Investiční chování Čechů | E15.cz
Partnerem projektu je Patria Finance

Investiční chování Čechů: více než polovinu svých úspor mají na bankovních vkladech

Investiční chování Čechů: více než polovinu svých úspor mají na bankovních vkladech

V investičním chování Čechů je možné pozorovat hned několik trendů i paradoxů. Češi jsou stále jedni z nejvíce konzervativních investorů v rámci vyspělých zemí. Více než polovinu svých úspor mají na bankovních vkladech, na druhou stranu se v jejich portfoliích setkáváme s konkrétními firemními dluhopisy, aniž by si uvědomovali kreditní rizika emitenta. Dalším trendem je digitalizace pronikající do oblasti investic. Banky tak reagují na poptávku a zpřístupňují investice širšímu spektru klientů.

Ve světě změny v oblasti investic probíhají vcelku rychle, ale do Evropy se dostávají pomalu, případně vůbec. Češi jsou v oblasti investování málo zkušení, nemají mnoho kvalitních informací, velmi často neinvestují vůbec. Když už se rozhodnou peníze investovat, tak je to bez investičního plánu na základě nabídky, se kterou jsou aktuálně konfrontováni a jeví se na první pohled atraktivní. Podle Petra Šimčáka z Amundi totiž Češi stále nepochopili podstatu rozdílu mezi investováním, spekulováním a spořením. Z toho poté plyne spousta chyb, kterých se při nakládání se svými prostředky dopouštějí. „Neznají podstatu slova riziko a krátkodobé kolísání kvalitního portfolia na dlouhé horizonty neberou jako normální,“ míní Šimčák.

Konzervativnost při správě financí se ukazuje v objemu prostředků na spořicích účtech a termínovaných vkladech, který mnohonásobně převyšuje objem prostředků, jež mají Češi v investičních produktech. „Situace je pak o trochu horší i v tom, že objem prostředků uložených ve spořicích produktech roste rychleji než objem prostředků v investičních produktech,“ poukazuje Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting.

Investice do raritních automobilů je pro srdcaře

Ukazuje se tak, že Češi spíše spoří, a to i na dlouhodobé cíle, což z ekonomického hlediska není dobře a v období 10 let a více se to projeví. „Pokud člověk neinvestuje, tak není schopen ochránit své prostředky před inflací a zároveň si nesáhne na rozumný výnos přibližně čtyři až šest procent ročně,“ vysvětluje finanční poradce Partners Vladimír Weiss, který současně dodává: „V posledních letech je sice vidět mírný odklon od bankovních depozit směrem k investičním nástrojům, ale ve srovnání se západní Evropou či Severní Amerikou máme stále co dohánět.“

Pozitivní je dle Roberta Novoměstského, investičního analytika Freedom Financial Services, také to, že vzdělanost Čechů v oblasti investování roste a lidé se o možnosti zhodnocení svých úspor zajímají více než dříve.

Vedou smíšené fondy

Češi drží největší část majetku v depozitech – podle statistiky ČNB a ministerstva financí měli v roce 2017 na bankovních vkladech 58 procent svých úspor. To ale samozřejmě nemůžeme považovat za investici. „Zbytek úspor je relativně rovnoměrně rozdělen mezi stavební spoření, penzijní připojištění, životní pojištění a fondy, které všechny mají okolo 10 procent. Je ale třeba vzít v úvahu, že tato statistika nebere v potaz investice do jednotlivých nemovitostí, fyzického zlata nebo samotných firem,“ říká profesionální investor Ondřej Hartman ze serveru FXstreet.cz.

Jeff Bezos: O cestě z garáže do vesmíru i o tom, jak nedávno rekordně zchudl

V podílových fondech mají Češi uloženo přes 500 miliard korun. Nejvíce peněz – přibližně 40 procent – je ve smíšených fondech. Druhou největší skupinou jsou dluhopisové fondy. Těm se nejlépe daří, pokud klesají úrokové sazby. „V čistě akciových fondech mají Češi uloženo přes 110 miliard korun. Tyto fondy nabízejí dlouhodobě nejvyšší výnos, ale jsou spojeny také s nejvyšším kolísáním hodnoty,“ uvádí Patrik Madle, tiskový mluvčí ČSOB.

Budoucnost je v digitalizaci

Vývoj v oblasti investičního chování českých klientů je určitě ovlivněn tržními podmínkami, hlavně vývojem úrokových sazeb. V minulosti byly velmi populární fondy peněžního trhu a zajištěné fondy. Po poklesu sazeb k nulovým hodnotám přestaly být tyto fondy atraktivní a poptávka se přesunula právě směrem ke smíšeným a částečně akciovým fondům. V posledním roce velmi rychle roste podíl fondů krátkodobých dluhopisů. Popularita smíšených a akciových fondů přetrvává.

Jako houby po dešti v poslední době vznikají nemovitostní fondy, které cílí na investory s nižší částkou, kteří si samotnou nemovitost nemohou dovolit nebo se kvůli ní nechtějí zadlužovat. „U těchto vedle akcií také dlouhodobě platí, že jejich výnosy alespoň mírně inflaci porážejí. Měly by být nicméně pouhým doplňkem portfolia, nikoli základem, na rozdíl od akcií a dluhopisů,“ upozorňuje Michal Stupavský, investiční stratég Conseq Investment Management.

HSBC: Nejatraktivnějším regionem pro budoucí podnikání je Evropa

Dalším trendem je zpřístupnění investování čím dál většímu počtu klientů, a to prostřednictvím pravidelného investování od několika stokorun a digitalizace. „Banky mají za cíl oslovit mnohem více klientů, přičemž počet bankéřů neroste, ale spíše klesá. Digitalizace je cestou, jak nabídnout výnosy podílových fondů každému i s menším objemem majetku,“ podotýká Patrik Madle.

Firemní dluhopisy jako výjimka

Navzdory českému konzervatismu se pak tuzemští investoři nechávají zlákat jedním rizikovým evergreenem posledních let. „Jedná se o nejrůznější emise jednotlivých dluhopisů nevalné kvality, které garantují relativně vysoké zhodnocení,“ říká Vladimír Weiss. „Zde se hodí komentář, že každá garance je tak silná, jak silná je kvalita subjektu, který ji poskytuje.“

„Tyto velice rizikové korporátní dluhopisy cílí na hlad po výnosu, ale často jejich vysoké výnosy nejsou dostatečnou kompenzací za podstoupené riziko,“ uzavírá Ondřej Hartman ze serveru FXstreet.cz.