Francie je lyžařským rájem, jeho kouzlo objevili Češi už téměř před dvaceti lety
Přelom tisíciletí znamenal pro zimní turistiku ve Francii velký krok vpřed, i díky nástupu většího množství cestovních kanceláří a bohaté nabídce lyžařských zájezdů. Zvýšeného zájmu si všimli i Češi, kteří tak postupně objevili krásy země ze západní Evropy. Například Savojské Alpy nám uměly nabídnout do té doby nevídané možnosti lyžařského vyžití, často přitom za překvapivě příznivé ceny. Zejména pokud jsme se spokojili s ubytováním v obřích betonových komplexech panelákového typu. Luxus a komfort však plně vynahradily francouzské sjezdovky, které se dodnes pyšní několika prvenstvími.
Padesátá léta se ve Francii nesla na vlně ekonomické prosperity, což se začalo z dnešního pohledu poněkud rozporuplným způsobem projevovat také na horách. Lyžařská střediska tu začala růst jako houby po dešti a velmi často vznikala tak říkajíc na „zelené louce“. Ubytovací kapacity se najednou nemusely nacházet v údolních lokalitách původních vesnic, jako tomu bylo v Rakousku nebo ve Švýcarsku, ale obejvily se vysoko v horách, na místech, která po celou zimu zaručí dobré sněhové podmínky. Ve vysoké nadmořské výšce se začaly stavět hotely a celé rezidenční komplexi, od kterých se hned zvedají sjezdovky, takže odpoledne může každý na lyžích přijet až do svého pokoje. Právě tak vznikl už v roce 1946 slavný Courchevel, první ze středisek velkého projektu s názvem Tři údolí. V období mezi roky 1949 – 1960 však ve Francii podobným způsobem vyrostlo celkem 31 lyžařských středisek.
Od roku 1965 do roku 1971 byl ve Francii za podpory státu uskutečňován tzv. plan-neige, v rámci něhož byly na výstavbu dalších areálů uvolňovány obrovské finanční prostředky. A vznikla střediska jako Flaine, les Arcs, Avoriaz, la Plagne, Valmorel, Chamrousse nebo Tignes. Dlužno však podotknout, že v překotné výstavbě realizované hlavně v 60. letech byly postaveny i na tehdejší dobu sice moderní, ale z dnešního pohledu značně kontroverzní stavby. Už v 70. letech ve Francii na toto téma probíhaly bouřlivé diskuze a následně také byla prvotně rozplánovaná rychlá výstavba přibržděna. V roce 1975 pak vznikl nový urbanistický plán středisek, který přece jen více ctil podobu tradiční alpské vesnice.
Tignes je lyžařský cirkus nového věku
Tignes je příkladem typického francouzského resortu bodujícího možností výjezdu z lyžárny přímo na sjezdovku. Lyžař je tu králem, v centrálním ubytovacím areálu Le Lac je například veškerý autoprovoz zavrtán pod zem. Auta nemají šanci. V otázce architektury v Tignes bohužel stále vede ona typická betonová zástavba, ale dlužno dodat, že na zútulňování se intenzivně pracuje. A v kontextu s dech beroucím horským amfiteátrem snad mají věžáky i jisté kouzlo. Tignes ale boduje také sněhovou jistotou, velmi dobrými a dnes už perfektně propojenými sjezdovkami a navíc i pro vynikající lyžaře atraktivními a přitom z lanovek snadno dosažitelnými freeridovými terény. Daní za vysokohorský terén je potom riziko, že se při špatném počasí na svahy ani napodíváte, a to jak v přeneseném významu, tak doopravdy. Absence zalesněných terénů způsobuje při nízké oblačnosti na sjezdovkách extrémně špatnou viditelnost.
Na lyžích okolo přehrady
Celé středisko se vlastně skládá z pěti částí – Les Brévières, Tignes 1800, Le Lavachet, Le Lac a Val Claret. Dohromady nabízí 150 kilometrů sjezdovek a 47 lanovek a vleků, které mezi jednotlivými částmi střediska obstarávají velmi dobrou propojenost. Tignes je tedy vhodné jak pro ty, kdo se chtějí s batůžkem na zádech věnovat „lyžařské turistice,“ tak pro sportovce, kteří raději na vybraných sjezdovkách pilují dokonalost svojí lyžařské techniky. Pro ně bývá nejzajímavější areál Val Claret v nadmořské výšce 2100 metrů. Jsou zde velmi kvalitní sjezdové tratě a díky své nadmořské výšce zaručuje oblast Val Claret vždy dostatečné množství sněhu a tím bezproblémové a příjemné lyžování až do pozdního jara. Právě z Val Claret lze vyjet na ledovec Grande Motte – nejprve vás do výšky 3030 metrů nad mořem vyveze pozemní lanovka a na ni pak navazuje klasická kabinová lanovka s vrcholovou stanicí pod La Grande Motte (3656 metrů). Odsud vede sjezd s převýšením 1400 metrů.
Nad přehradou, která svojí výstavbou zatopila původní osadu, leží arály Le Lavachet a Le Lac, naopak až pod přehradou, v nejníže položených partiích střediska, se nachází areál Les Brevieres a v jeho sousedství pak Les Boisses.
Z Tignes se můžete na lyžích vydat také do slavného Val d´Isére, obě dvě střediska dnes tvoří propojený lyžařský komplex Espace Killy pojmenovaný po slavném sjezdaři Jeanu Claudu Killym. Na takový výlet ale budet potřebovat skipas Espace Killy, zatím co na lyžování v Tignes vám postačí levnější permanentka Super Tignes.
Komplexní nabídka služeb
Tignes je dnes super moderní dovolenkovou destinací, v níž se nemusíte nudit ani ve dnech, kdy se třeba nedá lyžovat. Pro návštěvníky je připraveno sportovní centrum Le Lagon s vodním světem, saunou, soláriem, parní lázní, vířivkou, masážemi, k dispozici je pochopitelně i posilovna. Jinde ve středisku můžete zajít na bowling či billiard, můžete si zahrát squash, fotbal nebo volejbal a večer jít na diskotéku. Tignes je vysoko v horách položené sportovně-zábavní centrum.
CESTA Z PRAHY
Plzeň - Rozvadov - Norimberk - Stuttgart - Rottweil - Aarau - Bern - Avenches - Lausanne - Ženeva - Annecy - Albertville - Moutiers - Bourg-Saint-Maurice - Tignes
1100 kilometrů/12,5 hodiny/150 EUR
Více info na: www.viamichelin.com nebo http://tignes.com
La Grave je kult a hodně věcí je zde jinak
Francie je daleko a pokud už vážíme dlouhou cestu, měli bychom v cíli cesty zažít něco výjimečného, nemyslíte? V La Grave by se vám to mohlo podařit. Jedná se o malé a do značné míry opravdu výjimečné lyžařské středisko ležící na úpatí skalního masivu La Meije měřícího 3982 metrů. Nenajdete tu téměř žádné upravované tratě, dolů z výšky 3550 metrů se prostě jezdí volným terénem. A je tedy jasné, kdo La Grave vyhledává – milovníci freeridingu, lyžování mimo upravené sjezdovky.
Celý sjezd z vrcholku ledovce Girose měří 9 kilometrů a překonáte při něm více než dvoukilometrové převýšení! Ano, je poměrně náročný a doporučuje se pouze zkušeným lyžařům a snowboardistům. Ovšem zanechá ve vás nezapomenutelné zážitky. Ještě než se odpíchnete k této ďábelské jízdě, vychutnejte si jedinečný pohled na okolní kopce a svahy, je mimořádný. Tady jste v srdci hor, docela daleko od ruchu civilizace. Projíždět pak budete hlubokým prašanem, skalními průrvami ale třeba i boulovatými úseky s rozježděným sněhem. A dáte si do těla!
Odpočinek v Les 2 Alpes
Je jasné, že freeriding, tím spíše bude-li se odehrávat v náročném terénu, asi nebude zábavou na celý týden. Lze jej ale kombinovat s lyžováním na třech modrých sjezdovkách přímo na ledovci Girose pod vrcholem La Meije, anebo vyrážet do sousedního střediska Les 2 Alpes, které je z La Grave velmi snadno dostupné a nabízí okolo 200 kilometrů upravených sjezdových tratí. Bydlet ale doporučujem v La Grave, protože… Chtěli jste přece zažít něco výjimečného. Tato vesnička sice leží v sousedství velkých zimních středisek, přesto se ale nestala jedním z nich. Aquapark nebo krytou tenisovou halu byste tady hledali marně. To spíš se tak na chvíli ztratit v tradičních krámcích se sýrem, místních barech a malých nikterak slavných restauracích. La Grave není žádný lyžařský mainstream, ale není právě tohle děsně IN?
CESTA Z BRNA
Vídeň - Bruck an der Mur - Klagenfurt - Villach - Tarvisio - Ponteba - Udine - Janov - Verona - Milano - Torino - Briancon - Embrun - Gap - Laragne Montéglin - Montbrun Les Bains - Sault - La Grave
1400 kilometrů/16 hodin/2015 EUR
Více info na: www.viamichelin.com , www.la-grave.com
Tematický speciál v rámci komerční spolupráce s portálem Snow.cz vytipovává ne všem milovníkům lyžování dobře známá místa. Jeho součástí je i základní dopravně-informační servis.
Partnerem speciálu E15 Autem na hory je i Land Rover.