Investice s intuicí versus fakta. Čemu věřit a jak si to spočítat | E15.cz
Partnerem projektu jsou CREDITAS FONDY

Intuice versus fakta. Čemu věřit a jak si to spočítat

Investice s intuicí versus fakta

 

 

Investujte s námi! Zhodnocení 20 procent ročně, vložené prostředky jsou v absolutním bezpečí, ke svým penězům budete mít kdykoliv volný přístup. Jak s tak fantastickou nabídkou naloží průměrný Čech? 

 

 

 

 

Společnost PPM Factum vloni uskutečnila pro Ministerstvo financí průzkum finanční gramotnosti Čechů. Stejně zaměřený průzkum udělala i před šesti lety a bylo tedy zajímavé srovnat naše povědomí o finančním světě, anebo „investiční myšlení“ v čase. Jak bychom si sami sebe, jako investory, přáli vidět, je asi jasné. To však s realitou nemá mnoho společného.

Tedy zpátky k lákavé investiční nabídce. Těsná nadpoloviční většina dotázaných (51 procent) by ji „zbaštila“. Pouze 35 procent ji naopak označilo za nevěrohodnou a potenciálně nebezpečnou. Před pěti lety bylo takto nedůvěřivých 39 procent dotázaných.

Komu 35 procent nedůvěřivých respondentů přijde jako uspokojivé číslo, zejména tomu patří další rozbor odpovědí: Z těch, kdo by nabídku odmítli, ji 55 procent vidí jako nereálnou a tedy nedůvěryhodnou, dalšími důvody pro její nevyužití jsou ale neochota, případně absence důvodu k investování jako takovému. Lze předpokládat, že i tyto respondenty by, v případě zájmu o investování, takto „výhodná nabídka“ v případě šikovného „poradce“ oslovila.

Výzkum byl poměrně důkladný a poskytl spoustu čísel. Shrňme si je. Pouze 35 oslovených si uvědomilo, že nabízená investiční příležitost je nereálná a tudíž se jedná o potenciálně nebezpečnou nabídku. Ostatní by ji buď přijali, nebo neví, jak se k ní postavit. Jediným podstatným důvodem, proč tuto nabídku naopak využít, přitom pro dotázané byla právě její deklarovaná výhodnost a bezpečnost.

Popisuje-li toto stav finanční gramotnosti Čechů, je to šok. Nejde o znalosti finančních pojmů, ale o kritické myšlení, postaru řečeno selský rozum. „Navíc vyhodnocení této otázky je v naprostém kontrastu s preferencí bezrizikových finančních nástrojů u většiny českého obyvatelstva,“ říká Michala Janatová, nezávislá investiční a majetková konzultantka, držitelka mezinárodně uznávaného titulu CFA (Chartered Financial Analysts).

Komu věřit a komu ne

Otázka položená v rámci výzkumu ale přece jen není realita, není to každodenní život. Každého asi napadne, že záleží na tom, kdo by s podobnou nabídkou přišel. Bude-li to někdo, u koho vůbec nepřipouštíme možnost, že by o garanci, potenciálu výnosu či dostupnosti peněz lhal (anebo o produktu neměl dostatečné znalosti), ukazuje se nabídka v mnohem lepším světle, než jaká může skutečně být. Vůbec nás v takovém případě nenapadne, že informace o „bezpečné investici“ může být zavádějící či přímo nepravdivá. A naopak, prezentuje-li „kšeft století“ někdo, komu nevěříme, nabídku skoro jistě odmítneme. 

V této souvislosti je zajímavé připomenout, že v tuzemsku panuje poměrně značná nedůvěra v tradiční finanční subjekty, jako jsou banky, penzijní společnosti, investiční fondy a podobně. Nemálo lidí je přesvědčeno o tom, že instituce sama je schopna na finančních trzích vysokého, a přitom bezpečného výnosu dosáhnout, ale nechce se o něj podělit.

A ve stejnou chvíli věří řada těchto lidí tomu, že je možné najít cestu, jak se k podobným nástrojům dostat „napřímo“. Umí-li v nás tedy ten, kdo nezvykle výhodné investice nabízí, vyvolat pocit, že „to umí napřímo“, může u některých získat i potřebnou důvěru. 

Důvěru investorů si ale ve skutečnosti zaslouží jen ti, kdo se na finančním trhu pohybují dlouho, mají k tomu adekvátní vzdělání a zkušenosti získávané alespoň jednu dekádu obsahující minimálně jednu finanční krizi. Takoví lidé se rekrutují z řad portfolio manažerů, správců aktiv, ale i aktivních investorů nebo třeba pedagogů.

Bohužel přesvědčení, že dokáží vidět, co ostatní nevidí, že umí najít investici parametrů té, s níž pracoval citovaný výzkum, poměrně často podléhají i ti, kdo v loňském roce vsadili na šťastnou hvězdu, vydělali a na hranici jejich prvních úspěchů končí i veškeré jejich zkušenosti s investováním. Přejme těmto šťastným investorům i další úspěchy, otázkou ale zůstává, nakolik lze jejich „trefu do černého“ využít v našem vlastním investičním plánu. 

Rizika a jejich ocenění

Kdo chce investovat, měl by přijmout fakt, že žádná investice není bezpečná. Jakmile chceme alespoň zachovat reálnou hodnotu svých peněz, vždycky budeme muset určitou míru rizika podstupovat. Pokud by to tak nebylo, nebude nikdo nechávat peníze na spořicích účtech s nulovým úrokem a nikdo nebude investovat do dluhopisů se záporným úrokem.

Důležité je, abychom poznali, zda podstupované riziko odpovídá výnosu, který nám daná investice nabízí. „Naprosto neadekvátním poměrem rizika k očekávanému výnosu je investice, v níž mohu přijít o vše, ale výnos je omezený. Třeba v případě dluhopisu nové, neznámé firmy slibujícího roční výnos šest procent je prémie za riziko neúměrně malá. Vždyť zde mohu přijít o vše a výnos je jasně omezen,“ vysvětluje Michala Janatová. Úplně o všechno jistě mohu přijít i investicí do start-upu, u té se ale může výnos teoreticky vyšplhat až do nebes. Rozdíl je tedy zřejmý.

Vždy platilo pravidlo tzv. investičního trojúhelníku, a na tom se nic nemění. Vždy je třeba zvažovat výnos, likviditu a riziko. Výnos investičního nástroje je složen z bezrizikové úrokové míry (ta je aktuálně 0 %), z prémie za riziko a prémie za nelikviditu. Chceme-li o zamýšlené investici alespoň v rámci možností vědět co nejvíc, pátrejme po tom, z čeho má být očekávaný výnos tvořen, a ptejme se, jak vysoké je riziko, že ke zhodnocení peněz nedojde. Dále zvažujme, zda je toto riziko adekvátně oceněno a také zde je adekvátně oceněna prémie za nelikviditu.

Dotěrné otázky

Výuka finanční gramotnosti se často zaměřuje na znalost pojmů. Při rozhodování o investicích je ale mnohem důležitější umět používat kritické myšlení. To nám umožní klást správné otázky. Jejich zodpovězením si o investičních příležitostech můžeme učinit obrázek, který co nejvíce odpovídá realitě a vykresluje naše šance na zhodnocení investovaných prostředků.

 

Prověřujme, kdo nás oslovil

Kdo je člověk, který mi investiční produkt nabízí?

Jaké má zkušenosti, jaké má za sebou investiční výsledky?

Jaké výhody mu plynou z toho, že si od něj daný produkt koupím? (ne vždy to musí být jenom provize)

 

Ptejme se sami sebe

Mám skutečně takové schopnosti, abych viděl, co ostatní nevidí?

Nebo se mi podařilo získat informaci, kterou nikdo jiný nemá?

 

Učme se od zkušených

Investují do stejného produktu ostatní investoři, profesionální investoři, zkušení dlouhodobí investoři? (nejde o investiční poradce, ti mohou často sledovat své vlastní zájmy)

 

Index finanční gramotnosti

Česká bankovní asociace každoročně měří Index finanční gramotnosti Čechů. Výzkum, který pro ČBA realizovala výzkumná agentura Ipsos, letos poukázal na jisté zhoršení situace. Oproti předchozímu roku klesl Index finanční gramotnosti na hodnotu 55, čímž se vrátil na úroveň před čtyřmi lety.

Více než čtvrtina Čechů se podle průzkumu hůře orientuje ve finančních záležitostech, nejméně silní se cítí v oblasti investování. Informace hledají na internetu, nejvíce důvěřují srovnávačům produktů na trhu a kalkulačkám na stránkách bank.

Stejně jako v minulosti bylo pro respondenty nejtěžší otázkou určit, který z navrhovaných úvěrů je z hlediska úrokové sazby výhodnější. Správně na ni odpověděla pouze třetina dotázaných.

Autor: Michala Janatová

Návrat do Speciálu