Jaké postavení mají české pobočky mezinárodních firem v rámci celosvětové sítě? Do jaké míry jsou pobočky závislé na mateřské hlavní kanceláři, v níž společnost sídlí?
Otázka míry nezávislosti, samostatnosti a centrálního řízení u mezinárodních advokátních kanceláří je závislá na každé konkrétní firmě. Modelů je celosvětově několik a každá firma si na této škále najde svou pozici. Často tomu tak i je u postavení jednotlivých poboček (kanceláří v jednotlivých zemích), respektive v jednotlivých firmách proto, do jaké míry je daná pobočka v rámci celosvětové organizace významná, ať už finančně, nebo personálně. Je důležité říci, že přestože některé globální světové právní firmy (jako např. naše původní mateřská firma Linklaters) jsou velké globální organizace s mnoha tisícovkami právníků a dalších zaměstnanců a s pobočkami v desítkách zemí, jsou to na druhou stranu stále organizace primárně pracující s lidmi a s mezilidskými vztahy, a to jak na straně klientské, tak i dovnitř firmy. Proto vztahy a pozice každého jednotlivého právníka a partnera jsou determinovány tím, jakou pozici si sám vybudoval a jaké udržuje vztahy v rámci organizace. To není obecně ve firemním světě nic nového, ale určitě to v právních firmách platí výrazně více než v jiných typech nadnárodních korporací.
Pokud se ale podíváme na ty základní modely, pak jde říci, že jsou centrálně řízené a plně integrované globální právní firmy s jednotnou koncepcí, strategií, finančním řízením a především s jednotným systémem rozdělování zisků a příjmů (sem lze zařadit např. právě Linklaters nebo Freshfields Bruckhaus Deringer, Clifford Chance, Allen & Overy, tedy firmy tzv. britského „Magic Circle“, a některé další globální firmy americké, např. Latham Watkins nebo Cleary Gottlieb). Druhým modelem je spíše mírně decentralizovaná spolupráce, kdy integrace firmy je řešena jen v některých oblastech, např. společný branding, sdílení nákladů marketingu, ale současně systém různých poplatků za zprostředkování klientů v rámci firmy, kdy často úroveň jednotlivých poboček v rámci světa se i výrazně liší. Je třeba říct, že integrovat velkou mezinárodní firmu s pobočkami v řadě zemí, pokud nevzroste a nevyroste organicky, je velmi, velmi složitý úkol.
Jakým výzvám čelí mezinárodní právní firmy na českém trhu? Narážím na odchod Hogan Lovells a Norton Rose Fulbright.
Výzvy pro mezinárodní firmy jsou do jisté míry determinovány tím, jaká jsou očekávání ziskovosti a profilace klientů ze strany mezinárodní firmy. Proto to mohou mít některé typy firem v Česku jednodušší než jiné. Primární výzvou je každopádně cenová úroveň na českém trhu v souvislosti s konkurencí. Za posledních sedm–osm let došlo nejen k nárůstu konkurence z pohledu množství právníků na trhu – to by samo o sobě problém pro mezinárodní firmy nebyl, neboť mají vzhledem ke struktuře schopnosti přitahovat ty nejlepší lidi za dobré peníze a možnost dodávat ve většině případů lepší produkt z pohledu kvality. Bohužel došlo rovněž k silné destrukci stabilní cenové politiky v rámci trhu právních firem, kdy některé firmy občas nabízejí své služby výrazně pod nákladové ceny, především pokud by se měla započítat cena nákladů na kvalitní službu.
Vyrovnávání se s tímto dilematem může být jednak v tom, že kvalita služby nakonec poskytnutá se může lišit od toho, co klient očekává (ale klient to samozřejmě nemusí na první pohled poznat). Druhým způsobem je dotování někdy ztrátového byznysu z jiných transakcí. Každopádně to nepřispívá ke konzistentní kvalitě právních služeb a ani k budování dobré pověsti advokacie v Česku jako celku.
Pokud jde o mezinárodní firmy, je důležité, aby ty, které jsou v Česku činné, byly schopny vybudovat dostatečně kvalitní a velikostí odpovídající tým, který bude i svou specializací na trhu konkurenceschopný. Ve chvíli, kdy se určitá firma dostane velikostí pod kritickou hranici, plní do jisté míry úlohu spíše reprezentační kanceláře.
Jak se liší mezinárodní a české firmy v očích klienta? Podle čeho si firmu vybírá?
Klient si samozřejmě vybírá svou právní firmu podle řady kritérií. Velmi často to jsou vztahy s jednotlivými právníky anebo vztahy jeho korporace s jinou právní firmou v jiných částech Evropy nebo světa. Je ale pravda, že právničina je (a říkám naštěstí) pořád „people’s business“ a kvalita a zkušenost jednotlivých právníků a partnerů v právních kancelářích, jejich schopnost klientovi poradit a správně je navigovat v kombinaci právních a byznys otázek je pořád tím nejvíce rozhodujícím faktorem. Samozřejmě nelze podceňovat roli marketingu, síly brandu a samozřejmě, a to bohužel vůbec ne, cenového faktoru. Řada klientů často krátkozrace vybírá právní firmu podle té nejnižší ceny. Vždy na to říkám, že pokud půjdete k zubaři, asi si nevyberete nejlevnějšího zubaře, a pokud se budete rozvádět a hledat rozvodového právníka, také ho nebudete vybírat podle ceny, ale podle toho, zda vám dobře poradí. To v korporátním světě ne vždy platí.
V čem spočívá přidaná hodnota poskytnutého servisu mezinárodní právní firmou oproti tuzemské právní firmě?
Ta přidaná hodnota je ne vždy snadno pojmenovatelná, ale vyplývá z následujícího – mezinárodní právní firma je díky své širší struktuře, většímu zázemí a objemnějšímu množství know-how a vědomostí na mezinárodní nebo globální úrovni za předpokladu, že toto vše je schopná interně sdílet, lepší platformou pro kvalitní a dobré české právníky, pro to, aby rostli a poskytovali špičkové právní poradenství na té nejvyšší úrovni v České republice i pro české klienty. To samozřejmě neznamená, že nejsou vynikající české právní firmy na vynikající úrovni, ale systémově je tento faktor tím rozlišujícím.
Jaký typ klientely ve vaší právní kanceláří převládá – dalo by se říct, že u mezinárodních kanceláří převládají spíše velcí mezinárodní klienti?
Nedá se říci, že by u nás mezinárodní klienti silně převládali, řekl bych, že máme rozloženou klientelu víceméně rovnoměrně do tří skupin, a to jsou velké mezinárodní firmy, kde práce pro ně přichází přímo ze zahraničí, dále mezinárodní firmy, jež mají svou výraznou přítomnost v České republice, a tím pádem pracujeme pro jejich české pobočky, a za třetí, menší i velké české korporace.
Je možné určit typ případů, který je pro mezinárodní kanceláře působící v České republice charakteristický na rozdíl od českých firem, např. případy s mezinárodním přesahem?
Myslím, že případy s mezinárodním přesahem jsou klasickým případem. Více se jim věnují mezinárodní kanceláře než české firmy, byť samozřejmě i české firmy takové případy často řeší – v procentuálním měřítku to ale vyznívá ve prospěch firem mezinárodních. Lze asi říci, že pak jsou to případy, v nichž hraje větší roli složitější sektorová problematika kombinovaná např. s evropskou regulací, jako je energetické právo, farmaceutické právo, kombinace práva veřejné podpory, investičních pobídek, věcí, které souvisí s notifikací různých otázek u Evropské komise apod. zrovna tak jako otázky mezinárodních investičních a obchodních vztahů.
Funguje vaše firma jako jednotné integrované partnerství, nebo je strukturovaná jako tzv. Swiss Verein? V čem vidíte výhody a nevýhody vašeho modelu?
Naše firma si od svého předchůdce, ze kterého jsme se oddělili (globální firma Linklaters), mimo jiné ponechala i koncepci integrovaného jednotného celofiremního partnerství, kdy všichni partneři jsou současně podílníci/akcionáři celé firmy. Vidíme to jako tu nejvýhodnější strukturu pro integrované mezinárodní poradenství, týmovou práci a participaci všech na výsledku celé firmy. Je důležité v této situaci nějakým způsobem řídit konkurenci uvnitř firmy tak, aby nedocházelo k tomu, že se někdo jen „veze“, ale vnímáme to v rámci naší otevřené a týmové kultury jako ten nejlepší model.
Do jaké míry spolupracují právníci ve vaší kanceláři s kolegy z jiných zahraničních poboček Kinstellar?
To vyplývá i z předchozí odpovědi – spolupracujeme, velmi často a i v rámci našich integrovaných týmů pro jednotlivé průmyslové sektory – energetika, infrastruktura, farmacie, private equity, automotive apod.
Jak se liší firemní kultura v mezinárodní právní kanceláři od kultury v té české?
Firemní kultury se liší i mezi jednotlivými mezinárodními právními kancelářemi navzájem. Myslím, že určitě vztahy v naší firmě jsou výrazně neformální, přátelštější a bez nějakých velkých mezilidských a jiných stratifikací. Rovněž věřím, že máme velmi kooperativní kulturu, což je ale dáno i ekonomickým modelem firmy. I v naší profesi ekonomická základna silně poznamenává fungování mezilidských vztahů.
Kladete jako mezinárodní firma speciální požadavky na uchazeče?
Určitě chceme, aby naši lidé byli ambiciózní v tom dobrém slova smyslu, schopní řešit a přizpůsobovat se novým problémům, uměli cizí jazyky (angličtina je holou nutností vzhledem k tomu, že je to interní komunikační jazyk). Měli by být ochotní věnovat se novým věcem, flexibilní a současně i schopní dívat se na věci ne pouze z té právní stránky, ale i z té ekonomické a vztahové.
Co může mezinárodní firma nabídnout zaměstnancům navíc oproti českým firmám?
Každá firma nabízí trošku něco jiného. My určitě můžeme nabídnout férové a přátelské chování – to ale najdete i u řady jiných firem, ať už českých, nebo zahraničních, ale samozřejmě ne u všech. Druhou věcí je, že klademe na své kolegy a sami na sebe vysoké nároky, které také špičkově finančně oceňujeme, a myslím, že kladení vysokých nároků je koneckonců tím největším přínosem pro každého, protože to vám umožňuje růst, vzdělávat se a posouvat se v životě někam dál.
Jak vidíte budoucnost mezinárodních firem v Česku a konkrétně budoucnost vaší firmy?
Vzhledem k tomu, že český trh je mezinárodní a sofistikovaný i v ohledu právních služeb a je tu nadále stoupající množství klientů, kteří budou chtít být úspěšní v mezinárodním kontextu, a budou proto potřebovat špičkové poradenství na mezinárodní úrovni od mezinárodních firem, vidím budoucnost Kinstellaru v České republice velmi pozitivně. To platí i pro ty naše konkurenty z řad mezinárodních firem, kteří mají takříkajíc dlouhodobý „commitment“ k českému trhu, a neberou ho pouze jako „vlaječku na mapě“, mají zde rozumně rozsáhlou praxi obsazenou kvalitními českými právníky.
Rozhovory se studenty z české a mezinárodní kanceláře
V dalších rozhovorech se obrátíme na studenty, kteří se skutečnými právníky teprve stanou. Jak hodnotí svou praxi student působící v Havel, Holásek & Partners? V čem vidí přidanou hodnotu oproti studiu teorie ve škole? A jak probíhalo výběrové řízení na jeho pozici? O tom se dočtete v příštím díle našeho seriálu.
