Zdeněk Sobotka: U českých investorů vyzkoušíme to, co dělají Kanaďané | E15.cz
Partnerem projektu je Patria Finance

U českých investorů vyzkoušíme to, co dělají Kanaďané, říká solárník Sobotka

U českých investorů vyzkoušíme to, co dělají Kanaďané, říká solárník Sobotka

Provozovatel a developer solárních elektráren Solek spustil v září svůj první fond kvalifikovaných investorů Solek Sicav. Investovat bude hlavně do solárních elektráren, které česká firma staví v Chile. Již hotové solární parky v jihoamerické zemi se nacházejí v Santa Lauře, Cuz Cuz a v Ovalle.

Zakladatel a majoritní akcionář Soleku Zdeněk Sobotka uvedl, že výkon elektráren, do kterých bude nový fond investovat, má být sto megawattů. Solek Sicav chce především na českém trhu získat ekvivalent zhruba čyřiceti milionů dolarů, což představuje čtyřicet procent hodnoty elektráren. Úpis a fond administruje firma Codya, která jej představila investorům. Chystané projekty budou mít podle Sobotky kombinované financování – ze šedesáti procent mají být financovány bankami a ze čtyřiceti procent fondem. „Jednáme o spolupráci s chilskými bankami,“ řekl Sobotka.

 

Firma považuje chilský trh za perspektivní také proto, že tamní vláda ve svém programu Energy 2050 chce už v roce 2035 vyrábět šedesát procent veškeré energie z obnovitelných zdrojů. Solek vznikl před devíti lety, dosud postavil dvě desítky fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 33,3 megawattu. Kromě Chile stojí také v Česku, na Slovensku a v Rumunsku.

Do vašich projektů v Chile nedávno vstoupili kanadští investoři. Jak konkrétně tato spolupráce vypadá?

Koupili to ve chvíli, kdy to bylo připraveno ke stavbě. Dáváme jim možnost si stavbu hlídat. Jako když se staví dům a máte stavební dozor. První elektrárnu jsme jim dodali v září, v říjnu dodáme druhou a v listopadu další dvě.

Po dokončení už v projektu nebudete?

Budou stoprocentními vlastníky. Tito investoři jsou součástí největšího penzijního fondu v Kanadě a berou to jako dlouhodobou investici.

Kolik hráčů chilský trh má?

Do dvaceti.

A jak velkou kapacitu?

Říkalo se, že v malých projektech se tam vejde zhruba sedm osm tisíc megawattů, aktuálně se blížíme tisícovce, takže prostor je ještě obrovský. Otevírá se i pro velké projekty, protože chilský prezident Piňera vyhlásil, že chce uzavřít všechny uhelné elektrárny po vzoru Německa do roku 2035. Musí se proto přidat obrovský počet nejen solárních elektráren, ale i větrných, ovšem bez doplnění baterek tohoto cíle není možné dosáhnout.

Solek spouští fond investující do solárních elektráren v Chile

Otevírají se vám možnosti spolupráce i na státních projektech?

Stát podporuje projekty tím, že třeba na severu, kde je poušť a nejsou tam moc soukromé pozemky, je v tendrech pronajímá. My ale od něj žádné zakázky nepotřebujeme, soukromé vlastnictví v zemi funguje dobře. Stát žádné projekty nevlastní.

Zajímali jste se i o jiné latinskoamerické státy? Jsou podobně příznivé pro váš byznys jako Chile?

Ano, je tam vysoký osvit, takže každá země je z tohoto pohledu výhodná. Chile je navíc bezpečný a ekonomicky asi nejvyspělejší stát. Argentina je zajímavá, má krásný osvit, ale problém jsou časté krize. To nás brzdí, hledáme možnosti pojištění stavby přes EGAP i další instituce, abychom případnou investici zajistili. V Peru jsme s naším partnerem, českým honorárním konzulem, založili joint venture a chceme tam připravovat solární elektrárny. Měli velké plány, chtěli postavit obrovský převaděč plynu, ale protože tam jsou hory a pralesy, byla by to přílišná investice, na kterou nesehnali financování. Proto je jednodušší jít cestou necentrálních zdrojů. Máme projekty na severu země, které by se ve dvou třech letech mohly uskutečnit. Pak je Kolumbie, která má v Česku pořád velmi špatnou pověst, ale neoprávněně. Třeba americký investor má mnohem větší problém s Argentinou než s Kolumbií.

V Kolumbii něco chystáte?

Je to slibná země, kde je ale nízká cena elektřiny, takže musíme být opatrní ve výběru lokality z hlediska nákladů. Na druhou stranu k velkým výkyvům dochází kvůli změně klimatu – mají elektřinu za padesát dolarů, ale v suchých sezonách je to třeba za pět set. Problém je také u velkých vodních elektráren – postavili jednu na sever od Bogoty a ona jim praská. Musejí to sanovat a riziko, že voda zaplaví vesnice, je obrovské. Takže slunce je navíc bezpečné. Jinak pobočku máme ještě v El Salvadoru, tam je zajímavé, že mají americký dolar. Je to slibná země, i když stále trošku riziková.

A Evropa?

Určitě pro nás není passé. V Česku to pár let potrvá, než se vrátíme k obnovitelným zdrojům. Nedávno jsme založili pobočku na Kypru. Snažíme se tam vytvořit slušný podíl na trhu, je to lákavé, není to velká země. Byl jsem tam u místní státní energetické firmy, která má výrobu i distribuci, jako to bývalo u nás. EU nařídila její rozdělení a to je ta příležitost. Budou se do výroby pouštět obnovitelné zdroje. Chtějí dosáhnout podílu dvaceti procent relativně rychle a výhodou je, že tam slunce svítí jako kolem Santiaga. Problém však představuje drahá půda.

Češi dodají do Chile solární panely za stovky milionů

Kolik toho chcete na Kypru vybudovat?

Rádi bychom se dostali někam mezi padesát až sto padesát megawattů, což by znamenalo až dvacetiprocentní podíl na trhu. Zaměřujeme se na projekty o osmi až deseti megawattech, na které se dá sehnat pozemek a které jsou rozumně daleko od přípojného bodu. Jinak na Kypru to je teď tak, že fungují na dieselu a cena elektřiny je proto na sto až sto dvaceti eurech za megawatthodinu. To je více než dvojnásobek cen v Evropské uni. 

O lokálním partnerovi jste na Kypru neuvažovali?

Ano, je to církev. Na Kypru vlastní většinu pozemků a ovládá hodně aktivit. Pro nás jde o velmi důležitého partnera. Budeme si od nich pozemky pronajímat, možná s nimi elektrárny i stavět.

Dříve jste budovali elektrárny také v Rumunsku. Kolik tam toho ještě máte? 

Čtyři vlastní elektrárny, které stále provozujeme. Teď je refinancujeme. Situace je nyní příznivější, obnovitelné zdroje jsou podporované. Rozhodně si elektrárny chceme ponechat, možná dokonce budeme ještě budovat.

Start-up s penězi od Gatese přišel se solární pecí, která by mohla dodávat energii i těžkému průmyslu

Ještě něco vás v Evropě zajímá?

Díváme se na Francii, ale opravdu jen díváme. Jestliže je Kypr složitý, tak Francie dvojnásob. To není jedna země, ale regiony a obrovská konkurence. Dává to ale smysl. Tím, jak chtějí zavírat jaderné elektrárny, nic jiného než obnovitelné zdroje jim nezbývá. Uvidíme, jestli to úsilí, které bychom do toho museli dát, bude mít smysl.

Na financování projektů jste vydávali také dluhopisy. Dá se říci, jak konkrétně projekty platíte, co je vaše, co od bank, co jde z dluhopisů?

Provozní financování je z našich peněz a z dluhopisů. Založili jsme také fond kvalifikovaných investorů Solek SICAV, kde bude šedesát procent od chilských a amerických bank a zbytek od investorů do fondu. To je dlouhodobé financování, plánujeme horizont tři a více let. U krátkodobého financování jde spíš o provoz – postavíme elektrárnu, prodáme, reinvestujeme.

A jak budete financovat projekty na Kypru?

Uvidíme, zda na ně vydáme dluhopisovou tranši. Zvažujeme pro ně vytvořit i fond obdobný Soleku SICAV. Strategicky do budoucna nám dává smysl držet část projektů, protože z toho běží dlouhodobé příjmy. Fond také můžeme takto celkem efektivně diverzifikovat. Trošku jsme se „nachytřili“, jak to dělají Kanaďané, což teď chceme zopakovat v případě českých investorů.

Zdeněk Sobotka

Do byznysu v oblasti obnovitelných energií vstoupil v roce 2010, kdy založil společnost Solek Holding. Ta se soustřeďuje na akvizice, výstavbu a na správu fotovoltaických projektů. Po zkušenosti na českém trhu zaměřil pozornost na Slovensko a Rumunsko. Letos Solek uvedl do provozu už čtvrtou solární elektrárnu v Chile. Sobotka je také členem rady Smíšené obchodní komory Česko-tichomořské aliance a zakladatelem Chilsko-české obchodní komory.

Autor: Tereza Zavadilová

Policie kvůli solární kauze zablokovala firmě tří bývalých uhlobaronů přes půl miliardy korun