Co takhle disrupce v chování vůči našim lidem? Jsou na ni právníci už připraveni? | E15.cz
Partnerem projektu je Cover Story

Co takhle disrupce v chování vůči našim lidem? Jsou na ni právníci už připraveni?

Co takhle disrupce v chování vůči našim lidem? Jsou na ni právníci už připraveni?

Už dlouhou dobu svým kolegům právníkům tvrdím, že „disrupce“ není jen nová aplikace, nový model poskytování právních služeb nebo jiný způsob vytváření dokumentů. Neměli bychom zapomenout na oblast, ve které právníci dlouhá léta excelují. A to v tom špatném slova smyslu... Jde o péči o lidi. Oblast, kde se právním profesím v minulosti podařilo vyprodukovat mnoho nadosmrti poznamenaných lidí s poruchami osobnosti, chorobných kariéristů, sólistů, lidí majících problém navázat kvalitní (nebo aspoň normální) mezilidské vztahy.

Že to přeháním? No trochu. Ale pokud chcete opravdové přehánění, tak fakt, že právníci se celkem spolehlivě umísťují na předních příčkách v zastoupení psychopatů v profesi, je celkem snadno dohledatelný.

Ano, hovořím zde o hájemství právníků, kteří si myslí, že největší kariérní štěstí svým lidem poskytnou, když je zavalí nezvládnutelným objemem práce, když jim dají PŘÍLEŽITOST pracovat čtrnáct hodin denně, ideálně sedm, ale minimálně šest dní v týdnu. Součástí téhle skvělé hry je samozřejmě i to, že základním pravidlem je makat především na sebe, kariérně se hrabat nahoru, i když při tom šlápnu na ruku nebo na hlavu nějakému tomu kolegovi, leštit kliky, atd. atd. V téhle hře je také občas dost problém, pokud otěhotníte, protože advokátka, která se stará o děcko, je do téhle permanentní přestřelky tak nějak hendikepovaná.

Celé to pro mne symbolicky shrnul kolega, který nedávno na jedné sociální síti měl potřebu hrdě sdílet, že je to určitě u nich, kde vychovávají ty největší právní zabijáky…

No ale dost poplakávání. Ono po dramatickém úvodu je nutné si říct, že už to není tak horké, jak bývalo. Jednoduše z toho důvodu, že lidi už nám to nebaští. Už nechtějí hrát onu hru na 24/7 a největším propagátorům tohoto přístupu z Wall Street 80. let dávají sbohem a prostě raději nastoupí jinam. Mimochodem – i poslední letošní žebříček oblíbenosti studentů práv v ČR uvádí, že v top patnáctce nejatraktivnějších zaměstnavatelů je jenom 5 advokátních kanceláří (The Most Attractive Employers of 2020, Universum). A nejlépe umístěná advokátní kancelář je na desátém místě…

Možná by někdo chtěl zvolat hurá! Ať si jdou ti leniví mileniálové na ministerstva, na soudy, do Člověka v tísni. Nám aspoň zbydou ti pracovitější, kteří to myslí opravdu vážně a kteří vlastně opravdu chtějí pracovat 24/7, jsou draví, chtějí pořádnou kariéru, atd. Prostě ti, kteří si zaslouží tu PŘÍLEŽITOST. Inu, hezký sebeklam, kterým se člověk může zbavit tíživého přemýšlení o tom, proč už pro mladé právníky současné generace není atraktivní.

Pojďme vyjít z předpokladu, že čtenář tohoto článku se nechce nechat uchlácholit sebeklamem. Jak tedy na to? Musíme se změnit. Je čas pro disrupci práce s našimi lidmi. Je čas pro disrupci toho, jak naše kanceláře, oddělení, týmy fungují.

V naší kanceláři je součástí strategie imperativ, že musí být místem, které poskytuje našim lidem smysluplnou zkušenost, poskytuje prostor pro to, aby využili své silné stránky a díky tomu mohli vyniknout. A zároveň místem, kde kultura spolupráce je alfa a omega všeho.

Vtip je totiž v tom, že naši noví kolegové nejsou leniví (mimochodem, přesně to si i o každém z nás myslela ta generace, co byla před námi). Jenom je trochu méně zajímají peníze a o dost více je zajímají lidé, se kterými pracují. Trochu méně je zajímá „obrovský“ potenciál kariérního růstu ale o dost více je zajímá, jestli v práci mohou přispět něčemu, co má širší smysl. Trochu méně je zajímá, jestli zvládnou pracovat několik dní beze spánku, a o dost více je zajímá, jestli budou moci strávit čas s rodinou nebo přáteli.

Je disrupce umět na tyto potřeby odpovědět? Ano, pro naši profesi stále je. Protože to mění, co musíme umět lidem nabídnout, mění to samotný způsob práce, mění to způsob organizace této práce, klade to větší důraz na komunikaci, klade to větší důraz na důvěru.

Možná jste i vy na začátku prvního kovidového lockdownu na jaře 2020 slyšeli nebo i sami nahlas vyslovili obavu, jestli lidé na homeoffice budou opravdu pracovat? Budou efektivní? Vždyť je tam neuvidíme! Jestli sedí u počítače nebo na telefonu. Neuvidíme je nosit šanony po chodbách – pardon, starý korporátní vtip. Nevím jak u vás, ale u nás se ukázalo, a myslím, že tomu tak bylo v drtivé většině případů, že lidé opravdu makali. Že si důvěru plným právem zasloužili.

Chcete lepší globální důkaz toho, že vaši lidé si důvěru zaslouží? Že mohou fungovat ve flexibilních aranžmá, pokud je tomu dán prostor a organizační podpora? Já tedy osobně doufám, že tímto způsobem už si to mockrát dokazovat nebudeme muset.

Úplně stejné je to v další oblasti. Flexibilní kariérní model. Ať už mluvíme o tom, že je opravdu přínosné, když uděláte maximum pro uplatnění právničky nebo právníka, kteří jsou na mateřské nebo rodičovské dovolené. Nebo o tom, že ne každý právník v advokacii touží po tom stát se partnerem velké kanceláře. Možná je pro někoho flexibilita větší hodnota než vidina partnerství.

A nakonec si dovolím tu úplně nejvíc neodpustitelnou herezi. Ne každý právník chce být pouze právníkem. Potkávám více a více lidí, kteří právo chtějí propojit s další znalostí a schopností. Jednoduše proto, aby jejich dovednosti byly praktičtější. Aby tito právníci byli blíže tomu, co jejich organizace nebo klient dělá (což, kupodivu, není jen právo). Aby pro organizaci nebyli jen nákladovou položkou, pro klienta jen fakturou.

Jak vidíte, směrů této disrupce není málo. Pokud se mám pokusit o velmi hrubou syntézu, pro mne je spojovníkem flexibilita. Naše profese musí pracovat na své vlastní flexibilitě, musí umět hrát nové role a staré role lépe, aby nejenom obstála, ale aby i do budoucna byla důležitým činitelem ve společnosti, která momentálně také nemá zrovna na růžích ustláno. A ti, kdo nám s tím jsou schopni nejvíce pomoct, jsou naši lidé.

Autor: Martin Bohuslav, managing partner Deloitte Legal

Návrat do speciálu