Strany cpou do voleb desítky milionů. Prodraží se hlavně billboardy

Billboard ČSSD před krajskými volbami 2020.

Billboard ČSSD před krajskými volbami 2020. Zdroj: Profimedia.cz

Billboard ANO před krajskými volbami 2020.
2
Fotogalerie

Politické strany finišují ve stínu zhoršující se pandemické situace kampaň před víkendovými volbami do krajských zastupitelstev a Senátu. Letošní volby patří mezi ty levnější, byť si strany neodpustily tradičně nákladnou venkovní reklamu a inzerci v novinách.

Nejvíce na svou kampaň pro krajské a senátní volby dají ANO, ODS a lidovci. Ti plánují utratit více než čtyřicet milionů korun. U ostatních parlamentních stran se výdaje pohybují mezi dvaceti a třiceti miliony korun.

Výjimkou je TOP 09, která v žádném kraji nekandiduje samostatně, a chce tak utratit jen 7,5 milionu korun. Skutečný účet veřejnost zjistí až tři měsíce po skončení voleb, kdy strany musejí odevzdat zprávy o financování.

Na maximální zákonný limit pro krajské volby ve výši 91 milionů korun nicméně nedosáhne zřejmě žádné z politických uskupení. Podobně jsou na tom kandidáti na senátory, kteří mohou utratit až 2,5 milionu korun. Ve skutečnosti ale jejich kampaně stojí stovky tisíc. Strany v mnoha krajích utvořily koalice, řadu kandidátů na senátory podporuje více stran současně, čímž se snižují náklady.

Předpokládané výdaje na kampaň pro krajské a senátní volby 2020Předpokládané výdaje na kampaň pro krajské a senátní volby 2020|E15

Nastavené limity podle člena Úřadu pro dohled nad hospodařením stran a hnutí Jana Outlého postačují. „Z našich zkušeností je debata na místě pouze u stropu pro sněmovní volby, protože pro některé subjekty byl limit devadesáti milionů korun hraniční,“ řekl Outlý. „V ostatních volbách se zdá, že jsou limity nastavené tak vysoko, že se k nim žádná strana ani nepřiblíží,“ dodal.

Výdaje na letošní volby jsou obecně vyšší než v případě evropských voleb, zdaleka však nedosahují výdajů na sněmovní volby, což odpovídá i popularitě hlasování.

Za co strany utrácejí

Při detailnějším pohledu na transparentní účty stran je patrné, že se nenaplnily předpovědi odborníků, že se politici kvůli koronavirové situaci zaměří více na kampaň na sociálních sítích. Analýza Transparency International vycházející z účtů stran, kterou má deník E15 k dispozici, ukázala, že strany preferují klasickou kampaň.

„Byť jsme si domnívali, že billboardy a plakáty nebudou letos tak zásadní, je venkovní reklama stále na prvním místě,“ řekla analytička Transparency International Jana Stehnová s tím, že voliče tak nejčastěji oslovují sociální demokraté.

„Současně je hodně vynakládáno na reklamu v tisku. Ta se přitom za posledních deset let změnila, protože hlavní mediální domy už nejsou primárním nosičem reklamy. Nyní to jsou spíše stranické tisky,“ řekla Stehnová. Billboardy a noviny stojí strany polovinu všech výdajů.

Další necelou třetinu peněz vynakládají strany na poradenství a profesionální služby marketérů, čehož letos nejvíce využívají ODS, ČSSD a Trikolora.

Za co strany utrácelyZa co strany utrácely|E15

Do reklamy na internetu jde méně než deset procent peněz, pro politiky je zajímavý především Facebook. Do svého profilu překvapivě neinvestuje nejvíce premiér Andrej Babiš (ANO), ale šéf občanských demokratů Petr Fiala, který utrácí dokonce dvakrát více než předseda vlády.

„Na komunikaci prostřednictvím sociálních sítí se zaměřujeme dlouhodobě. Vidíme ji jako jednu z důležitých cest, jak oslovit stávající i potenciální voliče,“ uvedl mluvčí ODS Václav Smolka. Je však nutné dodat, že Babišovy příspěvky se díky sdílení rychleji šíří i bez toho, aby za to musel premiér Facebooku platit.

Státní příspěvky se jen hrnou

Politické strany nejsou výdělečné subjekty, občas se jim dokonce říká nejbohatší neziskové organizace. Jejich hlavním příjmem, ze kterého financují volební kampaně, jsou státní příspěvky, které od státu dostanou za každého poslance, senátora či zastupitele. A nejsou to malé peníze.

Za krajského zastupitele dostane strana 250 tisíc korun ročně a za senátora 900 tisíc. V letošních volbách se hraje o 675 čtyřletých krajských mandátů a 27 šestiletých senátorských postů. Celkem si tak strany, které vzejdou z víkendových voleb, rozdělí v příštích letech více než 820 milionů korun. Celkové státní příspěvky stranám za získané mandáty v letech 2010–2019Celkové státní příspěvky stranám za získané mandáty v letech 2010–2019|E15