Dle časopisu Forbes jste označována za jednu z nejvlivnějších žen v České republice. Jak se váš vliv projevuje v praxi? Jaké věci můžete ovlivnit?
Nemyslím si, že by mi hodnocení v žebříčku udávalo nějaký výrazný vliv. Žebříčky spíše odráží to, jaký vliv opravdu máte, a toho dosáhnete díky své pozici v byznysu. Ale zvyšuje příležitost o nás publikovat, často se na mě někdo obrací s žádostí, abych se vyjádřila k určitým otázkám. Možnosti sdílet názory, nebo dokonce ovlivnit názory ostatních si velmi vážím.
Proč jste se rozhodla založit vlastní advokátní kancelář v době, kdy na český trh vstupovaly velké mezinárodní firmy? Jak velké riziko to bylo? Kdybyste začala podnikat dnes, byla by situace jiná?
Měla jsem tu příležitost pracovat nejdříve v londýnské centrále jedné mezinárodní kanceláře a potom v její pařížské pobočce. Tam jsem měla možnost vidět, jak se cítí právníci z poboček londýnských špičkových kanceláří. Mezi francouzskými a londýnskými advokáty panovala tenze, francouzští advokáti si stěžovali na koloniální manýry. Pochopila jsem, že být českým partnerem velké mezinárodní firmy bude vždycky znamenat být partnerem druhé třídy, protože Praha nikdy nebude tak lukrativní jako Londýn nebo Paříž. Přišlo mi lepší se zkušenostmi, které jsem získala prací pro zahraniční kanceláře, začít na vlastní pěst. Riziko to možná bylo, ale věřila jsem si. Dneska by ta situace byla samozřejmě úplně jiná. Otázka je, zda by byla snazší.
Každopádně tenkrát nebyla konkurence. Na druhé straně nebyla proto, že v tom nikdo neuměl chodit, ani já. Byli jsme vychováni v úplně jiné době a přehodit způsob myšlení a začít pracovat pro zahraniční klienty byl téměř nadlidský výkon. Nemám proto ráda poznámky ve smyslu „To se ti to tenkrát začínalo, když nebyla konkurence.“. Právníků v zemi bylo dost a dost a každý druhý z nich měl mnohem větší zkušenosti než já a stejně se do toho nepustili.
Setkala jste se někdy během své kariéry s podceňováním, nebo i despektem? Ve vašich začátcích v roce 1994 jste byla po čerstvém návratu ze zahraničí bez větších zkušeností v oblasti advokacie v České republice…
Myslím si, že ne. Otevřela jsem si kancelář v Betlémském paláci, což byla v té době nejlepší adresa v Praze. A začala jsem rovnou pracovat na velkých transakcích, které se ke mně dostávaly prostřednictvím mezinárodních kanceláří, s nimiž jsem v zahraničí spolupracovala. To mě automaticky zařadilo do první ligy a nikdo na mě s despektem nekoukal, spíš se jenom všichni divili, kde jsem se vzala. Říkalo se, že jsem spadla z Měsíce.
Dopouští se ženy nevědomky něčeho, co jim kariérní postup ztěžuje? Jak si takové chyby uvědomit a vyhnout se jim?
Ženy často brzdí samy sebe vnitřně. Muž, když vidí novou příležitost, vrhne se za ní „po hlavě“. Ženy mají více sklony cítit vinu a rozhodují se proto zodpovědněji, opatrněji, prostě si tolik nevěří. Často přemýšlí, jaký to bude mít dopad na jejich rodinu. Možná bychom si v tomto směru měly vzít trochu příklad z mužů v jejich přístupu k novým výzvám a místo vyjmenování důvodů proč ne si vyjmenovat důvody proč ano.
Jaké konkrétní kroky by podle vás měly adoptovat firmy pro zvýšení počtu žen ve vedoucích pozicích a byznysu obecně? Je důležité adoptovat správné kroky už na úrovni recruitmentu absolventů?
Podle mého názoru je důležité rozhodovat na základě schopností jednotlivých uchazečů a nikoliv na základě pohlaví. Motivovaná žena pracuje stejně dobře jako motivovaný muž a navíc může přispět typicky ženskými vlastnostmi, jako jsou intuice a empatie. Mladé ženy, které chtějí budovat kariéru, jsou schopny skvělých výkonů. Možná právě proto, že chtějí něčeho dosáhnout dříve, než budou mít děti.
Zvýšení počtu žen ve vedoucích pozicích by mělo být dosahováno tím, že firmy nebudou ženy a priori znevýhodňovat. Rozhodně jsem ale proti kvótám. Ty vedou k obsazování funkcí nevhodnými kandidáty. A také k nevraživosti i spekulacím o schopnostech těch, kteří určitou pozici získali.
Advokátní kancelář Glatzová & Co. je v posledních letech hodnocena jako jedna ze tří nejlepších na českém trhu. Jak se liší vaše kancelář od konkurence, čím je lepší?
Především se velmi důsledně zaměřujeme na kvalitu a vedení koncipientů k precizní práci a ne povrchnímu uvažování. K tomu nám velmi pomáhá doktor Petr Čech z PF UK, který v naší kanceláři působí už řadu let. Pořádá pravidelné přednášky pro naše právníky a konzultuje s námi všechny složitější právní problémy. Tato možnost se na znalostech našich advokátů samozřejmě projevuje velmi intenzivně. Dále považuji za důležité, že se naši partneři věnují právu a že zásadně nenecháváme mladší kolegy, aby pracovali bez dostatečné supervize. To zaručuje jednak dobrou kvalitu výstupů, ale také možnost mladších kolegů učit se od zkušenějších.
Jak se liší firemní kultura ve vaší advokátní kanceláři od prostředí větších českých i mezinárodních firem?
Nemáme žádnou centrálu, nikdo nám nic nediktuje z Londýna či New Yorku. Máme svou vlastní firemní kulturu, která nejlépe vyhovuje našemu prostředí a mentalitě. Náš styl práce je založený na vstřícnosti, ochotě a respektu, a to jak vůči klientům, tak i uvnitř týmu. Důsledně vyhledáváme talentované právníky, kteří jsou zapálení pro svou práci. Svým etickým přístupem a upřímnou snahou po kvalitě vytváříme výjimečné pracovní prostředí, kde lidé pracují rádi.
Ve firmě praktikujete takzvaný up-or-out přístup, který ve zkratce znamená, že advokát, který se nestane partnerem, odchází. Proč jste se pro takový přístup rozhodli a jaký má dopad na atmosféru ve firmě?
Nepraktikujeme tento přístup tak důsledně, v naší kanceláři je prostor i pro kvalitní advokáty, kteří se partnery stát nechtějí nebo pro to nemají vhodné všechny předpoklady. Jejich počet ale nesmí být příliš vysoký. Čtyřicetiletý advokát, který ví, že se nestane partnerem, totiž zpravidla nebývá tak motivovaný a nepodává takové výkony jako mladý, který aspiruje na partnerství. Firma, ve které by takoví advokáti převažovali, by měla úplně jinou kulturu, vytvořil by se zaměstnanecký přístup.
U některých advokátních kanceláří je typická fluktuace mladých advokátů-studentů. Jak to funguje ve vaší firmě? Kolik mladých lidí ročně přijmete a jak se jim ve vaší firmě daří?
Ročně přijmeme do deseti právníků a pečujeme o ně opravdu intenzivně. Každý má svého garanta, kterým je někdo z partnerů. Pravidelně se setkávají a hodnotí profesní i osobnostní rozvoj a možnosti postupu v rámci kanceláře. Selekce je sice důsledná, ponecháváme si pouze ty nejlepší, ale snažíme se rozhodovat o dalším setrvání v kanceláři do šesti měsíců od nástupu. Ten, kdo u nás vydrží do advokátních zkoušek, dostane téměř vždy nabídku na další spolupráci.
Jaká oblast práva je momentálně z pohledu uchazečů o práci nejatraktivnější?
Každý má jiné preference a každý se hodí pro jinou oblast. Děláme vše pro to, aby koncipienti v prvních dvou letech vyzkoušeli všechny možné obory a zjistili, který jim nejlépe sedí.
Jaké možnosti studentům nebo absolventům vaše společnost nabízí a jaké atributy při výběru z kandidátů jsou u výběrového řízení ve vaší firmě stěžejní?
Naše kancelář nabízí studentům a absolventům zajímavou práci, motivační odměnu a možnosti naučit se pracovat ve špičkové advokacii. Klademe důraz na lidi a vztahy mezi nimi. Věříme tomu, že spokojení lidé jsou více motivovaní a lépe pracují.
Při výběru zaměstnanců je pro nás stěžejní nejen znalost práva, ale i schopnost právnicky uvažovat a mít pozitivní přístup k řešení problémů. Hledáme právníky, kteří jsou ochotni pracovat ve velkém nasazení, záleží jim na výsledku a jsou loajální. Takové, kteří nekoukají jenom na to, kolik dostanou, a berou pozici u nás jako příležitost dělat zajímavou práci v podnětném prostředí a něco se naučit.
Co byste doporučila studentům, aby dosáhli svých cílů? Říká se, že období mezi 20 a 30 roky nás definuje.
Ve své kariéře se nesoustřeďujte na hierarchický postup ani na to, kolik vyděláváte. Zaměřte se na svůj osobní růst. Postup v hierarchii a peníze budou následovat.
