Cloud je vlastně operativní leasing, spíš než úložiště | E15.cz
Partnerem projektu je Tech Data

Cloud je jako operativní leasing. Nejde jen o úložiště

Cloud je jako operativní leasing. Nejde jen o úložiště

Řada lidí stále považuje cloud za externí úložiště dat. Ve skutečnosti jde spíše o službu, kterou lze dobře přirovnat například k operativnímu leasingu.

Takové přirovnání může fungovat dokonce i z hlediska účetnictví a financí. Pokud si stroj, nemovitost či cokoliv jiného koupíme, zaplatíme za ně, zahrneme je do majetku a postupně odepisujeme. U leasingu platíme postupně, a tak nám i tyto výdaje vstupují do nákladů.

O věc, kterou jsme si pořídili, se musíme starat. Opravovat jí, modernizovat, případně do ní investovat. V operativním leasingu se o auto stará leasingová společnost. Stejně to platí, koupíme-li si server - musíme za něj zaplatit, někam ho umístit (což také nemusí být levné), starat se o něj a případně jej rozšiřovat nebo modernizovat. U cloudu se o to stará poskytovatel. Včetně řešení případných havárií.

Samozřejmě, v případě cloudu nejde jen o server, protože podstatou služby je i řada funkcionalit. Mimo vlastní kanceláře a vlastní hardware může fungovat jakákoliv aplikace, jakákoliv služba. Ať už vlastní, nebo právě nabízená poskytovatelem. Takže nepotřebujeme ani onen hardware (kromě počítače), žádné prostory na umístění „železa“, žádné zajištění instalace, nepotřebujeme ani software (kromě operačního systému a Office na počítači) a hlavně – nepotřebujeme IT specialisty.

Z hlediska uživatele přitom mezi cloudem a vlastním řešením žádný velký rozdíl. Snad jen v tom, že některé, například účetní programy v cloudu prostě nefungují. Je tedy třeba použít vždy verzi použitelnou mimo koncový počítač. Naopak u externího dodavatele bývá spousta služeb už předpřipravených. Stačí je využít nebo si vyžádat přizpůsobení vlastním potřebám.

Úspory z rozsahu

Cloudové řešení může dokonce vyjít i levněji než řešení ve vlastní režii. Může to snad vypadat podivně, protože kromě všech nákladů musíme platit i výdělek poskytovatele. Každý ekonom však zná pojem úspory z rozsahu. Ví, že poskytovatel služby nakupuje dodávky levněji, než někdo menší. A také ví, že platím jen tolik, kolik spotřebuji. Neplatím prostor na serveru, který nevyužiji. Počty licencí, které nepotřebuji, specialisty, kteří polovinu pracovní doby nemají co dělat.

„Mohu potvrdit, že nás outsourcování IT služeb stojí daleko méně, než když jsme měli vlastní zaměstnance,“ řekl ČTK Petr Vicenda, ředitel plzeňské firmy Saferoad z Líní u Plzně. „Na úložiště dat už používáme externí společnosti,“ potvrdil agentuře i Lubomír Kuchynka, ředitel firmy AC Heating, jednoho z největších dodavatelů tepelných čerpadel v České republice. Podle zprávy ČTK podniky do 300 zaměstnanců v ČR spoléhají na externí firmy namísto vlastních zaměstnanců stále více. „Většina středních i menších firem už si IT práce zajišťuje zvenčí,“ řekl personální kouč několika firem v Plzni a Praze Marcel Mourek.

Týká se to úložišť a správy dat, ale i bezpečnosti. Výhodou je, že odpadají jak náklady, tak starosti. Co dělat, když spadne server, když se „kousne“ aplikace…  „Jak lidé odešli na home office, řada firem začala propouštět vlastní ajťáky, protože ti si v této době, která na ně jistě klade větší nároky, často vystačí s tím, že říkají: to nejde," uvedl pro ČTK Mourek.

Dělám, co umím

Samozřejmě, co je ekonomické u malé firmy, nemusí být výhodné u velké společnosti. Přesto si pamětníci možná vzpomenou, jak například české banky po privatizaci prodávaly řadu dceřiných společností. Zpravidla šlo o služby, které přímo nesouvisely s bankovnictvím. Včetně například agentury převážející peníze, Bankovní ochranné služby (koupila ji G4S). Ale také části klientských kmenů dceřiných pojišťoven. Nebo společnosti vlastnící nemovitosti, v nichž ta která banka měla či dokonce stále má sídlo. Případně dokonce provozovatele autorizačních systémů. Mnohdy šlo tedy o služby nikoliv bankovní, ale pro provoz peněžního ústavu přesto důležité. Přesto se dotyčné finanční domy rozhodly je nadále nezajišťovat vlastními silami, ale nakupovat. Logika takového kroku je jednoduchá. „Soustředím se na svůj byznys a tohle nechám specialistům,“ říká ostřílený IT specialista jako shrnutí svých pocitů z obchodních jednání s odběrateli. Protože někdy i práce, která mi může přinést úspory, dokáže sebrat můj čas na něco, co by mi vydělalo mnohem víc. Přesně podle hesla: Kdo moc pracuje, nemá čas vydělávat.

Konec konců, již za hluboké totality navrhl zeť okresního tajemníka Josefa Pláteníka, aby významná severočeská chemička veškerou autodopravu outsourcovala. Ano, seriál Okres na severu… Tenkrát ještě nikdo nevěděl, že se tomu jednou bude říkat outsourcing.

Autor: rop

Návrat do speciálu