Soud zrušil vynucenou přestávku britského parlamentu. Opozice vyzývá Johnsona k odchodu

Hlava opozice Jeremy Corbyn již vyzval Johnsona k odchodu

Hlava opozice Jeremy Corbyn již vyzval Johnsona k odchodu Zdroj: ČTK

Britský premiér Boris Johnson
Britský premiér Boris Johnson
Předsedkyně britského nejvyššího soudu Brenda Haleová oznamuje rozhodnutí, kterým soud ruší odstávku parlamentu
Předseda dolní komory britského parlamentu John Bercow
Předseda dolní komory britského parlamentu John Bercow
19
Fotogalerie

Nejvyšší soud Spojeného království rozhodl, že pětitýdenní přestávka v zasedání britského parlamentu, kterou si vynutil premiér Boris Johnson, je nezákonná. Rozhodnutí o ukončení zasedání ve druhém zářijovém týdnu a zahájení nového zasedání až 14. října bylo od počátku neplatné, uvedla předsedkyně soudu Brenda Haleová. Jde o další Johnsonovu porážku v boji o podobu brexitu, opozice ho už vyzvala k rezignaci.

„Dospěli jsme k závěru, že rozhodnutí požádat Její Veličenstvo o přerušení zasedání parlamentu bylo nezákonné, protože to zabránilo parlamentu ve výkonu jeho ústavních funkcí, a to bez rozumného opodstatnění,“ uvedla předsedkyně nejvyšší soudní instance ve Spojeném království, která se zabývá mimo jiné případy důležitými pro britský ústavní pořádek. Proti rozhodnutí soudu se nelze odvolat.

Britský premiér Boris Johnson bude rozhodnutí nejvyššího soudu respektova, i když s ním silně nesouhlasí a nepovažuje ho za správné. Řekl to novinářům v New Yorku, kde se účastní Valného shromáždění OSN. 

Premiér pod tlakem

„Vyzývám Borise Johnsona, aby zvážil svou pozici,“ reagoval na verdikt labouristický lídr Jeremy Corbyn. Podle něj soudní výrok ukázal, že premiér pohrdá demokracií. K výzvě labouristů se přidali i liberální demokraté a překvapivě podobné úvahy zazněly také ze Strany pro brexit.

Šéfka skotské vlády Nicola Sturgeonová Johnsonovi vzkázala, že pokud neodstoupí, bude svržen. Během úterka se objevily informace o tom, že někteří představitelé opozice by chtěli hlasovat o nedůvěře kabinetu už zítra. Vláda přitom na počátku září v Dolní sněmovně přišla o většinu.

Komentátoři se shodují, že verdikt může mít pro premiéra opravdu ničivé důsledky. „Toto je právní, ústavní a politický dynamit,“ komentoval pro BBC průlomový okamžik právní expert Clive Coleman. Jeho kolega z deníku The Guardian Martin Kettle je přesvědčen, že středem dění příštích dní bude snaha přimět Johnsona k odchodu. Analytici si však příliš netroufají odhadnout, jaký dopad bude mít soudní výrok na podobu brexitu. Ve hře stále zůstávají všechny možné varianty.  

Jednomyslné rozhodnutí

O případu rozhodovalo celkem jedenáct soudců, což je nejvyšší možný počet. Podle Haleové soudci nejprve jednomyslně dospěli k názoru, že jim přísluší zabývat se případem vynucené parlamentní přestávky. Následně bylo jednomyslné i rozhodnutí, že tato přestávka byla nezákonná, neboť jejím cílem bylo zabránit poslancům v práci.

Podle soudu je přerušení zasedání parlamentu od samého počátku neplatné. Když zástupce královny přišel do parlamentu s rozhodnutím o ukončení zasedání, bylo to podle soudu, "jakoby vešel s prázdným listem papíru".

„Je nyní na parlamentu a obzvlášť na předsedech Dolní komory a Sněmovny lordů, aby se rozhodli, co dělat dál. Pokud neexistuje nějaké parlamentní pravidlo, o kterém nevíme, mohou učinit okamžité kroky k tomu, aby se mohly obě komory co nejdříve sejít,“ uvedla Haleová. Dodala, že není jasné, zda musí nějaké kroky učinit také premiér. Pokud se ukáže, že ano, je soud podle ní potěšen tím, že úřad předsedy vlády už dříve slíbil, že se bude rozhodnutím soudu řídit.

Přerušení práce britského parlamentu je za běžných okolností rutinní událostí. Johnsonův krok ale vyvolal kritiku. Podle opozice a nyní i podle nejvyššího soudu bylo jeho cílem zhatit plány zákonodárců kolem brexitu. Kritiku si premiér vysloužil také za neobvykle dlouhou dobu, po kterou měla přestávka trvat.

Na soudy se kvůli nesouhlasu s premiérovým krokem obrátilo několik stěžovatelů. Ve Skotsku soud nižší instance nejprve rozhodl, že se jednalo o politickou záležitost, a krok tak byl v souladu se zákonem. Odvolací soud ve Skotsku ale vydal opačný verdikt. Na stranu vlády se postavil také londýnský soud, na který se obrátili aktivistka a podnikatelka Gina Millerová a expremiér John Major.

Dnešní verdikt nejvyššího soudu nemá přímý vliv na chystaný odchod Británie z Evropské unie. Poslanci nicméně nyní budou moci do brexitové strategie premiéra Johnsona opět zasahovat. Pro opuštění evropského bloku se britští voliči vyslovili v referendu z roku 2016 a aktuálním termínem brexitu je nadále 31. říjen. K tomuto datu chce premiér vyvést zemi z unie, ať už se mu podaří dojednat příslušnou dohodu s Bruselem, či nikoli. Parlament ovšem ještě před - nyní již neplatným - přerušením svého zasedání schválil zákon, který brexit bez dohody prakticky znemožňuje.


Britský rozsudek nic nemění, dál jednáme s vládou v Londýně, tvrdí Evropská komise


Verdikt britského nejvyššího soudu o nezákonnosti nynější přestávky v zasedání britského parlamentu nic nemění na aktuálním vyjednávání o odchodu Británie z Evropské unie. Novinářům to řekla mluvčí Evropské komise Natasha Bertaudová, podle níž Brusel nekomentuje vnitřní záležitosti jednotlivých členských států.

Komise s Londýnem vyjednává podmínky brexitu a očekává, že premiér Boris Johnson co nejdříve předloží nový návrh, který by nahrazoval takzvanou irskou pojistku bránící vzniku klasického hraničního režimu mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Británie však dosud se žádnou alternativní variantou nepřišla a v Bruselu rostou obavy, že země opustí na konci října unii bez dohody.

Takovému vývoji se snaží zabránit britský parlament, jemuž podle dnešního soudního verdiktu Johnson vnutil pětitýdenní přestávku v zasedání nezákonně. Podle Bertaudové rozsudek pro další vyjednávání nepřináší žádnou změnu.

„Naším vyjednávacím partnerem nadále zůstává britská vláda,“ sdělila mluvčí. Odpovědi na novinářský dotaz, zda Evropská komise bude k Británii přistupovat stejně jako k Polsku či k Maďarsku a zahájí kvůli nerespektování principů právního státu britskou vládou zvláštní řízení, se mluvčí vyhnula.

Irská pojistka způsobila, že britský parlament opakovaně odmítl dohodu o podmínkách brexitu, kterou s Bruselem vyjednala Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová. Kritici pojistky, k níž patří i současný britský premiér, se obávají, že tento model v sobě skrývá riziko připoutání Británie k unijním strukturám i po brexitu.