Jak si vybrat z rakouských středisek? Často se od sebe dost liší
Na otázku, kam v Rakousku nejlépe vyrazit za dobrým lyžováním, je nesmírně těžké odpovědět. V zemi, kterou téměř ze dvou třetin pokrývají Alpy, se nachází více než 800 středisek zimních sportů a protože jsou rozložena téměř po celém Rakousku, mnohdy mají značně odlišný charakter.
Také z toho důvodu vybíráme dvě vzájemně vzdálené oblasti, Tyrolsko a Korutany. Ani do jednoho z vybraných středisek to však z Česka není daleko a autem cestu hravě zvládnete za 5, maximálně 6 hodin.
Tyrolská Zugspitz Arena
Tiroler Zugspitz Arena leží na rakouské straně nejvyšší německé hory Zugspitze, jen kousek za německým Garmisch-Partenkirchenem. Možná ta místa znáte, právě tudy se projíždí, cestujeme-li do západní části Rakouska a pak třeba dále do Švýcarska a nechceme si zajíždět po dálnici přes Kufstein a Innsbruck. Z Prahy sem cesta autem trvá jen něco málo přes 5 hodin a dokonce ani není třeba rakouská dálniční známka.
Tiroler Zugspitz Arenu vlastně tvoří několik malých vesnic v údolí, jímž vede silnice na Fernpass, a zejména pak Biberwier, Lermoos a Ehrwald – obce usazené do kouzelného „kotle“ obklopeného horami, jež na východě ještě převyšují skalnaté vrcholy s dominantní Zugspitze (2962 metrů).
Berwang, Lähn-Wengle, Bichlbach a další vesničky většinou poskytují velmi poklidnou atmosféru a také možnosti ubytování rozdílného charakteru včetně nižší cenové kategorie. To však vašemu pobytu v žádném případě nemusí ubrat na atraktivitě, spíš naopak. Pokud chcete s dětmi lyžovat stranou ruchu velkých lyžařských komplexů a upřednostňujete místa, jež si i dnes stále zachovávají určitou autenticitu, na rakouské straně Zugspitze by se vám mělo líbit.
Každý den jinam
Největším areálem Tiroler Zugspitze Areny je Berwang/Bichlbach. Dohromady tu lze napočítat 36 kilometrů sjezdovek, převážně snadných, modře značených. Ne vše je ale propojeno lanovkami, občas je třeba udělat kratší přejezd či přechod. Nejlepší lyžování je asi přímo nad obcí Berwang po svazích kopce Almkopf. Jezdí na něj 4sedačková lanovka a od její vrcholové stanice lze sjet i na opačnou stranu nad obec Bichlbach. Zpátky vás vyveze zajímavá lanovka kombinující kabiny se sedačkami.
Asi nejkompaktnější co se týče propojení je areál Grubigstein nad obcí Lermoos. Dohromady nabízí necelých 30 km sjezdových tratí a v tomto ohledu je určitě srovnatelný s Berwangem. Pod vrchol Grubigstein (2233 m) jezdí kabinová lanovka, které v moderně vybaveném areálu asistuje hned několik sedaček. Sjezdovky tu mají převážně střední obtížnost a z nejvyššího bodu střediska je krásný výhled jak do údolí, tak na masiv Zugspitze.
Na Zugspitze vás vynese obří gondola a už jen cesta nahoru je zážitkem. Pod vrcholem se potom dá také lyžovat, na náhorní plošině Zugspitzplatt jezdí dvě sedačkové lanovky a několik vleků.
Působivé dojmy si ale můžete odvést i z malého areálu v obci Biberwier. Moderní sedačková lanovka vyjíždí od designového hotelu Cube, okolo něhož vede široká a velice mírná trať, ideální prostor pro lyžařské začátečníky.
Z šestisedačky je brzy nutné přesednout na starší dvojsedačku a ta vás vyveze o několik úrovní výš, pod Marienbergjoch (1789 m). Je to poměrně odlehlé místo, přesto nahoře najdete restauraci, na jejíž terase si za slunečného počasí budete připadat jako v samotném srdci Alp. Není náhoda, že právě zde často skialpinisté startují své túry do okolí. Červená sjezdovka vedoucí zpět ke Cube hotelu je dlouhá, členitá a většinou úplně prázdná.
Malebnost, nikoliv rekordy
Tiroler Zugspitze Arena vás může zaujmout jak poklidnou atmosférou, tak svojí členitostí. Ačkoliv zde určitě jezdí skibusy, lépe se asi mezi menšími lyžařskými areály budete pohybovat vlastním autem. Všude se parkuje zdarma a vy se můžete libovolně rozhodovat, zda v tom kterém středisku zůstanete celý den, nebo odpoledne přejedete zase na jiný kopec. Anebo se třeba půjdete jen tak projít a budete poznávat okolí. Potom nejspíš zjistíte, že se tu dá také bezvadně sáňkovat, běžkovat a vůbec si po všech stránkách užívat zimní přírodu. Večer si zase můžete udělat výlet do Garmische, třeba za kulturou.
CESTA Z PRAHY:
Plzeň - Rozvadov - Regensburg - Mnichov - Garmisch - Lermoos/Biberwier
496 km/5 hod 22 min/55 EUR
Slunné Korutany a ledovec Möltall
Korutany jsou nejjižnější spolkovou zemí Rakouska a že jste o něco víc na jihu, než třeba okolo Zugspitze, je tady rozhodně znát.
Přitom zdaleka nejde jen o to, že tu slunce svítí častěji a déle. Korutany disponují překrásnou přírodou a podle Radka Holuba, šéfredaktora lyžařského portálu www.snow.cz, se právě na jihu Rakouska k nebi tyčí ty nejkrásnější alpské vrcholy. V jejich bezprostřední blízkosti se často rozkládají větší i menší jezera a věřte, že vysoké horské štíty odrážející se v zářivě lesklé vodní hladině umí zprostředkovat neopakovatelné zážitky.
Příjemně teplé počasí do korutanských údolí přichází třeba v porovnání s Tyrolskem mnohem dříve. Už v březnu se vám tady může naskytnout ono privilegium, kdy jsou na horách ještě vynikající podmínky pro lyžování a na březích Millstätter See nebo Weissen See už se dá odpoledne jezdit na kole, bruslit, hrát golf, nebo se prostě jenom tak vyhřívat na jarním sluníčku.
Kouzelného propojení lyžování s téměř letními radovánkami můžeme pochopitelně dosáhnout tím spíše, vydáme-li se na jaře za lyžováním na ledovec. Korutany si ten svůj hýčkají na konci údolí Mölltal. Tuto překrásnou část Rakouska ležící pod jižním úbočím hlavního alpského hřebene můžete poznávat třeba cestou, která začíná u městečka Heiligenblut a dál pokračuje k východu obcemi Winklern, Flattach, Obervellach a Mallnitz a končí u jezera Millstätter See. Tentokrát je ale naším prvořadým zájmem lyžování, a tak už svižně vyhledejme lyžařské středisko.
Carvingové dálnice na Möltallu
Lyžařský areál leží na ledovci v nadmořské výšce od 2100 do 3120 m n. m. a kromě očekávané jistoty sněhu nabízí také převýšení sjezdových tratí přesahující magických 1000 metrů. Širokánské sjezdovky táhnoucí se z nejvyššího bodu areálu jsou rájem pro milovníky carvingového lyžování. Prostor je zde v podstatě neomezený a vždy záleží jen na tom, jak rolbaři svah upraví. Tratě v nižší části areálu jsou členitější a mimo jiné nabízejí možnost „uklidit se“ trochu stranou hlavního proudu lyžařů proudícího po těch nejlepších sjezdovkách pod vrholem.
U jezera Weissee je restaurace a dá se tu dokonce i bydlet, jde o zrekonstruovanou klasickou vysokohorskou boudu. Co se týče stravování, větší výběr přece jen najdete v samoobslužné restauraci Panorama Restaurant Eissee u horní stanice kabinové lanovky Eisseebahn ve výšce 2800 metrů nad mořem. Komplex na Eissee nabízí také přjemné zázemí, které můžete využívat, aniž byste nutně museli utrácet v restauraci. Jsou tu toalety, lavičky a skříňky, kde si můžete uschovat batoh.
Večery na hotelu
Divoké aprés ski jako v Söldenu nebo v Ischglu v Mölltalu nezažijete. V tomhle údolí většinou s přicházející tmou veškerý ruch ustává a zábava se pak odehrává hlavně v rámci hotelových zařízení. Pokud si chcete užít hromadného veselí a k tomu třeba i sklenku schnapsu, což je pro rakouské hory velmi typické, zůstaňte spíš odpoledne v některém z barů u lanovek. To samozřejmě „funguje“ všude na světě. Pokud byste některý den na lyžích skončili dříve a chtěli se projít městem, nejlepší asi bude zajet do Obervellachu.
CESTA Z BRNA:
Vídeň - Neunkirchen - Bruck an der Mur - Spittal an der Drau - Obervellach - Flattach
502 km/5 hod 52 min/73 EUR
Ze Salcburska do Korutan chytře autovlakem
Těm, kdo do Möltallu cestují ze západu republiky a pojedou přes Salcburk, doporučujeme dálnici opustit sjezdem na Bischofshofen a pokračovat do údolí Gasteinertal (přes známé středisko Bad Gastein). Na jeho konci lze auto naložit na autovlak, který vás proveze tunelem pod horským masivem do Mallnitzu. A to už jste v Korutanech a do Flattachu to máte čtvrt hodinky.
Tematický speciál v rámci komerční spolupráce s portálem Snow.cz vytipovává ne všem milovníkům lyžování dobře známá místa. Jeho součástí je i základní dopravně-informační servis. Partnerem speciálu E15 Autem na hory je Land Rover.
Autor textu: Ondřej Katz