Christoph Israng: Aby Unie vyšla z krize silnější | E15.cz
Partnerem projektu je Byznys pro společnost

Aby Unie vyšla z krize silnější

Aby Unie vyšla z krize silnější

S německým velvyslancem Dr. Christophem Israngem jsme hovořili nejen o současné situaci, ale také o tom, kam jeho mateřská země napíná své úsilí do budoucna.

 

Žijeme v době plné výzev. Co považujete v roce 2020 za největší výzvu v roli německého velvyslance v České republice? Na jaká témata své profesionální úsilí soustředíte?

Jednoznačně koronavirovou krizi. Ta zásadním způsobem určuje jak obsah, tak i formu naší práce. Naším úkolem je nadále zlepšovat česko-německé vztahy. To nám koronavirus ztěžuje, protože se mnoho setkání vůbec nemůže konat. Výzvu představuje i strach, který vzniká ve chvíli, kdy jsou počty nakažených v sousední zemi vyšší – jako na jaře v Německu a teď zase v České republice. Opravdová přátelství se ukáží ale právě v době krize. Česká republika na jaře na svých repatriačních letech do Prahy přepravovala i německé turisty, kteří uvízli v zámoří. Za to jsme vděční. Německo zase nabídlo, že se postará o české pacienty s koronavirem a poskytne zdravotnický materiál.

Nyní na trochu osobnější notu: Jak vás současná situace ovlivňuje? Jaká opatření jste na velvyslanectví zavedli a jak vše zvládáte?

I velvyslanectví muselo změnit svůj způsob práce. V létě se například naše porady konaly v zahradě, v současné době nepřijímáme žádné externí návštěvy a zrušili jsme osobní schůzky. Na velvyslanectví je jen část zaměstnanců, druhá část pracuje z domova. Snažíme se tak redukovat osobní kontakty a vyhnout se nákaze na velvyslanectví. Zatím to naštěstí fungovalo – měli jsme dva případy nákazy a ani jednou nedošlo k přenosu na další kolegy. Když se lidé osobně nesetkávají, je mimořádně důležitá komunikace. V tom jsem se i sám dost poučil. A moje vlastní práce je samozřejmě také výrazně ovlivněná. Plánovali jsme, že budeme německé předsednictví v Radě EU představovat v jednotlivých krajích České republiky. To je teď možné pouze online.

Německo ve druhé polovině letošního roku předsedá Evropské unii: Co vaše země vnímá jako nejdůležitější poselství, které se v těchto bezprecedentních podmínkách snaží předat, jaký úkol především splnit?

Cílem německého předsednictví je, aby Evropská unie vyšla ze současné krize silnější, než byla předtím. K tomuto účelu se již v srpnu na Evropské radě podařilo dosáhnout zásadní shody ohledně rozpočtu na příští roky – společně s novými nástroji, jako je fond na podporu oživení a odolnosti nebo možnost vydávání evropských dluhopisů. Různá opatření mají posloužit jako investiční program a zároveň nastolit cestu transformace směrem k suverénnější a ekologičtější EU. Dotační podpora by měla být vynakládána cíleně do nových technologií, digitalizace a průmyslových odvětví budoucnosti. Druhým důležitým tématem do konce našeho předsednictví je pak vyjednání podoby brexitu. Ať už současná jednání dopadnou jakkoliv, také v této oblasti je naším cílem, aby EU byla na konci sjednocenější a akceschopnější než dříve.

Evropská Zelená dohoda, která by Evropu měla do roku 2050 nasměrovat ke klimatické neutralitě, patří k top prioritám evropských institucí. Zaznívají ale obavy, že snahy o šetrnější přístup k životnímu prostředí mohou polevit vzhledem k tomu, že se Evropa pokouší zmírnit ekonomickou bouři, již vyvolala pandemie koronaviru. Proč je v zeleném úsilí třeba pokračovat?

V Německu nevidíme žádnou alternativu k výraznému snižování emisí CO2 v celé Evropě. To je dlouhodobý záměr a těší nás, že všechny členské státy EU podporují cíl klimatické neutrality do roku 2050. Pokud se nepodaří globální oteplování do poloviny tohoto století podstatným způsobem zpomalit, budeme muset počítat se značnými ekonomickými i sociálními dopady. A i kdyby se nám samotným nadále dařilo jakž takž dobře, důsledky změn klimatu v provázaném globalizovaném světě pocítíme stejně. Boj proti klimatickým změnám ale chápeme také jako příležitost, protože vznikají nové, udržitelnější formy získávání a využívání energie. Podívejme se jen na vývoj solární energie, nástup prvních elektromobilů a současné plány na výrobu a využívání klimaticky neutrálního vodíku. Firmy v USA a v Číně jdou podobným směrem a dříve nebo později tyto technologické změny uvidíme po celém světě. Když se nám v Evropě díky programům, jako je Zelená dohoda pro Evropu, tzv. Green Deal, podaří získat náskok v oblasti inovací, projeví se to i vznikem nových pracovních míst.

Který z pilířů Zelené dohody považujete za nejdůležitější, který s vámi nejvíce rezonuje?

Myslím si, že Zelená dohoda má dva mimořádně důležité aspekty, které se jakožto hlavní témata odrážejí v jeho různých pilířích. Jednak je to propojení ekologické transformace a sociální udržitelnosti. Lidi a společnosti lze ke změně myšlení a přenastavení se na nový způsob života přesvědčit pouze v případě, kdy to pro ně nebude nevýhodné. Konkrétně to například znamená, že dělníka v uhelné elektrárně nepřesvědčíte o tom, že je správné zrušit jeho pracovní místo, pokud mu nenabídnete alternativu a především pokud mu neposkytnete sociální zajištění. Zelená dohoda proto musí být postavena tak, aby s ní celá společnost souhlasila. Druhým důležitým aspektem je zaměření na oblast mobility. Česká republika i Německo jsou členské státy EU, které mimořádně profitují z automobilového průmyslu. Ten pravděpodobně v souvislosti s přechodem na elektromobily a další alternativní pohony stojí před asi největší transformací ve svých dějinách. Pokud se podaří toto odvětví připravit na budoucnost a docílit v této oblasti inovačního náskoku, přispějeme tak v konečném efektu k zachování naší životní úrovně i zachování konkurenčních výhod, které Evropa dosud má.

Spolková republika Německo je nesmírně inovativní a inspirativní ve svém přístupu k technologiím. To má, alespoň se tak domnívám, také úzkou souvislost se Zelenou dohodou?

Ano, podporujeme Zelenou dohodu Evropské komise, protože jsme přesvědčeni o nezbytnosti technologických inovací. Naše vlastní energetická transformace v Německu už vedla k tomu, že v mnoha různých oblastech došlo k vývoji ekologičtějších technologií. Některé obnovitelné zdroje jako vítr nebo solární energie budou na trhu brzy konkurenceschopné, to znamená, že se obejdou bez státní podpory. To je možné díky střednědobému a dlouhodobému politickému směřování, které se nám nakonec možná vyplatí v podobě rychlého vývoje nových technologií.

Německo je také v porovnání s Českou republikou dále v zavádění principů udržitelnosti a odpovědnosti ve všech aspektech každodenního života. Vy jste do své funkce nastoupil v srpnu 2017. Zaznamenal jste během uplynulých tří let v české společnosti změnu pozitivním směrem? Pokud ano, mohl byste uvést konkrétní příklady? Nebo naopak zmínit, kde jsou stále rezervy?

To není tak úplně přesné. I když v Německu energetickou transformaci silně podporujeme, naše klimatické cíle spočívající ve snížení emisí CO2 o 40 % splníme například letos jen kvůli efektům pandemie koronaviru. Česká republika naopak své cíle splní a možná dokonce překoná. V Evropské zprávě o udržitelném rozvoji se Česká republika vždy umisťuje mezi deseti nejlepšími, mimo jiné díky nízkému riziku chudoby. Proměna české společnosti se neprojevuje ani tolik ve velkých projektech, ale spíše v menších záměrech – jsou tu obce, které si elektřinu vyrábějí samy z obnovitelných zdrojů, firmy a veřejné instituce, které úspěšně a ekonomicky promyšleně investují do energetické účinnosti svých budov, mladí lidé, kteří se účastnili demonstrací Fridays for Future, nebo vědci, kteří se věnují výzkumu v oblasti ukládání energie a vodíku. Ale nechci nijak zastírat, že by Česká republika mnohdy mohla mít větší ambice. Například se zdá, že nové zákony týkající se obalů a odpadového hospodářství přinášejí jen málo pobídek k tomu, aby docházelo k větším pokrokům v oblasti recyklace a efektivnějšího spalování odpadu. Také aktuální diskuze o novele zákona o podpoře obnovitelných zdrojů – zejména v oblasti solární energie – přispívají k tomu, aby se z České republiky stala atraktivní lokalita pro nové formy energie, jen v omezené míře.

Jaké jsou vaše profesní i osobní plány na příští rok?

Vztahy mezi Českou republikou a Německem jsou lepší než kdy dřív. Ale mohly by být ještě lepší. To, že náš potenciál nevyužíváme plnou měrou, má dva důvody: Němci toho o naší sousední a partnerské zemi vědí příliš málo a Češi by nám Němcům mohli zase ještě víc důvěřovat. Právě k získání větší důvěry bych rád přispěl. Snad i mnoha osobními setkáními v různých částech země. A doufám, že budu moci některá krásná místa navštívit i soukromě. Těch je v České republice mnoho – a nestihl jsem je ještě všechny poznat. Co se sportu týče, tak se těším na běhání, cyklovýlety mimo Prahu a veslování v oddíle VK Slavia na Vltavě.

 

 

Dr. Christoph IsrangAutor: BPS

Dr. Christoph Israng

Velvyslanec Dr. Christoph Israng pracuje od roku 1997 na Spolkovém ministerstvu zahraničí. Před svým jmenováním velvyslancem v Praze působil od července 2014 do července 2017 jako stálý zástupce Spolkové republiky Německo u Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) v Haagu. Tomu předcházela osmiletá činnost v Úřadě spolkové kancléřky v Berlíně, naposledy jako vedoucí referátu pro střední, východní a jihovýchodní Evropu, Kavkaz a střední Asii. Ve svých dřívějších funkcích působil v centrále ministerstva zahraničí (mimo jiné v referátu bezpečnostní politiky/NATO a v úřadě státních tajemníků), dále jako zahraničněpolitický poradce v Německém spolkovém sněmu a jako vedoucí úřadu stálého vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu v Sarajevu.

 

Autor: Barbara Häckelová

Návrat do speciálu