Svěřenský fond, konec válek o dědictví | E15.cz
Partnerem projektu je Asociace rodinných firem

Svěřenský fond, konec válek o dědictví

Svěřenský fond, konec válek o dědictví

Pohledem na zvyšující se množství zápisů v evidenci svěřenských fondů zjistíme, že využívání svěřenských fondů v České republice je nadále na vzestupu. Nic přitom nenasvědčuje tomu, že by se na této skutečnosti v nejbližších letech mělo cokoliv změnit, přičemž jedním z důvodů této nebývalé popularity v minulosti kritizovaného institutu svěřenských fondů je flexibilita jejich využití.

Svěřenské fondy již setřásly punc něčeho drahého, nedostupného a tajemného a staly se běžnou součástí řešení správy rodinného majetku. Jednou z takových situací, byť ne každodenní, jsou i úvahy a rozhodování nad tím, jakým způsobem má být s naším majetkem naloženo po naší smrti. V minulosti nezbývalo, pokud jsme nechtěli spoléhat na zákonnou dědickou posloupnost, než sepsat závěť.

Závěť funguje, má však slabá místa

Závěť je institutem tradičním a léty prověřeným. Určitou nevýhodu při pořizování závěti pak můžeme spatřovat v zákonných omezeních dědického práva, jako je například úprava nepominutelných dědiců, podmínek či přípustnosti vydědění. Jistě však není problém ve spolupráci s odborníky sepsat závěť takovým způsobem, aby splňovala tyto a další zákonné předpoklady a v jejich mantinelech naplňovala v maximální možné míře vůli zůstavitele.

Hlavním negativem závěti ve srovnání s úpravou svěřenských fondů je skutečnost, že z principu věci je zůstavitel v okamžiku "dědění" již po smrti. Nemá tak možnost zabránit případným sporům dědiců o majetek či se kupříkladu ohradit proti možným útokům věřitelů.

Svěřenský fond nabízí i pružná řešení

Zakladatel svěřenského fondu vkládá majetek do fondu již za života, což má oproti výše uvedenému několik předností. Jednak má zakladatel možnost stanovit pravidla pro správu vloženého majetku, a to podstatně pružněji než v rámci závěti a rovněž bez již zmíněných limitů. Dále může na chod fondu dohlížet, řešit spory a působit tak, aby po zakladatelově odchodu jeho záležitosti pokračovaly dle jeho přání, plynule a bez rizikového předělu, který představuje dědické řízení.

Příkladem může být rodinný svěřenský fond, do něhož zakladatel vloží kromě rodinného domu ještě rekreační chatu a finanční prostředky. V rámci pravidel pro správu majetku následně určí, že rodinný dům bude užívat společně s partnerem a pro chatu určí jasná pravidla využívání pro širší rodinu, na jejichž dodržování bude následně dohlížet. Finanční prostředky mohou být ve fondu spravovány a investovány, do budoucna pak mohou být vypláceny dětem postupně dle vytyčeného plánu (např. dosažení určitého věku či vzdělání) s tím, že budou rovněž k dispozici také na předem určené účely pro širší rodinu (např. zdravotní výlohy či příspěvky na bydlení a školu). Zakladatel rovněž stanoví dobu trvání svěřenského fondu a určí, kterým osobám má následně připadnout majetek ve fondu spravovaný.

Závěrem je nutno říci, že oba instituty, závěť i svěřenský fond, mají svá využití a nezastupitelnou úlohu při úvahách, jak uspořádat své záležitosti do budoucna. Svěřenské fondy přinesly do českého právního řádu velmi vítanou flexibilitu a otevřely budoucím zůstavitelům široké možnosti stanovení pravidel ochrany a správy svého majetku.

 

Autor: Karel Rada, advokát, Pavelka s.r.o., advokátní kancelář

Návrat do speciálu