Strategický přístav Mariupol, ležící na severním pobřeží Azovského moře, byl jedním z hlavních cílů ruské invazní armády už od počátku války na Ukrajině. Dobytí města by Rusku umožnilo připojit Krym po souši se separatistickými územími a zajistit si úplnou kontrolu nad pobřežím Azovského moře. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu ve čtvrtek 21. dubna prezidentovi Vladimirovi Putinovi oznámil, že Mariupol je pod kontrolou ozbrojených sil Ruska, ukrajinská strana to však vzápětí popřela. Zbývající ukrajinští obránci jsou zablokováni v místních železárnách a ocelárnách Azovstal, tvrdí.
Šéf Kremlu nařídil útok na tento hutní komplex zrušit a místo toho pokračovat v jeho blokádě. Kyjev na prohlášení z Moskvy zatím podle dostupných informací nereagoval.
Ruský prezident podle Reuters prohlásil, že Rusko garantuje ušetření životů ukrajinských vojáků, kteří opustí ocelárny Azovstal, a slíbil, že s nimi bude zacházeno s respektem a raněným bude poskytnuta lékařská péče.
Proč chce Rusko dobýt Mariupol
Město se nachází v Doněcké oblasti asi 55 kilometrů západně od ruských hranic a 85 kilometrů od separatistického Doněcku, před válkou měl asi 440 tisíc obyvatel.
Získání Mariupolu by Rusku zajistilo kontrolu nad rozsáhlým územím jižní a východní Ukrajiny. Geograficky zaujímá Mariupol na mapě malou plochu, ale jeho dobytí by Moskvě umožnilo dokončit pozemní most z Ruska na ukrajinský poloostrov Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. V případě obsazení Mariupolu by Rusko získalo plnou kontrolu nad více než 80 procenty ukrajinského mořského pobřeží, čímž by odřízlo Ukrajinu od námořního obchodu a dále ji izolovalo od světa.
Dalším cílem při dobývání Mariupolu je přidušení ukrajinské ekonomiky. Mariupol je domovem strategicky důležitého přístavu, který v normálních časech slouží jako klíčový exportní uzel pro ukrajinskou ocel a uhlí. Se svými hlubokými kotvišti je největším přístavem v oblasti Azovského moře a sídlí v něm velké železárny a ocelárny. Vyváží se přes něj rovněž kukuřice. Ztráta Mariupolu by byla pro ukrajinskou ekonomiku těžkou ranou.
Devastace Mariupolu po ruském ostřelování
Důležitý je také propagandistický aspekt. Mariupol je domovem ukrajinské milice, která se nazývá pluk Azov a v níž jejíž členové jsou některými označováni za pravicové radikály. Ačkoliv jeho bojovníci tvoří jen nepatrný zlomek ukrajinských ozbrojených sil, z pohledu Moskvy jde o užitečný propagandistický nástroj. Dává jí totiž záminku tvrdit Rusům, že ruští vojáci na Ukrajině bojují, aby svého souseda zbavili neonacistů.
V neposlední řadě by dobytí Mariupolu bylo důležité také pro posílení morálky. Kremlu by pomohlo ukázat obyvatelstvu - prostřednictvím státem kontrolovaných médií - že Rusko dosahuje svých cílů.
Mariupol byl od června do října 2014 správním centrem Doněcké oblasti místo Doněcku, který ovládli separatisté. Hned v květnu 2014, tedy měsíc po zahájení války na východě Ukrajiny mezi ukrajinskými jednotkami a proruskými separatisty podporovanými Moskvou, se ukrajinští vojáci střetli s proruskými separatisty v Mariupolu a boje si vyžádaly desítky mrtvých na straně rebelů. Ukrajinským jednotkám v čele s plukem Azov se podařilo strategický přístav nakonec znovu dobýt, což je podle některých analytiků důvodem, proč je nyní město zcela v troskách. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková označila zkázu města za „osobní pomstu“ Vladimira Putina a za Putinův „trest“ pro obyvatele Mariupolu za prohranou bitvu v roce 2014.
Výběr milníků bojů o Mariupol:
24. února - Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu se Mariupol stal hlavním cílem východní operace ruské armády. Dobytí města by Moskvě umožnilo propojit okupovaný ukrajinský poloostrov Krym po souši se separatistickými územími a zajistit si úplnou kontrolu nad pobřežím Azovského moře.
2. března - Ruská armáda zcela uzavřela město.
9. března - Terčem ruského náletu se stala dětská nemocnice v Mariupolu, při kterém přišli o život tři lidé, včetně jednoho dítěte, a dalších 17 osob utrpělo zranění. Zástupce starosty města Serhij Orlov také oznámil, že ruské dělostřelectvo zničilo nemocnici s 300 lůžky pro covidové pacienty a rovněž středisko pro odběr krve. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zásah označil za zvěrstvo a opět vyzval mezinárodní společenství k okamžitému vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou. NATO to několikrát odmítlo s tím, že by to znamenalo válku s Ruskem.
16. března - Ruský nálet zasáhl divadlo v centru Mariupolu, kde se zřejmě ukrývala tisícovka lidí. O život podle mariupolských úřadů přišlo nejméně 300 lidí. Zelenskyj mezitím v promluvě k americkému Kongresu volal po další obranné pomoci své zemi a nových protiruských sankcích. Americký prezident Joe Biden následně oznámil, že USA pošlou ukrajinské armádě další protiletadlové a protitankové zbraně a bezpilotní letadla. Šéf Bílého domu později nazval Putina válečným zločincem, což Kreml označil za nepřijatelné.
20. března - Město opustil jako poslední diplomat zastupující zemi EU řecký generální konzul Manolis Andrulakis. Po svém návratu do vlasti řekl: „Doufám, že nikdo nikdy neuvidí, co jsem viděl... Mariupol bude na seznamu měst, která byla zcela zničena válkou; nemusím je jmenovat, jsou to Guernica, Coventry, Halab, Groznyj, Leningrad.“
21. března - Kyjev odmítl ultimátum ke kapitulaci města ze strany Ruska.
- Šéf unijní diplomacie Josep Borrell řekl, že Rusko se v Mariupolu dopouští masivních válečných zločinů. „Rusko se skutečně dopouští mnoha válečných zločinů. To, co se děje v Mariupolu, je masivní válečný zločin. Ničí všechno, bombarduje a zabíjí všechny, bez rozdílu,“ řekl Borrell.
26. března - Z Mariupolu se do bezpečí v Záporoží, které je v ukrajinských rukou, dostaly čtyři tisícovky lidí.
30. března - Moskva oznámila, že následujícího dne od 10:00 otevře humanitární koridor „s přímou účastí zástupců Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodního červeného kříže (MVČK)“. Z Kyjeva 31. března vyrazilo 45 autobusů k evakuaci obyvatel města. Následující týden vicepremiérka Vereščuková oznámila, že se povedlo evakuovat 556 lidí.
1. dubna - Mezinárodní výbor červeného kříže (ICRC) se marně pokoušel dostat do Mariupolu, musel se však vrátit do Záporoží.
6. dubna - Mariupolská městská rada oznámila, že v obléhaném městě začala fungovat mobilní krematoria, jimiž se ruské invazní síly snaží zakrýt stopy svých zločinů spáchaných na místních civilistech.
8. dubna - Ruské jednotky obsadily jižní část přístavu.
11. dubna - Ukrajinský pluk Azov sdělil, že ruská armáda v Mariupolu použila blíže neupřesněnou „jedovatou látku neznámého původu“ shozenou na obránce města z nepřátelského dronu. Ukrajinský prezident Zelenskyj o dva dny později uvedl, že není možné učinit stoprocentní závěry o tom, zda ruské síly použily v Mariupolu chemické zbraně. V této souvislosti poznamenal, že v ruskými silami obléhaném ukrajinském městě v tuto chvíli nelze provést řádné vyšetřování.
12. dubna - Starosta města Vadym Bojčenko oznámil, že podle posledních odhadů mohlo od začátku ruské invaze na Ukrajinu v Mariupolu zemřít až 21 tisíc civilních obyvatel.
13. dubna - Proruští separatisté a následně mluvčí ruského ministerstva obrany ohlásili, že v Mariupolu se vzdalo 1026 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty, včetně 162 důstojníků a 47 vojákyň. Tvrzení nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
- Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč prohlásil, že příslušníci 36. brigády námořní pěchoty se v obklíčeném Mariupolu dokázali komplikovaným a riskantním manévrem spojit s plukem Azov.
15. dubna - Velitel ukrajinské 36. brigády námořní pěchoty Serhij Volyna označil situaci v Mariupolu za kritickou. Volyna deníku Ukrajinska pravda řekl, že Mariupol nyní může zachránit jedině rychlá vojenská operace, která by ukončila blokádu města, nebo politické jednání. Obránci města se podle něho nehodlají vzdát a jsou připraveni bojovat, situace se ale zhoršuje.
16. dubna - Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské a proruské jednotky vyčistily celou městskou oblast přístavu Mariupol od ukrajinských sil a zablokovaly zbývající ukrajinské bojovníky v rozsáhlém areálu tamních oceláren Azovstal.
17. dubna - Agentura TASS s odoláním na ruské ministerstvo obrany uvedla, že pokud ukrajinští obránci Mariupolu, kteří ještě bojují, složí zbraně, ušetří Rusko jejich životy. Ukrajina to odmítla. Ukrajinský prezident Zelenskyj už dříve novinářům řekl, že likvidace posledních ukrajinských vojáků v Mariupolu by vedla ke konci mírových jednání s Moskvou.
18. dubna - Šéf místní hlídkové policie Mychajlo Veršynin ruské jednotky obvinil, že využívají zbývající civilisty v Mariupolu, jejichž počet se podle ukrajinských médií pohybuje kolem 100 tisíc, mimo jiné ke sbírání mrtvol nebo vykopávání masových hrobů. Tím se podle něj snaží zahladit stopy po svých zločinech. Lidé pracují za stravu, cituje policejního činitele agentura Ukrinform.
Uvedený činitel také tvrdí, že ruské invazní jednotky nutí nosit civilisty bílé pásky - na pravé noze a levé ruce - podobně jako ruští vojáci nebo bojovníci proruské samozvané separatistické Doněcké lidové republiky. Tím je staví do pozice bojovníků a posílají je na místa, kde se střílí, čímž je ohrožen jejich život, dodal Veršynin.
19. dubna - Začal útok na železárny a ocelárny Azovstal v Mariupolu. Rozlehlý hutní komplex představuje poslední významnou oblast ukrajinského odporu ve městě. Ukrajinské úřady tvrdí, že se v něm ukrývá mnoho civilistů, včetně žen, dětí a starších lidí.
Ruské letectvo bombardovalo nemocnici u oceláren Azovstal v Mariupolu.
20. dubna - Obránci ukrajinského Mariupolu vydrží vzdorovat ruským útokům už jen několik dní, nebo dokonce jen několik hodin, varoval na facebooku ukrajinský armádní činitel Serhij Volynskyj. Ruské ministerstvo obrany dalo ukrajinským bojovníkům v Mariupolu nové ultimátum a vyzvalo je, aby složili do odpoledne zbraně, informovala agentura Interfax.
21. dubna - Ukrajinský Mariupol je pod kontrolou ozbrojených sil Ruska, Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Vladimirovi Putinovi podle agentury TASS. Zbývající ukrajinští obránci jsou zablokováni v místních železárnách a ocelárnách Azovstal, tvrdí.
Šéf Kremlu nařídil útok na tento hutní komplex zrušit a místo toho pokračovat v jeho blokádě, napsala agentura Reuters. Putin podle ní rovněž prohlásil, že Rusko garantuje ušetření životů ukrajinských vojáků, kteří opustí ocelárny Azovstal, a slíbil, že s nimi bude zacházeno s respektem.
