Zelená dohoda pro Evropu: cesta k zelené transformaci Česka | E15.cz
Partnerem projektu je Byznys pro společnost

Zelená dohoda pro Evropu: cesta k zelené transformaci Česka

Zelená dohoda pro Evropu: cesta k zelené transformaci Česka

Bojem proti klimatické změně usnadníme život příštím generacím. Cestou je odklon od uhlí, rozvoj obnovitelných zdrojů, rychlejší přechod na automobily s elektrickým nebo alternativním pohonem, ale i efektivnější využití fondů EU.

 

Cílem Zelené dohody je dosáhnout ekonomického růstu při zachování zdravého prostředí. Jde tedy o to, kombinovat rostoucí hrubý domácí produkt se snižujícími se emisemi a zmenšující se materiálovou stopou. Tato strategie rovněž znamená příležitost urychlit transformaci ekonomiky ČR a tím současně zajistit její oživení po aktuální pandemii.

Od pádu železné opony už Česko ušlo na cestě zelené transformace ­kus cesty. Zatímco HDP od 90. let narostl téměř dvojnásobně, emise skleníkových plynů se podařilo srazit o 35 %. Přesto se naše země stále řadí ke státům s nejhorším ovzduším v Evropě. I když je do značné míry příčinou vysoký podíl průmyslu v ekonomice, vinu nese především energetika založená na fosilních palivech.

Energetika je původcem 40 % skleníkových plynů v ČR, za ní s 20 % následuje průmysl a s 16 % doprava. V sektoru výroby elektřiny 88 % všech emisí pochází z uhelných elektráren. Uhelná komise ČR by proto do konce letošního roku měla rozhodnout, kdy konec využívání uhlí v energetice a průmyslu nastane (v letech 2033, 2038 nebo 2043).

Evropská komise poskytuje podporu českým uhelným regionům ke zmírnění dopadů jejich transformace. V letech 2018–2020 Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj například získaly prostředky z fondů EU ve výši 6 miliard Kč na čistou veřejnou dopravu, modernizaci škol a nemocnic a výstavbu budov vysokých škol.

Přechod k uhlíkové neutralitě průmyslu bude postupný, ale již nabírá na obrátkách. Celá řada firem v ČR investuje do vlastní solár­ní i větrné energie, biometanu nebo biomasy pro výrobu elektřiny a tepla. Firmy zároveň nakupují elektřinu z obnovitelných zdrojů.

Základní otázkou v energetice a průmyslu není „zda“, ale „jak rychle“ bude Česko provádět jejich dekarbonizaci, decentralizaci a digitalizaci. Postupným odstavováním uhelných elektráren se vytváří prostor pro rozšiřování obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a zvyšování kapacit pro ukládání elektrické energie. Důležité bude dosažení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny a rozložení její spotřeby v čase. Fungování takto komplexního systému umožní digitalizace a umělá inteligence.

V některých sektorech čisté energetiky dokáže být ČR již dnes inovativní a konkurenceschopná –  patří mezi tři největší evropské exportéry lithiových baterií a mezi tři největší evropské exportéry prefabrikovaných budov. Řadí se také k šesti evropským státům s nejvyšším objemem soukromých investic do výzkumu a inovací v geotermální energii. Sídlí zde sedmý nejvyšší počet společností aktivních v projektování, výrobě a dodávkách zařízení na výrobu vodní energie v EU.

Doprava může také přispět ke snížení znečištění ovzduší. Zelená dohoda počítá s přísnějšími emisními limity, útlumem podpor dopravě na tradiční pohon a vyšší účinností dopravy zaváděním inovativních způsobů, například sdílením automobilů. Je třeba zvýšit výrobu a nákup vozů s elektrickým či vodíkovým pohonem anebo na alternativní paliva.

Přechod na zelenou ekonomiku je nákladný a národní rozpočty nadměrně zatížené bojem s pandemií by na něj nestačily. Proto byl výjimečně navýšen rozpočet EU tak, aby tyto investice částečně pomohl pokrýt. V letech 2021–2027 je plánováno na boj s klimatickou změnou a na zelenou transformaci použít alespoň 30 % z rozpočtu EU. V případě ČR se jedná o alespoň 30 % ze strukturálních fondů (162 miliard Kč) a alespoň 37 % z facility na podporu oživení a odolnosti (68 miliard Kč). Další prostředky na transformaci bude Česko moci získat z ostatních fondů EU (řádově až  200 miliard Kč).

Ke snížení nadspotřeby můžeme dospět především efektivnějším a ekologičtějším využíváním jak přírodních zdrojů, tak i energie nebo odpadu. Omezujme proto spotřebu, vyrábějme energii i výrobky ohleduplně k životnímu prostředí. Především ale investujme do dlouhodobých záměrů a nesnažme se řešit nedostatky krátkodobými nebo přechodnými opatřeními.

Autor: Josef Schwarz

Návrat do speciálu