Snaha Facebooku zpřístupnit kryptoměny masám nejspíše definitivně ztroskotala. Jeho konsorcium Diem Association založené v roce 2019 prodá svou technologickou základnu nevelké kalifornské bance Silvergate za 200 milionů dolarů, zhruba 4,4 miliardy korun. Informoval o tom server Wall Street Journal.
Zuckerberg se tak snaží zmírnit nátlak zakládajících členů, kteří investovali do neúspěšného projektu. Patří k nim i společnosti eBay, Visa, MasterCard a PayPal, které však po výrocích finančních regulátorů obávajících se o stabilitu finančního systému ze záměru ustoupily.
Nový majitel, banka Silvergate specializující se na kryptotransakce, tak získá cenné know-how pro další projekty nezatížené špatnou pověstí Facebooku.
Tento krok nejspíše představuje poslední hřebíček do rakve Zuckerbergova ambiciózního záměru „umožnit milionům lidí přes sociální sítě posílat peníze stejně jednoduše jako textovou zprávu“.
Facebook podle agentury drží zhruba třetinu podílu v Diem Association. Zbytek připadá na různé fondy rizikového kapitálu, část patří i jednomu z největších kryptotržišť CoinBase a také hudební platformě Spotify.
Zuckerberg se zpočátku snažil s kryptoměnou Diem, původně zvanou Libra, uskutečnit revoluci finančního systému. Zamýšlený digitální token měl být podložen košem skutečných měn s nuceným oběhem. Společnost Facebook za pomoci dvacítky největších investičních a technologických společností včetně operátora Vodafone založila ve Švýcarsku fond s minimálním vstupním příspěvkem deseti milionů dolarů. Nad záměrem se však začalo smrákat po čím dál tvrdších vyjádřeních finančních regulátorů obávajících se těžko zkrotitelné ekonomické síly, kterou by společnosti mohly získat.
Mnozí zakládající členové kvůli vzrůstajícím obavám o svou pověst ze záměru vycouvali. Ve snaze uklidnit americké regulační orgány Facebook přejmenoval token z původního názvu Libra na Diem, aby navodil dojem nové a transparentnější etapy vysněné kryptoměny. Ani to ale nestačilo.
Asociace tak loni roztříštila svou vizi a zaměřila se na spuštění více druhů mincí, které by byly kryté jednotlivými fiat měnami (měny s nuceným oběhem vytvořené mocí úřední – pozn. red.). I přesto byl Mark Zuckerberg předvolán americkým Kongresem, aby svůj záměr obhájil. Posledním pokusem získat si přízeň regulátorů bylo přesunutí fondu ze Švýcarska do Spojených států, ale ani to nevedlo k povolení projekt spustit.
Facebook hází ručník do ringu možná i kvůli nedávným skandálům týkajícím se způsobů moderování obsahu a soukromí. Nechce na sebe přitahovat ještě další negativní pozornost úřadů jen kvůli vedlejšímu projektu, který by ale mohl ohrozit celý jeho byznysový model v případě větších zásahů autorit.
Přestože kryptoměnu Facebooku nejspíše nečekají světlé zítřky, nejvlivnější sociální síť světa se nenechala odradit od technologií založených na principu blockchainu. Střádá totiž plány pro vstup do světa NFT. Uživatelé by se mohli dočkat možnosti vystavovat nezaměnitelné tokeny v podobě různých typů digitálních médií na svých profilech.
Vedení společnosti podle Financial Times zvažuje i možnost vytvoření vlastního NFT tržiště, které by konkurovalo největší platformě OpenSea, jež nedávno dosáhla valuace 280 miliard korun.
