Prezident Argentiny Mauricio Macri slíbil občanům daňové úlevy a vyšší sociální dávky. Podobná opatření ale podle analytiků jen přispívají k nevyhnutelnosti dalšího bankrotu jihoamerické země.
Poradenská společnost IHS Markit tento týden podle CNBC vyčíslila, že pravděpodobnost argentinského krachu v nadcházejících 12 měsících dosahuje 55 procent. V pětiletém horizontu je tento údaj ještě o necelých třicet procentních bodů vyšší.
Země má za sebou turbulentní pracovní týden. Během něj hodnota předního argentinského akciového indexu Merval klesla o třicet procent a kurz pesa k americkému dolaru jen o něco málo méně. K nákupu dolaru je nyní potřeba 55 pesos, začátkem týdne to bylo o deset méně.
Trhy tak reagují na Macriho sliby, které mají Argentincům před podzimními volbami ekonomicky přilepšit. Soubor opatření, který má zmírnit dopady současné hospodářské krize, proto počítá s 90denním zmrazením cen benzinu, snížením daní z příjmu pro dva miliony lidí, vyplacením prémie zaměstnancům ve veřejném sektoru i zvýšením přídavků na malé děti nezaměstnaných rodičů.
Nová Macriho opatření mají přijít státní rozpočet na 678 milionu dolarů (bezmála 16 miliard korun) a těžit by z nich mohlo až 17 milionů z 44 milionů Argentinců. Macri se svými sliby přišel po drtivé porážce v nedělních předběžných volbách, které výrazně snížily jeho šance na znovuzvolení. Právě obavy z populistických hospodářských opatření podle BBC vedly k rozkolísání tamních finančních trhů.
„Chápu vaši zlost, vaši únavu. Pouze vás žádám, abyste nezpochybňovali úspěchy, kterých jsme společně dosáhli – v sázce je příliš mnoho,“ uvedl Macri. Ten se před nástupem do funkce roku 2015 profiloval jako pravicový kandidát, stoupenec volného trhu a zastánce nutnosti ekonomických reforem. Za jeho vlády se zemi mimo jiné podařilo před dvěma roky na finančních trzích udat stoleté dluhopisy v celkové hodnotě 2,75 miliardy dolarů (63,7 miliardy korun).
Od té doby se však v zemi zvýšila míra chudoby z 27 na 35 procent. Inflace dosahuje 22 procent a meziroční pokles argentinského HDP se blíží šesti procentům. Země má za sebou od vyhlášení samostatnosti v roce 1816 už osm bankrotů, naposledy nedokázala svým závazkům dostát v roce 2014.
