Bohatí bohatnou, chudí zůstávají na svém. Stále více bohatství ovládá stále méně lidí. Statistická čísla jsou neúprosná. Podle každoroční zprávy Credit Suisse o rozdělení globálního bohatství vlastní jedno procento nejbohatších lidí s více než milionem dolarů na kontě 43,4 procenta světového bohatství. Lidí s méně než deseti tisíci dolary je na světě přes padesát procent, ale součet jejich majetku tvoří pouze 1,4 procenta bohatství rozesetého po celé planetě.
Světový trend, o němž se ví dlouhé roky a který se, jak je vidět, nedá jen tak zastavit. I když se najdou miliardáři světového významu, kteří jdou proti proudu a dobře si uvědomují, že když se jejich miliardy nevrátí do oběhu chudším vrstvám, nebude svět lepším místem k životu, jak ve slavné charitativní písní zpívá Michael Jackson.
Přitom „Heal the world, make it a better place…“, uzdravit svět a udělat z něj lepší místo k životu, se dnes snaží tolik lidí. Celosvětově existuje 260 tisíc různých filantropických spolků a sdružení, které vracejí peníze miliardářů zpět do oběhu. Dohromady tyto společnosti, nadace a fondy ovládají 1,5 bilionu dolarů, což se rovná zhruba dvaceti českým státním rozpočtům. V čem je tedy problém?
Paul Vallely, významný britský publicista píšící o etice, rozvojové pomoci, náboženství, ale i o filantropii (v roce například podal svědectví o Geldofově akci Live Aid na pomoc Africe), to před čtyřmi lety ve své knize Filantropie – od Aristotela k Zuckerbergovi popsal velmi přesně. Většina peněz, které světoví miliardáři posílají „na charitu“, nejde tam, kde by to bylo nejvíce potřeba.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
