Emotikony či emoji, smajlík nebo také usměváček. Text bez smajlíků je dnes považován za rigidní a spíše formální způsob komunikace. Vzpomeňme si na příklady pracovních e-mailů, mnohdy dokonce formálnějších textů. Smajlíky dnes podle statistik používá až 92 procent lidí pohybujících se v online světě. Na konci ledna navíc vyšla další řada miniatur, která zanedlouho obohatí naše chytrá zařízení.
Organizace Unicode Consortium, která každým rokem vydává novou sadu ikonických obrázků, zveřejnila na začátku února 117 nových emojis. Mezi nimi je například usmívající se emoji se slzou (značící smutek, který se mísí s nadějí na zlepšení), černá kočka nebo prsty spojené v gesto typické pro Italy. Do operačních systémů by měly vstoupit v polovině roku 2020. Sečteno a podtrženo, za několik měsíců nám naše telefony i jiné přístroje nabídnou celkem 3 304 smajlíků.
Letošními favority se staly emoji s tématem rovnosti pohlaví. Jsou jimi, mimo jiné, modro-růžová transgender vlajka, muž se svatebním závojem či emoji genderově neutrální, kupříkladu v košili nebo při krmení malého dítěte lahvičkou – to všechno navíc s možností změny barvy kůže. Na Twitteru se proto novým smajlíkům dostalo také ocenění ze strany LGBTQ komunity. Jedná se sice zatím jen o malý krůček, ovšem stále velice potřebný na cestě k jejich přijetí.
Když se ohlédneme do roku 2019, nejvíce rozruchu vzbudila série Period emoji. Kapička krve nebo zašpiněná vložka měly vyzdvihnout přirozenost menstruace a poukázat na skutečnost, že by se za ni ženy a dívky neměly stydět. Nezůstalo však jen u pozitivního hodnocení, Period emojis zvedaly ze židlí jak jejich úplné odpůrce, tak i ty, kterým se zdálo vyobrazení málo realistické.
Další skupinu nových smajlíků pro tento rok tvoří zvířata, domácí náčiní a v neposlední řadě jídlo. Kolekce zároveň obsahuje obrázky, které svým významem nejsou úplně jasné. Třeba cedule či náhrobní kámen s nečitelným nápisem. Problém může tkvět v tom, že autoři balancují mezi věrným zachycením předmětu a všeobecností emotikonů. Vzniká však otázka, zda noví smajlíci opravdu najdou využití. Budeme mít sice tuleně, vrtačku či olivu, to ovšem jen těžko změní statistiky Emojipedie, která mapuje a vysvětluje používání emotikonů. Uvádí, že nejpoužívanější ikonky zůstávají již několik let neměnné.
Na první příčce je smajlík, který brečí smíchy, hned za ním klasické srdíčko. Nutno podotknout, že smajlíci mnohdy žijí vlastním životem, nehledě na původní záměr jejich tvůrců. Ačkoliv neexistuje emoji lidského pozadí anebo přirození, nahradily je například obrázky broskve a lilku, které dnes pouze hrstka lidí používá skutečně ve významu ovoce a zeleniny. Emojipedia dokonce dokládá, že se „peach emoji“ dnes používá také ve spojení s impeachmentem (ústavní žaloba podaná na voleného funkcionáře, letos si jím prošel americký prezident Donald Trump, pozn. red.)
Komunikace mimo obrazovky, která sestává z verbální a nonverbální složky, je zatím svou komplexností nepokořená. Při chatování nebo psaní příspěvků jsme schopni přetransformovat audio verzi sdělení do psané podoby. Neverbální komunikace představující mimiku či postavení těla je odkázaná na smajlíky. Díky nim se autor dokáže vyjádřit jasněji a uceleněji. Malý obrázek prezentující aktuální pocity tím posunuje laťku reálnosti ve virtuálním prostředí, a emojis tak můžeme považovat za základní kámen jazyka digitálního světa. To dokládá i fakt, že je možné napsat víceméně smysluplnou zprávu bez použití slov, pouze za pomoci smajlíků.
Nejedná se však jen o otázku osobní korespondence. Smajlíci jsou stále více užíváni i v marketingové komunikaci nebo na poli politiky. Předvolební spot hnutí ANO z roku 2017 se smajlíky pracoval. V porovnání s videi ostatních politických stran je patrné, jak bylo použití emotikona svou jednoduchostí účinné.
Studie publikovaná v časopise Social Neuroscience dokonce potvrzuje přímou úměru mezi něčí popularitou a vlivem na sociálních sítích a používáním pozitivních smajlíků. V praxi to funguje tak, že i když napíšete své pocity pouze slovy, nemají takový význam, jako když použijete emotikona. Síla smajlíků je znásobená také tím, že si uživatelé sociálních sítí mnohem lépe vizualizují člověka na druhé straně obrazovky. A v neposlední řadě – emojis jsou univerzální, nepodléhají žádným gramatickým pravidlům. Lze je tudíž použít všude na světě. Do značné míry tak pomáhají překonávat jazykové bariéry.
Tak jako u příkladu přijetí trans gender komunity, i u nás mají emojis dobře našlápnuto coby společenské lepidlo. Czemoji, neboli smajlíci s tématikou české kultury a stereotypů, vytvořila v roce 2019 Soňa Jurínková. Najdeme zde například část politických představitelů, ponožky v sandálech, chlebíček, Makovou panenku a také červené trenýrky. V rozhovoru pro týdeník Respekt autorka zmínila, že vycházela primárně z českých tradic a kultury. To jsou samy o sobě prvky vedoucí k sounáležitosti celku a vizualizace toto určení ještě podnítí. Ke stažení zatím nejsou, na jejich spuštění se ale pracuje a jejich náhled můžete najít na webových stránkách samotné autorky.
Velká část lidí možná nové emojis ani nezaznamená, nebo je bude považovat za jakousi nadstavbu již existujících. Další, o něco menší část lidí, je ocení, a možná je začne používat jako nástroj k ukotvení vlastního já, případně my. Jisté ale je, že emotikony samy o sobě disponují mnohem významnějšími možnostmi, než je jen barevná výplň textu.
