Elektromobily budou dobíjet i u benzinky či v obchodním centru | E15.cz
Partnerem projektu je ChargeUp

Výstavba veřejných dobíječek zrychluje. Zapojují se i benzinky či obchodní řetězce

audi
audi
Pražská energetika v Praze na Vinohradech představila předloni projekt EV ready lamp. U sloupů veřejného osvětlení si lidé budou moci nabíjet elektromobily.
Pražská energetika v Praze na Vinohradech představila předloni ...
1/2

 

Po českých silnicích se už prohání téměř sedm tisíc elektromobilů a jejich počet se dál zvyšuje. Zhruba čtyři pětiny elektřiny nutné pro svůj provoz načerpají vozy poháněné elektromotorem doma nebo ve firemních garážích. Pro uskutečnění delší cesty je ale nutné akumulátor dobíjet z veřejné dobíječky. Ideální stavem je jedna na každých deset elektromobilů, to se zatím v Česku dodržuje. Jejich výstavbě pomáhají i příspěvky z národních či evropských peněz.

 

 

 

Nejvíce veřejných dobíječek má na svém kontě ČEZ, na parkovišti u Kauflandu v Nymburce nedávno otevřel svou třístou stanici. „V roce 2019 jsme postavili 51 stanic, loni už to bylo 83 stojanů a letos bychom navzdory všem objektivním omezením chtěli toto tempo minimálně udržet,“ říká manažer útvaru čisté technologie ČEZ Tomáš Chmelík. Do pěti let chce ČEZ ztrojnásobit výkon dobíječek v síti – z dnešních 19 tisíc kilowatt na více než 50 tisíc kilowatt.

„Bude pochopitelně záležet na tom, jak se podaří trh s elektromobily nastartovat. Pokud ano, je možné, že bychom se k roku 2030 mohli pohybovat někde kolem tisícovky dobíjecích stanic. Snažíme se být ale připraveni na to, že vývoj trhu může nabrat ještě silnější dynamiku a celkově bude dávat smysl výstavbu akcelerovat. Může však nastat i opačný trend a výstavba naopak zpomalí, aby trh nepředbíhala příliš,“ říká Chmelík. Rozšiřování sítě dobíječek plánují i další firmy. E.On má nyní v Česku přes sto veřejných stanic, do konce příštího roku počítá se třemi stovkami. Zatím se soustředil hlavně na pokrytí klíčových dopravních tahů, do budoucna plánuje plošnou instalaci stanic i v dalších oblastech. Velké ambice má také PRE. Příští rok chce mít přes pět set dobíječek. V rámci dvou projektů Metropolitní síť se soustředí především na území hlavního města Prahy, ale dobíječky buduje i na dalších místech Česka. „My se i nadále budeme primárně soustředit na pokrývání větších měst a silničních spojnic mezi nimi, aby zelené stanice ČEZ byly skutečně všude tam, kde je řidiči na svých cestách napříč republikou potřebují. Rychlodobíjecí infrastrukturu současně budujeme tak, aby sloužila jako síť opěrných bodů pro řidiče cestující v rámci širšího středoevropského regionu,“ řekl Tomááš Chmelík z ČEZ.

 

Miliardy ze státního rozpočtu

Většina projektů dostává dotace z veřejných peněz, obvykle pokrývají zhruba polovinu celkových nákladů na výstavbu. Jde například o peníze z Operačního programu Doprava nebo o granty evropského programu CEF. „Dostatečně hustá síť povyší elektrická auta na pohodlný dopravní prostředek i při cestování mezi městy. S výstavbou infrastruktury skutečně nemůžeme otálet a jejich podpora je úkolem pro stát,“ říká vicepremiér Karel Havlíček. Stát chce podle něj budování stanic v následujících letech podpořit 22 miliardami korun. Z toho 16,5 miliardy má jít z evropských fondů a z národních zdrojů pod různými ministerstvy. Finance se mají vyčlenit také z Modernizačního fondu či Národního plánu obnovy.

Nyní platí, že výstavba sítě dobíjecích stanic předbíhá trh. „Až se poměr vozidel a dobíjecích stanic dostane do rovnovážnější polohy, měla by dobíjecí síť být schopna si na sebe vydělat,“ říká Chmelík. ČEZ odhaduje, že k pokrytí nákladů na provoz sítě dojde při 40 tisících registrovaných elektromobilů v České republice.

 

Kvalitní infrastruktura chce komplexní řešení

K nejsilnějším hráčům, kterými jsou na poli dobíjení výše jmenované energetické společnosti, se přidávají provozovatelé sítí čerpací stanic klasických pohonných hmot, například MOL, či obchodní řetězce, třeba Lidl. Dá se ale čekat, že postupně budou na trh vstupovat i další subjekty. Stejně jako velké energetiky se však budou muset vypořádat se zdlouhavými povolovacími procesy, které výstavbu čehokoliv v Česku brzdí. A budou muset také nějak vyřešit nedostatek parkovacích míst pro dobíjení. „Jednoduché počty říkají, že výstavba dobíjecí infrastruktury je stále v počátcích. Pokud má podle Národního akčního plánu Čistá mobilita jezdit v Česku v roce 2030 zhruba 200 až 500 tisíc bateriových vozů, bude třeba 20 tisíc až 50 tisíc veřejných dobíjecích bodů. Těch je přitom v České republice jen něco málo přes tisíc,“ říká Ondřej Synek ze společnosti Unicorn která pod značkou ChargeUp dodává komplexní řešení pro provozovatele dobíjecích stanic i řidiče elektromobilů. Toto řešení začíná u návrhu a projekce vhodného řešení pro dobíjení elektromobilů, pokračuje dodávkou a instalací samotných dobíjecích stanic evropských renomovaných výrobců a končí nasazením špičkového provozního softwaru, který umožňuje stanici vzdáleně spravovat, řídit výkon či proaktivně monitorovat její stav – to vše od jednoho dodavatele. Dobíjecí stanice ChargeUp zpřístupňuje řidičům prostřednictvím vlastní mobilní aplikace, kterou lze použít mimo jiné pro aktivaci stanice a bezhotovostní platbu za dobíjení. ChargeUp již spolupracuje se stovkami spokojených zákazníků z řad energetických společností, obchodních řetězců a sítí čerpacích stanic. 

Pražská energetika v Praze na Vinohradech představila předloni projekt EV ready lamp. U sloupů veřejného osvětlení si lidé budou moci nabíjet elektromobily.

 

Čas jsou peníze, musíme nabíjet rychleji

Jakkoliv zatím elektromobily nabíjíme hlavně doma, využívání veřejných stanic narůstá. Například E.On hlasí, že počet dobití loni stoupl meziročně o polovinu na téměř 34 tisíc. Stojany ČEZ dodaly do baterií e-aut více než 2,4 gigawatthodiny elektřiny, meziročně o čtvrtinu více. Letos by to mělo být výrazně přes tři miliony kilowatthodin. Během pandemie také lidé čerpali větší objemy na jedno nabití. Jinými slovy, zásobili se větším objemem energie v bateriích aut. Firmy také počítají s tím, že do nabídky budou postupně zařazovat i výkonnější stojany, tedy ultrarychlé dobíječky. „Dobíjecí místa už dnes budujeme tak, aby bylo možné výkonový ‚upgrade‘ udělat snadno a bez nutnosti dalších stavebních úprav. Umožní nám to poměrně flexibilně reagovat na vývoj situace na trhu,“ říká Chmelík. Takové stojany umí stlačit potřebnou dobu pro nabíjení u modernějších vozů s většími bateriemi na desítky minut. Ultrarychlé dobíječky staví například i firma ionity, kterou vlastní pětice automobilek v čele s BMW. Ty se před pár lety pustily do výstavby celoevropské sítě dobíječek poblíž hlavních dálničních tahů. Zaměřují se zejména země, kde je nyní elektromobilů nejvíc, tedy třeba na Německo, Francii či Švédsko. Nicméně i u českých dálnic už vyrostly čtyři tyto stanice, pátá je ve výstavbě. Nejrychlejší dobíječky má smysl stavět právě poblíž dálnic nebo na hlavních tranzitních bodech. Umožní nabití většiny kapacity baterie za desítky minut. Firmy ale chtějí dál stavět i ty běžné, kde dobití trvá kolem dvou hodin. „Na klasické dobíječky nezapomínáme – budeme je hojně instalovat na našem distribučním území a nacházet se budou v atraktivních lokalitách, kde návštěvníci tráví více času,“ říká Martin Klíma, vedoucí oddělení Mobility Services společnosti E.ON Energie.

 

návrat do Speciálu