Rozjezd elektromobility ovlivní hlavně infrastruktura ve firmách | E15.cz
Partnerem projektu je ChargeUp

Rozjezd elektromobility ovlivní hlavně infrastruktura ve firmách

Majitelé elektromobilů obvykle zastaví na veřejné stanici jen na trase přesahující dojezd auta. Jinak vystačí s dobíjením v zaměstnání či ve vlastní garáži, kde je kilowatthodina elektřiny vyjde podstatně levněji.
Majitelé elektromobilů obvykle zastaví na veřejné stanici jen na ...
Dobíjení elektromobilu - Toyota Prius Plug-in
Dobíjení elektromobilu - Toyota Prius Plug-in
1/2

 

 

Na českých silnicích postupně přibývá aut do zásuvky a s tím rostou nároky na dobíjecí infrastrukturu. Síť veřejných stanic si ještě udržuje mírný předstih před nástupem elektromobilů, jejich počet je zatím nižší než doporučených deset na jeden dobíjecí bod. To se však může podle předpovědí o vývoji trhu rychle změnit. Elektromobilisté nicméně z 80 procent nabíjejí svá auta doma nebo v práci, a klíčová pro rozjezd e-mobility tak bude infrastruktura v sídlech firem a rezidenčních lokalitách.

 

 

 

„Majitelé elektromobilů obvykle zastaví na veřejné stanici jen na trase přesahující dojezd auta. Jinak vystačí s dobíjením v zaměstnání či ve vlastní garáži, kde je kilowatthodina elektřiny vyjde podstatně levněji,“ říká Ondřej Synek ze společnosti Unicorn, která pod značkou ChargeUp dodává komplexní řešení pro dobíjení vozidel.

 

Smělé plány velké banky

V Česku už je řada společností, které se rozhodly pro elektrifikaci firemního vozového parku, s čímž je logicky spjato i rozšiřování sítě dobíjecích stanic. Patří mezi ně i největší tuzemská banka ČSOB, která do svých snah o snižování uhlíkové stopy zařadila i co nejekologičtější mobilitu zaměstnanců. „Postupnými změnami a obnovou cílíme k vozovému parku, který bude tvořen čistě ekologicky šetrnými vozidly,“ říká mluvčí skupiny ČSOB Patrik Madle. Firemní vozová park zatím čítá osm vozidel, která jsou testována v různých situacích a provozních módech.

Zároveň s tím banka řeší i dobíjecí infrastrukturu. Příkladná je její centrála v pražských Radlicích, kde k první budově NHQ (North Headquarters) přibyla druhá, nazvaná SHQ (South Headquarters) a vznikl takzvaný Kampus. V NHQ je instalována dobíjecí infrastruktura na venkovním parkovišti. Zde je zatím osazena jedna padesátikilowattová DC nabíječka, která pro ilustraci dovede základní verzi Škody Enyaq iV 60 dobít z nuly na maximum za hodinu a deset minut. Pro další tři taková zařízení existuje stavební příprava. SHQ budova nyní nabízí dvě stejnosměrné DC nabíječky, každou o výkonu 50 kilowatt, a šest střídavých AC wallboxů, každý o výkonu 22 kilowatt. Celá investice přišla řádově na miliony korun.

V současnosti banka počítá v radlickém Kampusu s výstavbou ještě jedné DC nabíječky o 50 kilowattech a dalších šesti wallboxů o 22 kilowattech. „V následujících letech plánujeme rozšíření především o wallboxy jak AC, tak nově i DC o výkonech 22 a 32 kW,“ vypočítává Patrik Madle.

V budově SHQ už se s dobíjením počítalo v projektu a tomu byla přizpůsobena kapacita elektrické sítě, v objektu NHQ banka využila rezerv v rámci vysokého i nízkého napětí. „Energetickými úsporami na stávajících technologiích jsme získali stovky kilowat rezerv pro nároky na budoucí potřeby e-mobility,“ vysvětluje Patrik Madle. 

I v budoucnu je podle něj záměrem využít současnou energetickou infrastrukturu maximálně efektivně a řídit odběr v 15minutovém maximu tak, aby banka dodržovala jeho hodnoty sjednané s distribuční společností. „Je zřejmé, že výkonově se ve špičkách dostaneme i o tisíc kilowattů výše oproti současným hodnotám,“ dodává Madle. Proto je podle něj stěžejní propojit dobíjecí stanice s řídícím systémem budovy, regulovat jejich výkon a dobíjení rozložit v čase podle vytížení sítě objektu.

ČSOB má dobíjecí stanice vedle pražské centrály také na dalších pobočkách, například v Plzni, Ostravě a letos vzniknou i v Hradci Králové a v Pardubicích. Další lokality finanční skupina analyzuje. 

 

Domácí dobíječka vs. kabel

Stejně příhodné jako v práci je vzhledem k délce parkování i dobíjení doma. V nových bytových domech je standardem možnost pořídit si parkovací stání a developeři dnes už zpravidla počítají i s přípravou pro elektromobilitu. V rezidenčních lokalitách staršího data se mluví o možnosti dobíjení z lamp pouličního osvětlení, budoucností pravděpodobně budou také dobíjecí huby nabízející řadu rychlodobíjecích bodů.

Ve výhodě jsou samozřejmě majitelé rodinných domů. Automobilky ke každému bateriovému vozu dodávají jednofázový kabel pro dobíjení z běžné zásuvky. Ten má řídící a komunikační jednotku, na níž lze nastavovat dobíjecí proud. „Elektromobilista musí vyjít z toho, jaké jištění má zásuvka, z níž chce dobíjet. Maximum bývá u jednofázové zásuvky 16 ampér, to znamená příkon 3,6 kilowattu. Vozidlo s 60 kWh baterií se tak bude z nuly na plno nabíjet zhruba 17 hodin,“ říká obchodní manažer značky ChargeUp Radomír Muška. 

Čím dál více eletkromobilů ale zvládá i dobíjení ze třífázových zásuvek. Záleží na úrovni palubního měniče. Pak je potřeba třífázový kabel, který ale často bývá doplňkovou výbavou za příplatek. U luxusnějších značek se cena může pohybovat i v desítkách tisíc. Výhodou dobíjení z třífázové zásuvky je rychlost. Při jištění 16 ampér lze baterii plnit příkonem 11 kilowatt. Na dobití zmíněných 60 kilowatthodin pak stačí necelých šest hodin. „Jedenáct kilowatt při proudu 16 ampér je dnes asi nejrozšířenější standard automobilů, které umí třífázové dobíjení. Jsou ale i vozidla, která zvládají třikrát 32 ampér, tedy 22 kilowatt,“ říká Radomír Muška.

Dobíjení elektromobilu - Toyota Prius Plug-inAutor: Michal Tomeš, E15

Jednofázový kabel je podle něj spíše poslední záchranou, třífázový kabel se hodí, pokud motorista dobíjí pravidelně na více místech s třífázovou zásuvkou. Pokud ale standardně doplňuje svému vozu energii doma v garáži, je komfortnějším řešením střídavá AC dobíječka. Vzhledem k obvyklému jištění rodinných domů 32ampérovým jističem může mít maximální výkon 22 kilowatt. Aby obrazně nespolykala všechnu elektřinu v domě, lze její výkon jako u dobíjecích kabelů staticky omezit, nebo regulovat dynamicky v závislosti na odběru dalších spotřebičů v domácnosti. „Kromě dynamického řízení výkonu může mít certifikovaný elektroměr, internetovou komunikaci, ale také autorizaci přístupu,“ vypočítává Muška. Na dobíječku lze také mnohdy dostat výhodnější tarif od energetické společnosti.

Náročný majitel elektromobilu, který chce i doma nabíjet rychle, musí sáhnout po stejnosměrné DC dobíječce. Ta je ovšem oproti AC stanici za desítky tisíc o řád dražší. Cena se pohybuje ve statisících. „Výkon DC stanic začíná na 50 kilowattech, což vyžaduje trojfázovou přípojku s jištěním 76 ampér. Na to běžně v rodinném domě nenarazíte, ale měli jsme i klienta, který měl takové jištění jen pro garáž. Všechno lze, je to jen otázka investice,“ uzavírá Muška.

Návrat do speciálu