Správci facebookové stránky Český politický bizár se s tím nepářou. Pro své fanoušky vybírají to nejlepší z široké škály (ne)chuťovek, které nabízí naše politické elity. Nechybí samozřejmě selfíčka Zdeňka Škromacha, líbačka ministra zemědělství s krávou nebo slušivý mikulášský kostým pražské primátorky Adriany Krnáčové. Jsou to srdcaři. Na otázku, jak shánějí příspěvky, odpovídají: ,,Nemáme osobní život a můžeme se 24 hodin denně a sedm dní v týdnu věnovat našemu politickému panoptiku.”
Oceňujeme téměř obdivuhodnou výdrž a přinášíme rozhovor s jedním z nich. Z pochopitelných důvodů nezveřejňujeme jméno.
Jaký byl impuls k vytvoření vaší facebookové stránky? Máte za cíl primárně ukázat, jak jsou někteří politici mimo, nebo má výběr některých příspěvků hlubší smysl, např. otevřít debatu?
Tím impulsem byl úžas, protože často nestačíme žasnout, co dokážou některé bizarní postavičky veřejně vyslovit. Přesah u nás určitě najdeš, ale budeš ho muset hledat hodně pečlivě.
Jaká je podle vás role satiry? Myslíte, že má větší šanci donutit mladé lidi přemýšlet o politice než třeba pravidelné sledování zpráv?
Přiznám se, že jsme v tomhle ohledu skeptičtí. Sebelepší satira je k ničemu, když nemáš základní přehled o tom, kdo s kým a za kolik. Podívej se třeba na náš příspěvek s Andrejem, který loni 17. listopadu prohlásil, že nám demokracie přinesla možnost cestovat do zahraničí. Na otázku, kde byl v roce 1989, odpověděl: V zahraničí. V tu chvíli měl člověk chuť proskočit televizí, ale někomu to ani nedojde.
Který český politik vede svůj Facebook dobře ?
Těžko říct. Asi ten, kdo ho nemá. To je otázka definice slova „dobře“. Profesionálně, s ohledem na dopad a na tvorbu značky daného politika, jich to hodně z nich dělá dobře. Na druhou stranu se snad nikdo nevyhne šílenostem typu dětská pokladnička u EET, líbání se s krávou, slovutný profesor politologie obdivující ploty a podobně. A jinak samozřejmě Babišův tým dělá svoji práci dobře. ANO roste, Agrofert roste, paní Monika je stále štíhlá. Co víc si může bývalý člen komunistické strany přát.
Existuje vůbec v českém prostředí politik, o kterém si myslíte, že je reprezentativní, a kterému se nesmějete?
To je trošku nedorozumění. Jestli se chceš smát, sleduj Zlatkovského. Jestli chceš zvracet, sleduj Obludárium. My jsme vzdělávací stránka. Snažíme se v lidech vyvolat WTF moment, takže se reprezentativními politiky vůbec nezabýváme. Obecně se ale nesmějeme každému, kdo pochopil, že Facebook není hospoda. Teda někdy.
Kdo z politiků je nejvděčnějším terčem satiry?
Zdeněk Škromach je legenda, ale v poslední době ho překřičeli všichni naši bílí křižáci, znovuzrození fašouni a taťka oposmlouva se svým nohsledem z Haló novin. To už není bizár, ale zcela vlastní kategorie. Občas i my žijeme v Orbánville.
Z těch téměř neškodných, kteří vytrvale upozorňují na generation gap, je to Jana Lorencová a Jan Veleba. Oba dva jsou jako ten Američan, který se po více než čtyřiceti letech dostal na svobodu. Koukají kolem sebe, nerozumí světu a myslí si, že všichni jsou agenti. Potřebují mediální výchovu a krátké vysvětlení od svých vnoučat, jak používat internet.
Jaký je nejoblíbenější příspěvek, který jste na Bizáru publikovali? Proč?
Jeden z nejlepších příspěvků je fotka pražské kandidátky KSČM, kde jeden z kandidátů jako své povolání uvedl „informátor“. Jsme rádi, že to alespoň někdo myslí upřímně.
Jaký vás osobně pobavil nejvíc?
Je jich strašná spousta. Celá kampaň ke komunálním volbám byl jeden velký bizár, nejradši máme ale video, které vytvořil Tomiovi jeho fanklub. Viz:
Přišly už někdy výhrůžky?
Ne, pokud nepočítáme zprávy v nesrozumitelném češtinu, které asi chtěly říct, že jsme idioti.
V čem jsou čeští politici tak bizarní? Je česká politika spíše k smíchu, nebo k pláči?
První část z nich jsou případ pro bezpečnostní složky, viz Konvička a Pitomio. Druhá část jsou ti, kterých se potřebujeme zbavit ve volbách, viz Zeman. Zbytek jsou jen ztracené duše, které v této chvíli bohužel vedou normalizační betasamci. Nešťastné řadové poslance může vést kdokoliv, tak proč by to nemohl být někdo lepší?
Do jaké míry se snažíte být aktuální?
Držíme prst na tepu doby, abychom pak zařízli toho, kdo do ní zrovna pumpuje krev. Teď je to Ransdorf, kandidát věd přes buržoazní myšlení a expert na přejíždění lidí. Nezapomínáme ale ani na doby nedávno minulé. Dostali jsme teď chuť připomenout lidem Jana „Alpu“ Kavana, na něhož jsme už všichni zapomněli.
Sledujete další satirické projekty? Jsou některé už za hranou? Dá se vůbec u satiry nějaká hranice vymezit?
Určitě existuje rozdíl mezi bizárem a lobotomním zlem. Když si projdeš některé výstupy fašounků stránky Islám v ČR nechceme a podobných, tak to je čistý hnus. Můžeme se tomu smát, akorát je tak trochu problém, že tito jedinci natvrdo hlásají koncentráky. Oproti tomu, když napíšu, že poslanec Huml je blb, tak to je až svěrákovsky jemný humor.
Inspirujete se zahraničními facebookovými stránkami, které se zaměřují na satiru?
Jaká je podle vás úroveň české politické satiry ve srovnání se zahraničím?
Jsme zaostalí i v tomhle. U nás jde jen o popichování, překřikování a nadávání muslimům. Je to taková běžná východoevropská kolotočářská zábava, ze které si pak můžeme dělat srandu. Žádná pořádná satira tady ale není. Dřív to zachraňovala Česká soda, v poslední době byli všichni nadšení z Blaníka.
Někdy může člověku připadat, že se politici rozhodli nenechat pro satiru žádný prostor, respektive nechat lidi rozeznat satiru od reality. Stačí si vzít případ Míly Ransdorfa, to by dřív byla práce pro Čtvrtníčka. Nebo už skoro roční hledání neexistujícího článku. To už je troll level master. Na závěr jsme pro fanoušky nachystali takové milé video na pobavení.
