Ruští miliardáři se dostali do velké nejistoty. Sankce či bojkot ruských firem tvrdě dopadly na jejich podnikatelská impéria, vlády západních zemí jim zabavují majetek, či je dokonce vyšetřují. Vlastnictví některých však zůstává takřka nedotčeno. I tak se všichni musejí bát, aby je neohrozil další válečný vývoj či politická a hospodářská nestabilita Ruska.
Nejbohatší Rusové přišli od počátku roku už o 93 miliard dolarů, informoval na začátku října ukrajinský web Korrespondent s odkazem na data Bloombergu a další zdroje. Události posledních měsíců zřejmě nejtvrději dopadly na Viktora Vekselberga, jehož některé žebříčky řadily do první desítky ruských miliardářů. Od ledna se však jeho jmění smrsklo o více než jedenáct miliard dolarů na 7,2 miliardy. Podnikatel původem ze sovětské Ukrajiny je vlastníkem konglomerátu Renova Group, který má rozsáhlé aktivity v produkci hliníku, v energetice a v telekomunikacích.
Vekselberg přitom není žádným sankčním nováčkem. Spojené státy na něj uvalily postihy už v roce 2018 v souvislosti s ruskou anexí Krymu, považují ho totiž za jednoho z kremelských insiderů a blízkých spojenců prezidenta Vladimira Putina.
Potíže, kam se podíváš
„Vekselberg se jménem Kremlu účastnil ruských diplomatických aktivit a doprovázel představitele ruské vlády na kulturních misích v zahraničí,“ konstatovalo mimo jiné americké ministerstvo financí. Naproti tomu Evropská unie ho nepostihla ani nyní, po vpádu Ruska na Ukrajinu. Na jaře byla na žádost USA na Mallorce zabavena Vekselbergova luxusní jachta Tango za více než sto milionů dolarů a na sklonku léta FBI prohledávala na Manhattanu, na Floridě i jinde nemovitosti, které patří jeho blízkému příteli, a odnášela z nich hromady krabic.
Ruští oligarchové: Kdo je Putinovi nejblíže
Zatím není jasné, jestli vůči známému sběrateli Fabergého vajec Washington chystá nějaké další kroky. Už dříve se však vyjevily jeho vazby na právníka exprezidenta Donalda Trumpa. Vekselbergovým velkým problémem je, že aktivity Renovy se neomezují pouze na Rusko a postsovětské země, ale sahají i na Západ, kde klesá ochota k byznysové spolupráci, a to i v případě, že tím příslušné subjekty neporušují sankce.
Komplikovaná spolupráce
V září se kupříkladu objevily zprávy, že australská firma Origin Energy prodává svůj podíl v projektu na těžbu zemního plynu Beetaloo. Důvodem byly nejen environmentální obavy, ale také Vekselbergova účast. Dříve přitom společnost zdůrazňovala, že bude v přípravě produkce plynu pokračovat a postihy, které na ruského miliardáře vláda v Sydney uvalila v březnu, ji nijak nenaruší.
Opačně se zachoval těžební gigant Rio Tinto, který prohlásil, že přejímá plnou kontrolu nad závodem na zpracování hliníku v Gladstonu v Queenslandu, kde má podíl firma Alumina and Bauxite Company, napojená na Vekselberga i dalšího ruského oligarchu Olega Děripasku. Společnost se brání žalobou, Rio Tinto ale trvá na tom, že dramatické opatření bylo jedinou cestou, jak se dostat do souladu se sankcemi.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
