Komentář: Sprosťárny v politice | E15.cz

Komentář: Sprosťárny v politice

Martin Štorkán

Rakouský odvolací soud minulý čtvrtek rozhodl, že je povoleno tamním politikům ukázat zdvižený prostředníček a dokonce je můžete dle libosti častovat anglickou nadávkou „fuck“. Celý spor spočíval v tom, že předseda Svobodné strany Rakouska Heinz-Christian Strache podal stížnost na levicové uskupení Linkswende jetzt, jehož členové ho ve videu „vyfakovali“ hned několikrát. Podle soudu je možné vyslovit nesouhlas s politiky i tímto způsobem, je to součást garantované svobody slova. Ale co když sprostě nebo vulgárně mluví sami politici?

V souvislosti s rozhodnutím rakouského soudu jsem si uvědomil, že se často na sprostá slova v politice díváme velice pokrytecky. Nevadí nám nadávky namířené na naše politické „nepřátele“, ale běda, jak někdo začne urážet naše favority. Stejně tak se nás nedotýká, když našim oblíbencům občas „uklouzne“ sprosté slovíčko, kdežto u politiků, se kterými nesouhlasíme, nás to dokáže vytočit na několik dní.

Nechme Rakušany být a pojďme se přesunout do českého prostředí. Z českého rybníčku si při představě sprostých politiků vybavím především Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga. Oba mluví sprostě, ale každý úplně jiným způsobem.

Zeman vulgaritami odvádí pozornost

Hlavním reprezentantem sprostoty v české politice je náš nejvyšší ústavní činitel – prezident Miloš Zeman. Během svého prvního funkčního období mluvil sprostě hned při několika příležitostech a často dokonce tak, že/aby to přitáhlo zájem médií i veřejnosti, nebo možná spíše odvedlo pozornost od něčeho jiného. Při inkriminovaných Hovorech z Lán, kdy „kreativně“ překládal anglický výraz „pussy“ a sprostě kritizoval vládu za pokažení služebního zákona, možná jen odváděl pozornost od minulého týdne.

Ano, jednalo se o ten týden, kdy v Číně řekl, že se tam učí stabilizovat společnost, a navíc se z návštěvy Pekingu vracel v letadle podnikatele Petra Kellnera. Rozhodnutí, zda se jednalo o náhodu, nebo promyšlený tah zkušeného politického stratéga, nechám na vás. Každopádně v českém mediálním prostoru Zemanovo vystoupení na vlnách Českého rozhlasu úplně přehlušilo nějakou Čínu a letadla… a Kellnera.

Reportáž: Mladí Zemanovi voliči? Seznamte se!

Asi už jsme se smířili s tím, že náš prezident mluví sprostě a nikoho to už pravděpodobně moc nevzrušuje. Hlava státu by se neměla takto vyjadřovat, ale v Zemanově pojetí je používání sprostých slov často účelové. A v jeho druhém funkčním období bychom se měli zaměřit spíše na to, od čeho odpoutává pozornost, než na sprosťárny samotné.

Měřit všem stejným metrem

U Karla Schwarzenberga bych žádnou účelovost nehledal, jen mu prostě nějaké slovíčko občas uklouzne třeba v rozhovoru, a protože ho mnozí členové naší liberální bubliny mají rádi, vždy mu to prominou. Ale neměli by. Ještě jako ministr zahraničí například řekl, že „Berlusconi dobu svého premiérství prošoustal, místo aby ji využil na reformy“ a mnoho dalších peprných výroků. Pokud nám sprostá mluva vadí u prezidenta, měla by nás znepokojovat i u ministra zahraničních věcí. Schwarzenberg sice dle svých příznivců umí podávat vulgarity s jistou nonšalancí, přesto mi ale připadá pokrytecké, že se nad aristokratickými sprosťárnami jen pousmějeme a ty zemanské nás dokáží rozpálit doběla, uzmout si pro sebe veřejný prostor na několik dní a odvrátit pozornost od důležitějších událostí.

Sprostě se samozřejmě vyjadřují i další politici. Vulgární je často Miroslav Kalousek, který mi dokonce jednou nadával do očí, když jsme s ním dělali rozhovor. Taky si v rámci prokrastinace rád pouštím video, v němž se sprostě baví se členy Pirátské strany, která byla v té době ještě v plenkách. Tehdy, když psal věnování „žižkovskému hovnu“, asi nečekal, že za několik let porazí ve volbách jeho TOP 09.

Premiér v demisi Andrej Babiš se ve veřejných vystoupeních snaží vulgarit vyvarovat, ale měl jsem šanci slyšet záznam jednoho jeho rozhovoru, kde jimi rozhodně nešetřil. Bylo zajímavé poslouchat, jak svůj slovník, který obsahuje asi 4 slova (kampaň, Kalousek, účelovka, Kalúsek), prokládal sprostými výrazy. Ale v televizi bych to asi slyšet nechtěl.

Komentář: Jak může Dublin IV (ne)otřást Českou republikou

Politika obecně v posledních letech tak nějak hrubne. Vyostřené debaty ve Sněmovně tady byly vždycky, ale neměli bychom podporovat, aby se vulgarity objevovaly v rozhovorech a oficiálních projevech politiků. Tím, že to budeme přehlížet u jedněch (Schwarzenberg), to budeme podporovat u druhých (Zeman). Výsledkem této trumpizace a „mluvení, tak jak to skutečně je, pak může být i to, že PR specialisti budou ostřejší mluvu doporučovat i jinak slušným politikům. A pak bude psát o ojebání státu i „hodný kluk“ Bohuslav Sobotka.

Autor: Martin Štorkán
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!