E15 a byznys: Hrátky s dividendami. Dejte pozor na regionální rozdíly | E15.cz
Partnerem projektu je Patria Finance

E15 a byznys: Hrátky s dividendami. Dejte pozor na regionální rozdíly

E15 a byznys: Hrátky s dividendami. Dejte pozor na regionální rozdíly

Každý akciový index má vyšší výkonnost v dividendové než v cenové verzi díky efektu reinvestování dividend. Ten je podstatně silnější u indexů pro Austrálii a Evropu než pro Japonsko a USA.

Hlavní regionální nebo globální akciové indexy měří výkonnost příslušných akciových trhů a pomáhají investorům získat představu o tom, jak dobře nebo špatně si vedou akciové fondy, které mají dotyčné indexy za své benchmarky. V této souvislosti je dobré vědět, že většina akciových indexů se kalkuluje ve dvou základních verzích.

Jde o takzvaný cenový index (anglicky price index, zkratka PR), který měří pouze vývoj tržních cen zahrnutých akcií v daných vahách, a o index celkové návratnosti (anglicky total return index, zkratka TR či GR u indexů MSCI), který navíc zohledňuje zhodnocení plynoucí z okamžitého reinvestování dividend vyplácených k zahrnutým akciím. Pro každý akciový index dostupný v obou verzích platí, že jeho celková návratnost TR v čase překonává cenový vývoj PR.

Příklad jednoho titulu

Proces plného reinvestování dividend lze vysvětlit na zjednodušeném příkladu držby jediného akciového titulu. Předpokládejme, že investor nakoupil balík akcií jedné veřejně obchodované společnosti za počáteční cenu deset tisíc korun a chce ho prodat přesně po dvou letech. Hodnota původního balíku za jeden rok od pořízení stoupne na 10 500 korun, ale po dvou letech se vrátí na deset tisíc korun. Na první pohled se tedy zdá, že celkový výnos z investice je (při zanedbání transakčních nákladů) nulový.

Jenže dotyčný akciový titul vyplácí svým majitelům jednou ročně, shodou okolností přesně ve výroční den pořízení uvažovaným investorem, dividendu v čisté výši tří procent z aktuálního tržního kurzu. Celkové peněžní toky investora za sledované dvouleté období pak budou díky dvěma splátkám dividend kladné.

Dividendy představují dodatečný příjem a shromažďují se na odděleném majetkovém účtu od vlastního balíku akcií. Představme si nyní, že investor použije peníze získané z vyplacených dividend k okamžitému nákupu dalších akcií stejné společnosti, to znamená, že dividendy plně reinvestuje. V době výplaty první dividendy činí tržní hodnota drženého balíku akcií 10 500 korun, takže reinvestice dividendy povede k jeho navýšení o tři procenta na 10 815 korun. Během následujícího roku by však tržní hodnota původního balíku bez reinvestice dividendy klesla z 10 500 korun na 10 tisíc korun, což s využitím trojčlenky znamená snížení hodnoty balíku s reinvesticí na 10 300 korun po dvou letech. Tehdy však investor získá druhou dividendu ve výši tří procent, takže dohromady bude mít 10 609 korun.

Po misi v ČEZ staví byznysmen pivovarskou skupinu

Dvouletá investice do akciového titulu s dividendovým výnosem tří procent tedy přinesla výnos 6,1 procenta. Pokud bychom však nebrali dividendy vůbec v úvahu, činil by výnos nula procent. Kdyby uvažovaný investor pokračoval v reinvestování dividend dále, narůstal by uvedený rozdíl každým rokem o ona tři procenta za předpokladu konstantního čistého dividendového výnosu na této úrovni. To s ohledem na složené úročení znamená, že po deseti letech by celkový efekt reinvestování dosáhl 34,4 procenta, protože 1,0310 = 1,344.

Na tomto principu vzniká i rozdíl mezi celkovou návratností a cenovým vývojem jakéhokoliv akciového indexu s tím, že u indexů obsahujících velký počet dividendových titulů s různými termíny výplat se náskok celkové návratnosti zvyšuje průběžně, a ne jednorázově jako u jednoho akciového titulu ve zvoleném příkladu.

Krúpa investoval do německé platební firmy, které zahraniční fondy nevěří

Velké regionální rozdíly

Intenzita náskoku celkové návratnosti nad cenovým vývojem se u jednotlivých akciových indexů přirozeně liší. Záleží totiž na průměrném dividendovém výnosu portfolia akcií, ze kterého je index složen. Čím vyššího průměrného dividendového výnosu daný akciový trh dosahuje, tím výraznější lze očekávat nadvýkonnost dividendové verze příslušného indexu oproti jeho cenové verzi bez ohledu na to, v jaké měně jsou obě vyjádřeny. Dividendový výnos má přitom různou úroveň v jednotlivých investičních regionech. Z vyspělých trhů bývá tradičně vyšší v Evropě a v Austrálii než v USA a v Japonsku. Obdobné regionální rozdíly existují i u rozvíjejících se zemí.

Graf 1 srovnává korunovou výkonnost globálních akciových indexů MSCI pokrývajících vyspělé a rozvíjející se trhy i regionálních akciových indexů MSCI zaměřených v rámci vyspělých trhů na Severní Ameriku, Evropu, Japonsko a na Pacifik bez Japonska – vše v dividendových verzích GR i cenových verzích PR za posledních 11 let a sedm měsíců od března 2008 do října 2019. Stejným způsobem zobrazuje graf 1 i český akciový index PX v dividendové verzi TR a cenové verzi PR. Jednotlivé indexy zde předně vykazují výrazné rozdíly v absolutní korunové výkonnosti, když například Severní Amerika do roku 2016 jasně překonávala Českou republiku. Těmito rozdíly se však dále zabývat nebudeme, rozebereme místo toho odlišné relativní nadvýkonnosti dividendových verzí akciových indexů oproti jejich cenovým verzím.

Přesný vývoj těchto nadvýkonností v čase ukazuje pro diskutované akciové indexy graf 2. Z něj je patrné, že v souladu s naznačenými rozdíly průměrných dividendových výnosů na různých akciových trzích tvoří dividendy významnou součást dlouhodobého zhodnocení u českých, pacifických a západoevropských akcií, když těm pacifickým vydatně pomáhá Austrálie. Naopak podstatně slabší příspěvky reinvestování dividend k celkovému zhodnocení vykazují z hlavních regionů Japonsko a Severní Amerika, kde dominujícím akciím z USA s podprůměrným dividendovým výnosem v celosvětovém srovnání nedokážou pomoci okrajově zastoupené kanadské akcie s pouze mírně nadprůměrným dividendovým výnosem. Globální akciové indexy MSCI pokrývající vyspělé a rozvíjející se trhy vykazují přibližně stejný vliv dividend na celkovou návratnost, takže tento faktor obecně nezávisí na vyspělosti trhu.

Zajímavé je, že náskok dividendových verzí diskutovaných akciových indexů nad jejich cenovými verzemi, odvozený od zprůměrovaného dividendového výnosu zahrnutých titulů, v čase zásadně nemění svou intenzitu. Přesto však v posledních několika letech, vyznačujících se kladným ekonomickým růstem, byl zejména na dividendově atraktivních trzích typu České republiky tento relativní ukazatel silnější než v roce 2008, kdy vrcholila globální finanční krize.

Z krátkodobého hlediska pak relativní nadvýkonnost dividendových verzí některých akciových indexů podléhá velkým sezonním výkyvům, neboť firmy v určitých regionech tradičně vyplácejí dividendy v některých ročních obdobích častěji – podle grafu 2 v Evropě včetně Česka hlavně na jaře a v Japonsku především v březnu a v září. U České republiky má skokové změny nadvýkonnosti dividendové verze indexu PX na svědomí také nízký počet zahrnutých titulů.

Indexy vysokých dividend

Tabulka shrnuje celkové a průměrné nadvýkonnosti dividendových verzí zmíněných globálních a regionálních akciových indexů MSCI za sledované období od března 2008 do října 2019 a přidává k nim stejně vypočtené nadvýkonnosti dividendových verzí geograficky příslušných akciových indexů MSCI s označením High Dividend Yield (HDY), zaměřených na vysoký a udržitelný dividendový výnos – například MSCI World High Dividend Yield.

Indexy HDY obsahují pouze akciové tituly s nadstandardním dividendovým výnosem na daných trzích, zatímco základní indexy typu MSCI World zahrnují i tituly bez dividendových výplat. Indexy HDY v dolní části tabulky tak zjednodušeně představují dividendově atraktivní podmnožiny základních akciových indexů v horní části tabulky a míra nadvýkonnosti dividendových verzí proti cenovým verzím je tak u nich výraznější než u základních indexů. (Český akciový index PX nemá svůj HDY protějšek pro úzké vymezení a malý počet zahrnutých titulů.)

Investování budoucnosti? Obchodování pomocí robota, říká obchodní ředitel Patria Finance Jan Kovalovský

Pořadí regionů ovšem zůstává u indexů HDY stejné, když nejsilnější nadvýkonnost dividendové verze zprostředkovává index MSCI Pacific ex Japan HDY a nejslabší index MSCI Japan HDY. Ten navíc v uvedeném relativním ukazateli nestačí na index MSCI North America HDY, zatímco indexy MSCI Japan a MSCI North America si v horní části tabulky 1 vedou podobně.

Vyplatí se rozlišovat

Rozlišovat mezi dividendovými verzemi akciových indexů, které měří celkovou návratnost, a jejich cenovými verzemi, které měří prostý cenový vývoj bez reinvestování dividend, se hodí mj. při čtení informačních dokumentů investičních produktů. Pokud se nějaký akciový fond chlubí značnou nadvýkonností proti svému benchmarku, není to až taková sláva, používali jako benchmark cenový index. Naprostá většina v Česku registrovaných fondů totiž automaticky reinvestuje dividendy, a proto by měly používat jako benchmarky zásadně indexy celkové návratnosti. ETF vycházejí z hlediska dividendové transparentnosti benchmarků lépe až na to, že některé z nich dividendy pouze vyplácejí bez automatického reinvestování. Bdělost je na místě i u různých strukturovaných fondů a investičních certifikátů s pevným datem splatnosti, které často odvozují své výnosy od vývoje cenových akciových indexů nebo tržní hodnoty koše akcií bez zohlednění dividend.

Jan Kovalovský: Žene nás touha udělat z investování přirozenou součást života