Řízení cash flow jako „most nad rozbouřenými vodami“ | E15.cz
Partnerem projektu je Asociace rodinných firem

Řízení cash flow jako „most nad rozbouřenými vodami“

Řízení cash flow jako „most nad rozbouřenými vodami“

Starý šlágr od Paula Simona a Arta Garfunkela „Bridge over troubled water“ navozuje metaforický obraz bezpečí a nadhledu nad rozbouřenou, nevyzpytatelnou a nebezpečnou vodou pod vašima nohama. Jenom hazardér by se namísto pohodlné chůze přes pomyslný most rozhodl raději přeplavat. Pokud necháme ještě na moment fantazii volný prostor, představíme si, jak dotyčný drkotá zuby, nejistý, odkud mu kdy jaká vlna přeletí přes hlavu. Výhled kolem sebe má omezený, ubývají mu síly a stále se točí v kruhu. A přesně takhle se chovají firmy bez cash flow řízení.

V praxi může taková firemní plavba rozbouřenými vodami typicky představovat denní nervózní sledování stavů na bankovních účtech společnosti, zatímco účetní sčítá očekávané výdaje a příjmy s výhledem na měsíc, maximálně dva. Do tohoto výpočtu zpravidla nevstupují roční a kvartální výdaje, například některé typy daní, oprávky, investice nebo bonusy. Protože časový rámec je relativně krátký, a navíc je jisté, že nebyly zahrnuty všechny podstatné výdaje, začne firma drkotat zuby a z důvodu nejistoty raději tvořit větší rezervy, případně zpomalí nebo jinak omezí investice. Výsledkem tedy je, že i když firma disponuje kapitálem, není schopná jej zhodnotit, například výhodně investovat. Maximální zhodnocení kapitálu při zachování přijatelného rizika je totiž tím, oč v cash flow řízení vlastně jde. Jinými slovy, neschopnost řídit cash flow je pro firmu ekonomicky nevýhodná, vyčerpávající a nebezpečná.

Sekundární efekt řízení cash flow  

Když se na věc podíváme z druhé strany, řízení cash flow samo o sobě firmu nespasí, ale může jí krom zmíněného výhodnějšího zhodnocení kapitálu také pomoci k přesnějšímu plánování nebo úsporám. Nutné operace spojené s plánováním cash flow totiž často jako vedlejší efekt odhalí potenciál pro úspory případně možnosti lépe ošetřit rizika. Příkladem mohou být pohledávky, které do výhledu cash flow zadáváme nikoliv podle datumu splatnosti, ale podle odhadu platební morálky odběratele. Tím se nepřímo poodhalí možnosti pro optimalizaci, od důsledného vymáhání přejít spíše k preventivním opatřením například k rozložení a podmiňování plateb, vyjednání výhodnějších podmínek a podobně. Na straně očekávaných budoucích příjmů nastává opačný problém, zde je důležité pracovat s pravděpodobností uskutečnění (respektive zaplacení) plánované zakázky. Sales reporty a různé „pipeline výhledy“ totiž mají tendenci nadhodnocovat jak pravděpodobnost úspěchu, tak i výši fakturace. Pokud jsou dohadovány smluvní podmínky nové zakázky, mohu právě poznatky z cash flow managementu pomoci uhlídat profitabilitu a nastavit platební podmínky.

Důležité je začít

Podle mého názoru je v našem příběhu úplně jedno, jestli je most přes rozbouřené vody kamenný, betonový nebo dřevěný. Hlavně když splňuje danou roli, tj. poskytuje přehled o situaci a také výhled do dostatečné vzdálenosti. Stejně tak je jedno, jaký nástroj pro řízení cash flow použijete, úplně stačí Excel. Podstata úspěchu totiž tkví v tom, zda propojíte živá data z účetních a jiných systémů firmy tak, aby se cash flow vypočítávala automaticky v reálném čase, zda tato data budou maximálně přesná (roční výdaje, daňová povinnost, služby, bonusy, kurzové rozdíly apod.) a zda budou ve struktuře, která vám umožní dostatečnou kontrolu (například podle jednotlivých projektů nebo divizí). Dobrou zprávou je, že i zde platí Paretovo pravidlo, tedy začněte s podstatnými položkami, největšími klienty, největšími projekty, postupně můžete svůj nástroj řízení cash flow zpřesňovat a doplňovat. Podstatné je začít, ne plavat v neznámých vodách!

Autor: Petra Štogrová, PP Business Services

Návrat do speciálu