Afghánistán nebo Hongkong. Prohlédněte si globální ohniska napětí

Demonstrace v Hongkongu

Demonstrace v Hongkongu Zdroj: ČTK

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
Humanitární situace na Ukrajině
Prezident Donald Trump navštívil americké vojáky v Afghánistánu na základně Bagram. (28. 11. 2019)
Výbuchy a útoky jsou v Afghánistánu takřka na denním pořádku.
Íránská armáda
20
Fotogalerie

Na začátku roku 2020 zuří nebo alespoň doutná ve světě řada konfliktů, které mají větší než jen místní či regionální dosah. Zvlášť neklidným místem tradičně zůstává Blízký východ, situace se také značně vyhrotila v Jižní Americe. Pozornost si zasloužilo i dění v Hongkongu, kde se obyvatelé bouří proti sílící kontrole Číny.

Ukrajina
Kyjev dostal na konci roku slabou naději na vyřešení konfliktu v Donbasu. Na prosincovém summitu normandské čtyřky, kde se prvně setkali prezidenti Ukrajiny a Ruska Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin, se dojednalo dodržování příměří, výměna zajatců a příprava voleb na odbojném území. Bez řešení ale zatím zůstává pro Ukrajinu palčivý problém kontroly hranice s Ruskem.
Afghánistán
V americkém tisku se v závěru roku objevily úniky vládních materiálů, z nichž vyplývá, že všechny administrativy poskytovaly zavádějící informace o osmnáct let trvající válce. Ta si vyžádala životy více než dvou tisícovek amerických vojáků a stála zemi stovky miliard dolarů. Zainteresovaní dle dokumentů přiznávají, že americká snaha zcela selhala. Na sklonku roku ožila naděje na obnovení mírových rozhovorů s Tálibánem. Není přitom jasné, jaké plány na stažení vojáků prezident Donald Trump má.

Írán
Země nepřispívala pouze k napětí v regionu, ale i na globální scéně. Poté, co USA předloni vypověděly jadernou dohodu z roku 2015 a obnovily sankce, přestává Teherán plnit z ní vyplývající závazky. Během roku se spekulovalo i o možnosti vojenského zásahu USA, nyní se však zdá, že se situace trochu uklidnila. Írán má za sebou také další vlnu protestů, které si podle amerických zdrojů vyžádaly až tisícovku životů.
Jemen
Zářijový útok na ropná zařízení v Saúdské Arábii společně s dozvuky předloňské vraždy novináře Džamála Chášukdžího na chvíli upřely pozornost světa k Jemenu, který se od roku 2014 potýká s občanskou válkou a humanitární katastrofou. Jen v bojích tam zahynulo sto tisíc lidí, další zemřeli hlady. V zastoupení místních hráčů tam měří síly regionální rivalové Rijád a Teherán, aktuálně se objevují opatrné náznaky, že mají vůli konflikt ukončit.
Sýrie
Podzim ukázal, že dění v Sýrii má stále nejen regionální dopad. Prezident Bašár Asad dostává stále více území zpět pod kontrolu, ostatní hráči se snaží využít příležitosti nebo alespoň částečně zachovat svůj vliv v zemi. O moc tam tak válčí zejména Rusko, Írán, USA, Turecko a Kurdové. Svět přitom doufá, že soupeření nepodnítí opětovný růst Islámského státu.

Libanon
Libanon se aktuálně potýká s protesty obyvatel, politickou i ekonomickou krizí. Po říjnových demonstracích oznámil rezignaci premiér Saad Harírí. Později vyvolaly nové demonstrace informace, že elity země chtějí, aby vládu sestavil znovu. Harírí tento týden novou kandidaturu popřel. Země každopádně naléhavě potřebuje nový kabinet, schopný řešit hospodářské problémy. Mezinárodní společenství svou pomoc podmiňuje příslibem změn.
Libye
Ani rok 2019 neskončí stabilizací situace v Libyi. Nitky občanské války přitom sahají daleko za hranice země. Své zájmy tam na straně vlády v Tripolisu prosazuje Turecko. Egypt, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty zase zřejmě podporují síly Chalífy Haftara. Z toho je podezírané i Rusko. V poslední době se proto spekuluje o tom, že by Haftar mohl brzy obsadit Tripolis.

Hongkong
Mezinárodní pozornost od léta zaměstnávají protesty v Hongkongu, který se bouří proti snaze pevninské Číny dostat region více pod kontrolu. Měly velký dopad na výsledek místních voleb, které ovládla opozice. Svět především zajímá, jak zareaguje Peking. Finanční centrum, žijící i z turistiky, vyčerpávají nepokoje i po ekonomické stránce, zvlášť v době, kdy pociťuje dopady obchodní války mezi USA a Čínou.
Jižní Amerika
Turbulentní rok má za sebou Jižní Amerika, čelící mixu politických a hospodářských výzev. Ve Venezuele pokračovaly pokusy zbavit se prezidenta Nicoláse Madura, v Bolívii v listopadu pod tlakem protestů podal demisi dlouholetý prezident Evo Morales. Nepokoje vyvolané úspornými opatřeními a nespokojeností s životními podmínkami se rozhořely v Ekvádoru, Chile a Kolumbii, kvůli korupci panuje napětí i v Peru.
Mexiko
Mexiko i nadále zůstává jedním z nejnebezpečnějších míst světa, vláda si nedokáže poradit s drogovými kartely, které navíc částečně pozměnily svůj byznys. Počet vražd v zemi vytrvale roste, jen za první půlrok roku 2019 tam bylo zavražděno téměř osmnáct tisíc lidí. Americký prezident Donald Trump ale nedávno upustil od plánu zařadit kartely na seznam teroristických organizací, jelikož násilí dopadá i na americké občany.