Investiční crowdfunding má svá rizika, jeho oblíbenost ale roste | E15.cz
Partnerem projektu je Creditas fondy

Investiční crowdfunding nese nemalá rizika, jeho oblíbenost přesto roste

Microsoft Microsoft

 

Investiční crowdfunding je alternativní formou financování nových inovativních firem, u kterých investor předpokládá, že v budoucnosti mohou generovat vysoké výnosy. Jedná se však o investice nesoucí značnou míru rizika, i proto je tato oblast stále více regulována úřady pro dohled nad akciovým trhem.

Z pohledu firmy je výhodou investičního crowdfundingu kromě navýšení prostředků potřebných pro rozvoj společnosti také získání zpětné vazby od investorů, kteří mohou k vylepšení obchodního plánu přispět nejen financemi. Crowdfundingovou kampaní se začínající firma může i žádoucím způsobem zviditelnit a přilákat řadu potenciálních zákazníků.

 

 

Firmy mohou v rámci tohoto nástroje financování vydávat firemní dluhopisy, konvertibilní investiční certifikáty, případně nabízet přímo podíly na základním kapitálu firmy. Pokud firma uspěje, její hodnota roste a investorům roste hodnota jejich investice do společnosti. Ovšem platí to i naopak. I proto je tato forma investování součástí obecnější kategorie rizikového kapitálu (venture capital). Potenciál investičního crowdfundingu je samozřejmě největší u začínajících podniků, které hledají menší investice, aby se vůbec mohly uchytit na trhu a začít podnikat. Investor do mladé firmy často vstupuje přímo tím, že navýší její základní kapitál, který se použije pro dotažení nápadu do komerčního měřítka, nebo v případě služeb pro expanzi na trhu a získání většího počtu uživatelů. Pro firmu ale crowdfunding nemusí vždy znamenat jediný způsob financování. Může se jednat také o financování doplňkové, pokud hlavní část úvěru firmě pokrývá banka.

Investoři ale mohou učinit i takzvaný exit, tedy plánovaný výstup ze společnosti, kdy svůj podíl odprodají. Podíl zpětně odkoupí buď původní majitel firmy, nebo může jít o nového investora.

Americká tradice

Venture kapitál má velkou tradici ve Spojených státech. Zde už před druhou světovou válkou investovaly zejména bohaté americké finanční rodiny do různých projektů, které považovaly za slibné. Jména jako Rockefeller, Vanderbilt nebo JP Morgan daly základy modernímu rizikovému kapitálu. Z evropských rodin je nutné zmínit švédskou rodinu Wallenbergů.

Řada současných technologických obrů, již ze Silicon Valley ovládají globalizovaný byznys, by nevznikla bez rizikového kapitálu. V prvních fázích svého působení byly na rizikovém kapitálu od řady soukromých investorů závislé firmy, jako jsou Microsoft, Google či Facebook.

Crowdfundingové platformy

Investiční crowdfunding zprostředkovávají speciální platformy. Jednou z prvních byla australská Australian Small Scale Offerings Board (ASSOB), která vznikla už v roce 2007. Ve Spojených státech začaly fungovat podobné platformy pro podporu startupů v roce 2011, později začaly vznikat také ve Velké Británii a v dalších evropských zemích.

Řada investičních platforem ale skončila poté, co jednotlivé státy začaly crowdfunding jakožto způsob navyšování základního kapitálu regulovat, neboť jeho prostřednictvím mohlo docházet k porušování zákonů o cenných papírech. Proto už je v současnosti většina crowdfundingových platforem regulována místními úřady pro dohled nad akciovým trhem. Tato regulace má především chránit prostředky investorů, přičemž argumentuje tím, že se často jedná o nezkušené drobné investory, kteří nemají o firmách, do kterých chtějí investovat, dostatek informací. Riziko, že jimi vybraný startupový projekt skončí ve ztrátě, je pak neúměrně vysoké.

Venture capital funds

Investovat tímto způsobem lze i prostřednictvím specializovaných fondů rizikového kapitálu (venture capital funds). V rámci České republiky je zastřešuje Česká asociace venture kapitálu (CVCA), jež se snaží o to, aby legislativní a administrativní bariéry byly na českém trhu co nejmenší. „Venture kapitál je v našem prostředí chápán jako středně až dlouhodobý kapitál investovaný formou kapitálového vstupu do společnosti. Za investici získává fond venture kapitálu podíl na základním kapitálu podniku a společně s finančními prostředky předává firmě také odbornou pomoc (princip chytrých peněz),“ zaznělo z asociace o hlavních principech této formy investic. Kromě kapitálu tedy přinášejí fondy do mladých nadějných firem i aktivní způsob řízení společnosti formou strategického a finančního poradenství.

Soukromý kapitál drží přes fondy evropské firmy

Soukromý a rizikový kapitál je stále populárnější i v rámci EU. V loňském roce, který byl výrazně poznamenán covidem, bylo soukromými fondy investováno 88 miliard eur do více než osmi tisíc evropských firem. Na podporu malých a středních firem přitom z této částky šlo 85 procent prostředků.

I když to je proti rekordnímu roku 2019 o dvanáct procent méně, stále to je o devatenáct procent více, než byl průměr za posledních pět let. „Soukromý kapitál je základním kamenem evropské ekonomiky a společnosti. Zásadně přispívá k ekonomickému oživení. Poskytuje firmám investice a podporu, která pomůže společnostem přizpůsobit se a prosperovat, jakmile se Evropa dostane z krize,“ zdůraznil generální ředitel sdružení Invest Europe Eric de Montgolfier, jež zastupuje evropský sektor soukromého a rizikového kapitálu.

 

Operační program Podnikání a inovace

Stát podporuje financování formou rizikového kapitálu v rámci Operačního programu Podnikání a inovace. Díky němu by si měly na investorský kapitál ve větší míře „sáhnout“ i malé a střední podniky. Jedná se o takzvanou iniciativu Jeremie, jež má podpořit projekty v počáteční a růstové fázi podnikání i formou nedotační formy financí. Je to nástroj Evropské komise a Evropského investičního fondu na podporu rizikového kapitálu.

 

Podpořme startupovou scénu na vládní úrovni

Česká Asociace CVCA v květnu v souvislosti s Národním plánem obnovy, jenž obsahuje plán investic a reforem za využití prostředků z EU, vyzvala vládu, aby i ona českou startupovou scénu na této úrovni podpořila. Kabinet by měl zapracovat takzvaný EU Startup Nations Standard.

V praxi má jít o co nejjednodušší administrativu, jak založit nový podnik. Nejlépe by to mělo být během jednoho dne, celkové poplatky nemají přesáhnout sto eur. Podle tohoto standardu má vzniknout místo technické podpory, kde firmy jednoduše získají veškeré informace, jak nový podnik založit.

Česká vláda by také neměla škrtat na výdajích při podpoře startupového ekosystému, apeluje CVCA. Právě podpora nových inovativních firem v oblasti energetiky, dopravy, biotechnologií, ale i digitalizace ekonomiky obecně může přinést celé české ekonomice řadu příležitostí a pracovních míst.

Autor: Jaroslav Novotný

návrat do Speciálu