Svoboda slova i pokojné demonstrace zůstávají v Rusku podle AI přísně omezeny. „Většina médií se ve své redakční politice ani na krok neodchyluje od oficiálního pohledu na klíčové události v zemi a ve světě,“ píše se ve zprávě.
Potlačovány jsou i nevládní organizace, které pocítily důsledky zákona o „zahraničních agentech“, který postihuje financování z ciziny. Před soudem se ocitli čtyři lidé kvůli novému zákonu, který zavedl trestní odpovědnost za opakované porušování zákona o mítincích.
Na severním Kavkazu, který je neklidnou součástí Ruska, sice poklesl počet střetů s ozbrojenými povstalci, nicméně úřady nadále spoléhají na silové řešení problémů, čili uplatňují únosy, nezákonné věznění, mučení a kruté zacházení s podezřelými. Práce novinářů a ochránců lidských práv v regionu provází šikanování, výhružky i násilí, a to i ze strany úřadů.
K uprchlíkům, kteří se ve výroční zprávě jeví hlavním problémem světového společenství, AI podotýká, že Rusko za devět měsíců loňského roku vyhovělo jen 96 žádostem o azyl, avšak žádnému Syřanovi.
Situace na Krymu, který Rusko zabralo Ukrajině na jaře 2014, zůstala popsána v části věnované Ukrajině. AI upozornila, že po okupaci a anexi noví páni poloostrova omezili svobodu slova, shromažďování a sdružování. Nejvíce utrpěli krymští Tataři, kterým úřady zavírají média, zakazují akce i reprezentativní sdružení medžlis.
Na Ukrajině se stalo velice nebezpečným hlásat proruské názory, varuje zpráva a připomíná zavraždění proruského novináře Olese Buzyny a uvěznění žurnalisty Ruslana Kocaba, obviněného z vlastizrady
AI také připomněla osud odpůrců ruské anexe Krymu: ukrajinského režiséra Olega Sencova ruský soud loni odsoudil za údajný terorismus na 20 let, jeho společník Oleksandr Kolčenka si má odpykat deset let. Soud byl podle AI nespravedlivý a opíral se o doznání vynucená mučením. Rusko podle zprávy také pokračovalo v popírání „množících se důkazů“ o ruské účasti v konfliktu na východě Ukrajiny.
AI také odsoudila ruské úřady za to, že odmítají připustit civilní oběti ruských náletů v Sýrii, jichž bylo loni nejméně 200. Pokud jde o Ukrajinu, zpráva upozornila na změny k lepšímu i horšímu. Mezi úspěchy počítá zřízení státního úřadu pro vyšetřování, který má čelit přehmatům, či zákaz diskriminace sexuálních menšin.
V konfliktu s proruskými separatisty na východě země se však obě strany dopouštějí válečných zločinů, mučení a krutého zacházení se zajatci. Také se udělalo jen málo pro to, aby před soudem stanuli viníci střelby do demonstrantů v Kyjevě před dvěma lety.
Na Ukrajině se také stalo velice nebezpečným hlásat proruské názory, varuje zpráva a připomíná zavraždění proruského novináře Olese Buzyny a uvěznění žurnalisty Ruslana Kocaba, obviněného z vlastizrady, který se tak stal prvním ukrajinským „vězněm svědomím“ za pět let. Kriticky se autoři zprávy postavili k ukrajinským „dekomunizačním“ zákonům a zákazu komunistické strany.
Ruský politolog Alexej Makarkin předpověděl, že zprávu AI čeká v Rusku kritika. „Pro Amnesty jsou hlavní prioritou lidská práva. Ale v Rusku v žádné etapě dějin nebyla lidská práva prioritou, u nás jsou hlavní práva státu,“ řekl listu Gazeta.ru.
