V pražských Řeporyjích roste první bytový dům ze dřeva

Developer UBM chystá první bytový dům ze dřeva.

Developer UBM chystá první bytový dům ze dřeva. Zdroj: UBM

Jednatel společnosti UBM Development Czechia Josef Wiedermann
Developer UBM chystá první bytový dům ze dřeva.
Developer UBM chystá první bytový dům ze dřeva.
Developer UBM chystá první bytový dům ze dřeva.
5
Fotogalerie

Developer UBM chystá v pražských Řeporyjích první bytový dům ze dřeva s názvem Arcus City. Firma tak navazuje na své zkušenosti z Rakouska a Německa. Na místě stavby, kde mají vyrůst ve finále desítky bytů, je už nyní rušno.

Ve výstavbě jsou v současné době domy z klasického železobetonu. Na ty pak teprve naváže výstavba ze dřeva. „I když už máme za sebou výstavbu několika dřevostaveb v zahraničí, chceme mít možnost si v praxi všechno srovnat a ověřit si výhody, které dřevo do výstavby přináší,“ říká jednatel společnosti UBM Development Czechia Josef Wiedermann.

Dřevo nechává UBM proniknout i na fasádu a do interiérů. Všechny čtyři bytové domy v Řeporyjích budou zvenku obloženy modřínem. V interiéru zase zůstanou přiznané dřevěné stropy.

U vizualizací řeporyjského projektu upozorňuje Wiedermann na další zajímavost. Část jeho koupelen totiž bude prefabrikována v továrně a už vcelku, jako modul, budou osazeny na určené místo v domě. „Sám jsem byl překvapený, kolik variant už existuje, kolik firem už se tomu věnuje a jaké objemy se vyrábějí,“ říká jednatel společnosti. Důvodem je opět zrychlení výstavby i vyšší kvalita.  

V prosazování dřeva ve stavbách chce UBM dál pokračovat a do dvou až tří let se stát největším developerem dřevostaveb v Evropě. Vyšší ambice má navíc nejen v množství, ale i ve výšce. „Z CLT panelů se v České republice dosud stavějí rodinné domy, ale ta technologie je natolik pokročilá, že umožňuje stavět také daleko větší budovy o více podlažích,“ říká Wiedermann a za příklad dává stavby ve Vídni nebo ve skandinávských zemích, jejichž římsy už atakují metu devadesáti metrů. V tom ale prozatím brzdí rozlet stavitelů česká legislativa. Ta povoluje dřevostavby pouze s požární výškou do dvanácti metrů.

Do výstavby jde česká dceřinka developera s celou řadou zkušeností, jež má ze staveb v Rakousku a v Německu. Tím vůbec prvním byl vídeňský bytový projekt barany.7 se 126 byty, který skupina dokončila v roce 2021. Na něm si postupně potvrdila všechny výhody, které je dřevo schopné nabídnout.

„Využíváme křížem lepené CLT panely, které se vyrobí v továrně a na stavbu je pak dovážíte už hotové. To samo o sobě přináší spoustu výhod. Panely jsou nejen lehčí než beton, ale také přesnější. Výstavba je daleko rychlejší a díky výrobě v továrně i tišší, protože na staveništi je daleko méně strojů,“ vyjmenovává hned na úvod Wiedermann a s vizualizací v ruce vysvětluje, co vedlo firmu k rozhodnutí začít stavět ze dřeva.

Ve všech svých projektech se totiž chce společnost řídit mottem green.smart.more. „Chceme jít s trendy a tím současným je udržitelnost. Proto jsme začali zkoumat, jaké jsou možnosti, a dřevo nám připadalo jako velmi zajímavý směr,“ říká jednatel české dceřinky, který se navíc sám rozhodl si byt v dřevostavbě pořídit.

Moderní vídeňský byt v dřevostavbě, díky tomu srovnává s konvenčním zděným domem, který obývá při pobytu v Praze. „Mně se ve dřevostavbě příjemněji žije. Necítím se obklopený masou těžkých zděných nebo betonových zdí a například zvukotěsnost nebo další parametry, které jsou často zpochybňovány, jsou podle mě minimálně srovnatelné, mnohdy i lepší než u zděných budov,“ popisuje osobní zkušenost Wiedermann. Naráží tak například na nedůvěru lidí ve vlastnosti dřeva při požáru nebo v mrazu.

Charakteristiky dřevěných panelů jsou přitom nejen praxí, ale i laboratorním testováním mnohonásobně prověřeny. Jen díky tomu se mohly stát certifikovaným stavebním výrobkem. „Na barany.7 jsme si navíc potvrdili, že dřevo udržuje příjemnější vnitřní klima díky absorpci vlhkosti a eliminování tepelných mostů,“ říká šéf UBM a odkazuje i k benefitům dřeva z hlediska ekologie.

Nejenže se jedná o obnovitelný materiál, dřevo má pozitivní skóre i z hlediska zatěžování přírody oxidem uhličitým. Zatímco při výrobě jednoho metru krychlového betonu se vyprodukuje zhruba 0,6 tuny oxidu uhličitého, stejný objem dřeva dokáže tunu oxidu uhličitého pohltit. Ze srovnání tak vychází, že dřevostavba oproti stavbě z betonu vzniká s emisemi až o 75 procent nižšími.

Nepoměrně snazší je i její recyklace. Výhody, které dřevo má, je teď podle Wiedermanna důležité co nejlépe vysvětlit klientům. A UBM chce své stavby obohatit i o další ekologická řešení, která ke slovu green ze zmíněného motta doplní ještě smart a more. K těm v duchu certifikace BREEAM náleží například tepelná čerpadla, geotermální vrty nebo fotovoltaické panely na zelených střechách.