Nejen volná tvorba, ale i design dávají světu umělecká díla. Lidé, kteří si své domovy zkrášlují praktickými designovými předměty, se prostřednictvím užitého umění nezřídka dostanou ke sběratelství. Hranice mezi sochou, malbou či kresbou a funkčním designem jsou totiž více než tenké.
Zpřístupnit užité umění veřejnosti se už dvě desetiletí snaží festival Designblok, který se každý rok koná na několika architektonicky inspirativních místech Prahy. Největší přehlídky designu ve střední Evropě se účastní stovky tuzemských i zahraničních designérů. Díky nim se užité umění zabydluje v dalších českých domácnostech.
„Design je přinášení vážné legrace do každého z návrhů. Není to humor pro humor. Chci vnést do života lidí, kteří užívají mnou navržené předměty, potěšení. Také miluji okamžik objevu. Zaprvé objevuji nové způsoby výroby a možnosti materiálů a zadruhé skoro pořád cestuji, a tak se seznamuji s novými kulturami a názory. Je ideální, když uživatel mých výrobků skrze ně objeví také něco pro sebe,“ popsal svou tvorbu Španěl Jaime Hayon, který patří ke světové špičce současného designu.
O tom, že v produktovém designu nejde jen o tvorbu originálních či esteticky přitažlivých předmětů, mluvila předloni na festivalu i jeho celková vítězka Lucie Koldová, jež zaujala návrhy nábytku a svítidel pro české firmy stejně jako koncepcí hlavní výstavy nesoucí název Budoucnost.
„Cílem konceptu Designerie bylo ukázat jakýsi pomyslný odkaz budoucím generacím, který bychom v tuto chvíli zanechali… Z mého pohledu není možná spokojená budoucnost bez řádně využité minulosti,“ vysvětlovala Koldová.
Návraty
Mnozí výrobci nábytku se vracejí k designérským perlám minulého století a pokračují v jejich produkci. Například švýcarská Vitra se vrátila k ikonickým židlím ze skolaminátu, jež navrhli manželé Charles a Ray Eamesovi v padesátých letech minulého století. Eames Fiberglass procházela neustálým vývojem a v devadesátých letech se materiál změnil na polypropylen. V roce 2018 však Vitra na milánském veletrhu Salone del Mobile představila návrat originálních židlí včetně barev, v nichž je designovala Eamesová.
Americká firma Knoll zase nabízí křeslo Barcelona, které v roce 1929 navrhl Ludwig Miese Van der Rohe pro německý pavilon na Světové výstavě v Barceloně. Mezi prvními interiéry, kam křeslo putovalo, byla tehdy brněnská Vila Tugendhat.
Oblíbeným kouskem nábytku bývají mezi designéry lenošky. Sběratelským skvostem je už téměř sto let LC4, kterou představil architekt Le Corbusier spolu s designérkou Charlottou Perriandovou a architektem Pierrem Jeanneretem v roce 1928. LC4 byla inspirována lenoškami z 18. století a stala se ze dne na den ikonou modernistického nábytku. Le Corbusier ji popsal jako zařízení pro odpočinek, protože tak díky ocelovým trubkám lenoška působí. Od roku 1964 smí tento model vyrábět pouze firma Cassina.
Design v praxi
Ze spojení s funkcionalismem čerpá například i česká sklářská značka Bomma. Letos proměnila ve svůj showroom kubistický Dům Diamant v centru Prahy. Prostor si pronajala přímo od potomků představitele prvorepublikové avantgardy Adolfa Hoffmeistera, jehož rodina nechala dům postavit. Netradičně členěný byt – ateliér kombinuje původní, na míru zhotovený funkcionalistický nábytek s produkty předních světových značek současného designu.
Bomma Atelier však neslouží jen k prezentaci křišťálových svítidel, umění a dobového nábytku. „Nechtěli jsme jen stroze odprezentovat naše kolekce, šlo nám o to vytvořit inspirativní netradiční prostor, který naplno ukáže možnosti interiérového designu,“ vysvětluje marketingová ředitelka Bommy Eva Kozarová.
Kurátorkou je interiérová designérka a majitelka galerie v Miláně Sophie Wannenesová. „Svým charakteristickým italským přístupem k designu se vymyká všudypřítomnému minimalismu, umí propojovat různé styly a odvážnými kombinacemi podtrhne charakter jednotlivých produktů,“ vyzdvihuje Kozarová.
Bomma v nově otevřeném ateliéru poprvé vystavuje veškeré své kolekce svítidel spolu s vybranými designovými kousky předních značek. „Koncept vychází ze současných evropských trendů, do kterých jsou vmíchány barvy tak, aby vytvořily až scénografickou, avšak harmonickou atmosféru. Výsledkem je reálné místo pro život, práci i vzdělávání, prostředí pro designéry i značky, které spojuje láska k designu,“ vysvětluje Wannenesová. Aktuální podoba místa není neměnná. Záměrem je, aby se Bomma Atelier stále vyvíjel a ukazoval tak možnosti práce s prostorem a podněcoval kreativitu návštěvníků.
Autor: Denisa Holajová
