Babiš a Faltýnek na tapetě imunitního výboru. Vydání policii musí projednat do začátku září

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se zlobí na policii

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se zlobí na policii Zdroj: Blesk - Martin Sekanina

Andrej Babiš (vpravo) a Jaroslav Faltýnek (vlevo) čelí trestnímu stíhání kvůli dotaci pro farmu Čapí hnízdo.
Šéf ANO a poslanec Andrej Babiš.
Andrej Babiš
Andrej Babiš
Andrej Babiš
10
Fotogalerie

Sněmovní mandátový a imunitní výbor dnes začne jednat o vydání šéfa hnutí ANO poslance Andreje Babiše a předsedy poslaneckého klubu hnutí Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. Jsou podezřelí z účasti na dotačním podvodu ve výši padesáti milionů korun. Výbor musí věc projednat do 5. září.

Policie se okolnostmi financování rekreačního areálu Čapí hnízdo, stejně jako Evropský úřad pro boj proti podvodům, zabývá od roku 2015. Šetření české strany se dostává do ostré fáze. O vydání poslanců Babiše a Faltýnka do rukou policie ovšem mandátový a imunitní výbor rozhodovat nebude, to je v pravomoci celé dolní komory parlamentu. Členové výboru na první schůzi mezi sebou vyberou zpravodaje k celé záležitosti.

Ti pak k policejní žádosti o vydání poslanců ANO vypracují zpravodajskou zprávu. Jednání pak bude přerušeno, v dalším kole budou na výbor pozváni poslanci Babiš s Faltýnkem, aby se k žádosti vyjádřili. „To je první krok, obdobně jsme postupovali i v jiných případech,“ říká předsedkyně příslušného výboru Miroslava Němcová (ODS).

Teprve potom výbor buď doporučí, nebo nedoporučí sněmovně poslance vydat. Plénum by mělo hlasovat na schůzi, která začíná 5. září.

Pokud je policejní žádost dobře zpracovaná, obvykle stačí dvě jednání příslušného výboru, ze zákona jsou vždy neveřejná. Zákon o jednacím řádu sněmovny stanoví, že jednání výboru se mohou zúčastnit jen jeho členové a další osoby, u kterých to stanoví ústava. Jiní lidé se mohou zúčastnit jednání mandátového a imunitního výboru jen s jeho souhlasem.

Jak se vyvíjela kauza Čapího hnízda? Sledujte video

Video placeholde
Čapí hnízdo: čtěte, jak se vyvíjela Babišova kauza s padesátimilionovou dotací • Nguyen Thuong Ly, František Kára

Definitivní tečku za celou záležitostí ovšem tentokrát neučiní ani celá Poslanecká sněmovna. Pokud Babiše s Faltýnkem zbaví imunity a oba obhájí v podzimních parlamentních volbách své mandáty, bude se o jejich vydání k trestnímu stíhání hlasovat znova. Podle právního stanoviska, které si vyžádala Němcová, by totiž v případě zvolení opět nabyli imunitu.

Podvod a poškozování finančních zájmů EU

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek se měli podle policie dopustit dvou trestných činů – dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU. Babiš jako majitel Agrofertu, Faltýnek jako člen představenstva firmy ZZN Pelhřimov i Agrofertu. Podle zákona v případě prokázání škody nad pět milionů korun jim hrozí pět až deset let vězení.

Kromě obou jmenovaných mají policisté prověřovat dalších devět lidí včetně čtyř Babišových příbuzných. Ti měli účelově převádět akcie Čapího hnízda, aby vlastnickou strukturu firmy znepřehlednili.

Vyvedení Farmy Čapí hnízdo z koncernu Agrofert a následné získání padesátimilionové dotace určené pro malé a střední podniky bylo podle policistů úmyslným trestným činem, který v roce 2008 promyšleně řídil a organizoval právě Babiš.

Ten to zásadně odmítá, tvrzení policie označil za naprosto nepravdivé a nehorázné. Faltýnek akci policie považuje za účelový předvolební útok na dva čelné představitele hnutí ANO. Babiš fakt, kdo farmu v době získání dotace z Bruselu vlastnil, dlouho tajil.

Připouštěl pouze, že na její stavbu půjčil přes 400 milionů korun. Jaká je jeho vazba na Čapí hnízdo, přiznal až na loňské mimořádné schůzi sněmovny. Jak uvedl, v době získání dotace vlastnili farmu jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky.

Shrnuto, podle policie skupina lidí na přelomu let 2007 a 2008 uskutečnila operaci, při níž se skutečný majitel Čapího hnízda skryl za akcie na doručitele a za transakci Agrofertu s příbuznými Babiše. Účelem bylo získání padesátimilionové dotace.

Morální kodex ANO
Až bude dolní komora parlamentu hlasovat o zbavení poslanecké imunity šéfa ANO a jeho prvního místopředsedy, všichni anoisté by měli zvednout ruku pro. Morální kodex hnutí říká: „V případě přestupkového řízení či trestního stíhání proti své osobě reprezentant nebude využívat poslaneckou či senátorskou imunitu a požádá příslušný parlamentní výbor, aby neprodleně navrhl jeho vydání. Jedinou výjimku v tomto ohledu tvoří případné stíhání za politické projevy pronesené na půdě Parlamentu ČR.“ I přesto však může zůstat členem hnutí. Babiš a Faltýnek oznámili, že se vydání k trestnímu stíhání bránit nebudou. Hlasování v Poslanecké sněmovně by tak mělo být jen formalitou. Pokud se ovšem poslanecký klub ANO nerozhodne pro jiný postup. Jen pro upřesnění – hlasovat sněmovna musí vždy, tedy i v případě, kdy dotčení poslanci řeknou, že chtějí být vydáni. Morální kodex hnutí ANO se v průběhu letošního roku změnil. Podle původních podmínek by trestně stíhaný člen ANO musel hnutí opustit. „Reprezentant, proti němuž je zahájeno trestní stíhání, neprodleně rezignuje na volený mandát, na svou funkci ve Hnutí a na členství ve Hnutí,“ stálo ve starší verzi kodexu.

Za Babišem pevně stojí hlava státu

Pokud by ANO vyhrálo říjnové volby, prezident Miloš Zeman jmenuje Babiše premiérem i v případě, že šéf hnutí bude trestně stíhán. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček dokonce prohlásil, že cílem akce Babiš je maximálně poškodit i hlavu státu.

A na Facebook napsal svoji prognózu, v níž uvedl, že po volbách, které vyhraje ANO, vypukne brutální nátlaková kampaň ve stylu „Prezident nesmí jmenovat obviněného premiérem!“ Zeman veřejně podpořil Babiše už loni v dubnu, kdy se o kauzu Čapí hnízdo začal zajímat Evropský úřad proti podvodům a kritizovali ji hlavně opoziční politici.

Tehdy na farmu přijel a řekl tam, že politici si nemají hrát na vyšetřovatele a soudce. Hlava státu má i významnou pravomoc, která jí dává možnost do celého případu zasáhnout.

Podle článku 63 ústavy je prezident republiky oprávněn nařídit, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. Tato pravomoc podléhá kontrasignaci – podepsat by ji mohl buď předseda vlády, nebo jím pověřený člen kabinetu.