Nejlepšími učiteli jazyků jsou seriály, hry a cesty do zahraničí | E15.cz
Partnerem projektu je Vysoká škola ekonomie a managementu

Nejlepšími učiteli jazyků jsou seriály, hry a cesty do zahraničí

Nejlepšími učiteli jazyků jsou seriály, hry a cesty do zahraničí

Na čtyřech pracovních pozicích z deseti chtějí zaměstnavatelé podle inzertního serveru Profesia znalost angličtiny. U vyšších pracovních míst je to ještě mnohem více. „Pokud se budeme bavit o kvalifikovaných pracovních místech, angličtinu vyžaduje více než 80 procent pozic,“ říká Kristýna Králová z profesní agentury Hays. „Znalost dvou jazyků se požaduje zhruba ve 20 procentech nabídek,“ dodává.

Angličtina je tak pro budoucí uplatnění významná nejen pro ty, kdo zvažují práci v zahraničí. Dennodenně s ní mohou komunikovat zaměstnanci i v pražské nebo brněnské kanceláři. „Pracovní trh je poměrně otevřený, národnostně pestré týmy už u nás nejsou vzácností. Angličtina je tedy celkem běžně používána jako komunikační jazyk i v českých pobočkách mezinárodních firem,“ myslí si Králová. „Znalost jazyků považuji za jednu z nejdůležitějších dovedností, které mohou významně pomoci při budování kariéry napříč obory.“ I když technika pomáhá s překlady čím dál více, pro běžnou pravidelnou komunikaci je přímá znalost jazyka nenahraditelná.

Škola je jen základ

Co se naučí děti na základní a střední škole, přitom zdaleka nemusí aktuálním požadavkům stačit. Státní maturita ověřuje podle mezinárodní klasifikace zhruba úroveň jazyka B1. To znamená, že žáci rozumějí jednoduchému textu a dokážou se dorozumět v běžných životních situacích. Mimochodem je to úroveň, na kterou nejprestižnější soukromé základní školy jako Open Gate nebo PORG připravují své páťáky.

Personální agentury a zaměstnavatelé mají zkušenost, že absolventům středních škol dělá často problém mluvená komunikace. „Pokud nestrávili nějakou dobu studia v zahraničí, mají obvykle základní komunikativní znalost. V případě vysokoškoláků také záleží poměrně výrazně na jejich iniciativě – když se spolehnou na znalosti získané při studiu, nebude úroveň nijak závratná,“ říká Králová.

Jednou z variant, jak se může absolvent dostat na lepší úroveň v angličtině, je vybrat si základní a střední školu, která umí jazyky učit efektivně, případně jim dává víc hodin. Druhá pak je věnovat výuce angličtiny i volný čas.

Hravá angličtina 

Přesto se i ve škole děti v angličtině proti svým předchůdcům zlepšují. Česká školní inspekce naměřila v posledních letech deváťákům vyšší úspěšnost jazykové gramotnosti než v roce 2013. Zlepšování výsledků žáků základních škol v testech angličtiny ukazují také testy společnosti Scio nebo společnosti Kalibro.

Všimli si toho dokonce i učitelé na středních školách. Na dotaz, jak jsou v jednotlivých předmětech připravení žáci, kteří přicházejí do prvního ročníku na jejich střední školu, odpovídalo pro Kalibro tři sta ředitelů a učitelů. „Zatímco v češtině a matematice jasně dominuje zhoršení, u angličtiny si výrazně víc učitelů a ředitelů myslí, že se žáci zlepšili. Je to výjimečné, protože učitelé mají tendenci ve všech ostatních kvalitách dětí mluvit spíše o zhoršení,“ říká David Souček ze společnosti Kalibro.

Proč se děti zlepšují, je složitější otázka. Že by se zásadně zdokonalila výuka angličtiny na školách, nejspíš hlavním důvodem nebude. „Máme určité indicie, že je významný mimoškolní vliv,“ říká Souček. Myslí tím sledování seriálů v angličtině, hraní on-line her a podobně. Děti zkrátka angličtinu více než dříve aktivně používají mimo školu.

Rozdíly jsou velké

To ale neznamená, že by bylo jedno, jak se angličtina ve škole učí. Podobně jako v jiných předmětech se i u angličtiny výsledky studentů na různých školách liší. Rozdíly jsou nejen mezi průměrnými žáky devátých tříd a žáky víceletých gymnázií, ale i mezi žáky pátých tříd na různých školách a v různých regionech.

Slovy školních inspektorů, průměrná úspěšnost žáků pátých tříd v angličtině je podle jejich šetření nejvyšší v Praze (82,5 procenta) a Zlínském kraji (78,8), nejhorší naopak v Ústeckém (72,9) a v Karlovarském kraji (73,0).

Z testů společnosti Kalibro na 141 školách vyplývá, že v pátých ročnících dosahuje první desetina škol s nejlepšími výsledky 79,9 až 86,9 bodu, zatímco poslední desetina škol pouze 48,4 až 58,7 bodu. „Rozdíly mezi nejlepšími a nejhoršími jsou veliké. To je pochopitelné u jednotlivých žáků, ale poněkud znepokojivé u jednotlivých tříd a škol,“ říká Souček.

Studenti ČVUT přišli s návrhy budoucích kolejí. Reagují na zoufalou situaci studentského bydlení

„Je těžké odlišit, jak moc za to mohou učitelé v těch školách a jak moc socioekonomické zázemí dětí, zejména pak vzdělání jejich rodičů, případě podnětnost prostředí, v němž děti žijí,“ dodává Souček.

Podle České školní inspekce je znát, jestli se žáci setkávají v hodinách s učitelem, který na ně mluví pouze a jen cizím jazykem. „Signifikantně lepší výsledky mají třídy, kde ve výuce využívají rodilého mluvčího,“ konstatuje inspekce. Zatímco ve třídách s rodilým mluvčím byli žáci v průměru úspěšní na 75 procent, v ostatních na 68 procent.

Rodilí mluvčí přitom zdaleka nejsou všude samozřejmostí. V šetření se zjistilo, že jich je 22 procent z učitelů cizích jazyků. Pro zlepšení žáků v angličtině proto školní inspekce školám doporučuje kromě zajištění kvalifikovaných učitelů a používání autentických cizojazyčných materiálů a moderních technologií rovněž širší využívání lektorů s angličtinou jako rodným jazykem.

Mluvit, mluvit, mluvit

V soukromých jazykových školách převládá výuka takzvaným komunikativním přístupem. Hlavním cílem je naučit se jazyk používat. Výuka je obvykle vedena ve vyučovaném jazyce, ať lektor česky umí, nebo ne. Od striktně britské angličtiny se navíc jazyk, který školy učí, posunul k mezinárodně používané formě.

Mezinárodní srovnání, která se v minulosti uskutečnila, nedopadla pro Čechy pochvalně. Ve velkém průzkumu Eurobarometru v roce 2012 uvedlo jen 27 procent Čechů, že anglicky mluví natolik dobře, aby mohli konverzovat. Přitom ze všech obyvatel Evropské unie konverzuje cizím jazykem 38 procent lidí a v osmi státech EU většina obyvatel alespoň dvěma cizími jazyky.

Dobrou nebo velmi dobrou znalost angličtiny si v průzkumu přiznalo jen 12 procent Čechů. To bylo nejméně ze všech zemí, kde není angličtina úředním jazykem. Mladí lidé mezi 15 a 34 lety se hodnotili jen o trochu lépe a s 19 procenty lidí s dobrou angličtinou předstihli jen Italy a Španěly.

O srovnání s Maďarskem a Slovenskem se loni pokusila personální agentura Profesia. V rozsáhlém testu jazykových znalostí uchazečů zjistila, že třetina těch, kteří v Česku v životopise uvádějí znalost angličtiny, je na úrovni B1. Slovensko má proti Česku větší podíl uchazečů s angličtinou na úrovni B2 nebo vyšší. Maďarští uchazeči na tom byli o něco hůře než čeští.

Vysoké školy

Ještě donedávna si vysoké školy víceméně stěžovaly, že jazyková připravenost uchazečů je spíše horší a studenti tak musejí znalosti dohánět v průběhu studia. Dnes je situace poněkud lepší. „Jazyková vybavenost uchazečů o studium na Univerzitě Karlově stoupá a myslím, že se zlepšuje,“ říká rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Podle něj se to týká mimo angličtiny i němčiny, španělštiny, francouzštiny a v poslední době i ruštiny. To potvrzuje i proděkan pro přijímací řízení a vnější vztahy Filozofické fakulty UK Daniel Soukup.

„Na naší fakultě se obor od oboru poměrně liší. Kupříkladu na anglistiku nebo překladatelství angličtiny se bez skvělé znalosti uchazeči nedostanou. Ale i uchazeči o jiné obory mají dost často velmi solidní jazykové znalosti,“ říká a doplňuje, že „v těchto letech se na vysoké školy hlásí populačně slabé ročníky, a tak se celková úroveň uchazečů může jevit jako poněkud nižší. To je ale asi jen optický klam; a vynikajících uchazečů máme každopádně pořád dost.“ Příčina zlepšení je podle Soukupa v tom, že dnešní mladí lidé hodně cestují, což se do jejich znalostí angličtiny a zčásti i dalších cizích jazyků promítá velmi pozitivně.

Uchazeči pro bakalářská studia na UK podstupují přijímačky u firmy SCIO. I v této společnosti registrují zlepšení, ale tak optimističtí nejsou. „Znalosti angličtiny nejsou u maturantů považovány – minimálně dle celospolečenské debaty – na rozdíl od znalostí matematiky za nedostačující. Podíl maturantů, kteří maturitu úspěšně složí, je vysoký. Nicméně otázka je, jestli očekávaná výstupní jazyková úroveň maturanta reálně postačuje pro studium na takových VŠ, kde je znalost angličtiny potřeba, což u společenskovědních prestižních fakult obvykle je. Výstupní úroveň maturanta je totiž B1 a na této úrovni jsou sestavovány i maturitní testy. Nicméně pro čtení odborných článků v angličtině úroveň B1 obvykle nestačí, je vhodné mít alespoň úroveň B2 a to už pro velkou část zájemců o studium na UK neplatí,“ stojí v prohlášení společnosti.