ANKETA: Co chtějí změnit ředitelé škol | E15.cz
Partnerem projektu je Vysoká škola ekonomie a managementu

ANKETA: Co chtějí změnit ředitelé škol

ANKETA: Co chtějí změnit ředitelé škol

„Kdyby se měl během následujícího školního roku vyřešit jediný problém českého školství, jenž vám ztěžuje práci, který by to podle vás měl být?“ S touto otázkou jsme oslovili čtyři představitele různých stupňů a forem českého školství.


Větší důvěra „vrchnosti“

Jan Jícha

ředitel soukromé komunitní ZŠ Naše 
škola v Litni

Přál bych si, aby vrchnost k nám, ředitelům i ostatním pedagogům, měla větší důvěru. Že umíme učit, že si umíme kompetentně vybírat nové kolegy do týmu, že nešejdíme se svěřenými prostředky. Teď jsem zrovna vracel zbytek z dotace na plavání, z 35 tisíc to bylo něco přes 400 korun. Byl to proces na čtyři formuláře, jednu kompletní opravu, dvě hodiny ředitelské práce, pak to navíc kolegyně omylem poslala na účet platný jenom do loňska, takže na ministerstvu se tím zabýval další člověk půl dne a jiných pět to ještě muselo podepsat.

A tak se ptám: byl by pro mocného Habsburka takový problém nám ty čtyři stovky nechat? Napsal bych jim třeba mail, že nám zbyla tato částka a že ji přesunuji do fondu školní knihovny nebo dávám jako odměnu uklízečce. Představte si, jaká skandinávsky euforická atmosféra by najednou ve školství zavládla – oni nám věří, oni nás nemají za lumpy! Mělo by to okamžitou odezvu ve větší chuti do práce a jejích lepších výsledcích.

Zavést dlouhodobé financování 

Martin Bareš

nový rektor Masarykovy univerzity, Brno 

V českém školství je problémů celá řada: od nedostatku kvalitních pedagogů přes chronické podfinancování systému, absenci dlouhodobé koncepce státu či extrémně přebujelou administrativu. Pokud mám vyzdvihnout jednu oblast, kde bych si v následujícím akademickém/školním roce přál změnu, pak je to zavedení dlouhodobého financování – tedy víceleté (ideálně pětileté, minimálně však tříleté) garantování příslušné částky, která by rektorovi univerzity či vysoké školy (ale i řediteli střední či základní školy) umožnila strategicky investovat do jejího rozvoje.

Současný systém každoročního dohadování o konečné podobě kapitoly rozpočtu pro resort školství strategické řízení téměř znemožňuje, takže je velmi obtížné prosadit některé strukturální investice či změny v personální politice, například získání zahraničních pedagogů či vědců. V zahraničí to bývá standard.

Nejlepšími učiteli jazyků jsou seriály, hry a cesty do zahraničí

Zredukovat administrativu

Hana Vítová

ředitelka veřejné 
ZŠ a MŠ Na Smetance, 
Praha 2

Je zapotřebí zredukovat administrativu, jež ve školách vytvořila stresující prostředí a stala se nadřazenou vlastnímu poslání škol, tedy vzdělávání. Proč musejí dvě stovky „trojkových“ škol z větších měst (u „dvojkových“ taková povinnost není) zveřejňovat smlouvy a objednávky v registru smluv, když jsme pod kontrolou zřizovatele, ČŠI, školské rady, veřejnosti? Je to snad málo kontrolních orgánů? Každý rok se množí požadavky na „tabulky tabulek“.

Nemáte zápis z jednání s rodiči? Jako by nebylo. Inkluze je sice konečně placená státem, ale musíte vytvářet kvanta tabulek a podkladů, jinak finance na inkluzi nedostanete. Vinou administrativního šimla nestačí ekonom provádět změny rozpočtu. Jsme rádi, jsou to peníze pro školu, proto ochotně zpracujeme žádosti, tabulky, závěrečné zprávy a vyúčtování… Vítězný stupínek patří školním vzdělávacím programům. Té písařské práce, kterou musí absolvovat pedagogové při každé aktualizaci! Takže abrakadabra, ať máme desetinovou administrativu!

Definovat jasnou vizi

Tomáš Daněk

ředitel Střední školy řemesel a služeb, Děčín

Začal bych tím, že se domluvíme, jak přesně má české školství vypadat. Za účasti odborné veřejnosti, MŠMT a zřizovatelů bych definoval jasnou vizi, jejíž realizace ve školách nebude závislá na jednom ministru, zřizovateli nebo konkrétním řediteli. Na základě této vize nebo strategie bych stanovil, čeho chceme v budoucnu dosáhnout, jak to chceme udělat a jaké musejí být naplněné podmínky, aby se to podařilo.

Teprve poté lze přejít k dílčím změnám a konkrétně je začít realizovat, určit role všech zúčastněných aktérů, říci, kdo a jaké přesně kroky podnikne. Bez toho hrozí nekoncepční zavádění jednotlivých změn, které v důsledku ničemu moc nepomohou. Samozřejmostí je zajištění dostatečných finančních prostředků i vysvětlení změn jednotlivým aktérům vzdělávání tak, aby věděli, proč se dějí, jaký je jejich důvod a čeho tím chceme dosáhnout.

Text je převzat z přílohy EXTRA - VZDĚLÁVÁNÍ týdeníku REFLEX 35/2019