Čína má nové spojence, do její asijské banky vstoupí i Německo, či Francie

Podpis memoranda o vzniku AIIB v říjnu 2014

Podpis memoranda o vzniku AIIB v říjnu 2014 Zdroj: Twitter @XHNews

Čína získala významné spojence, kteří jí pomohou posílit vliv v Asii. Francie, Německo, Itálie a Velká Británie se chtějí stát zakládajícími členy nové Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB). Vymyslel ji Peking a memorandum o jejím zřízení už podepsalo 26 asijských států. Do vínku dostane čínský kapitál ve výši 50 miliard dolarů. Bude financovat především infrastrukturní projekty, jako například lepší propojení dopravních sítí.

Evropské země prohlašují, že AIIB spolupracující s již existujícími rozvojovými bankami může sehrát důležitou roli při financování klíčové infrastruktury v Asii. Bude rovněž podporovat ekonomický a sociální rozvoj v regionu a přispěje ke globálnímu růstu.

Jenže banka má i své kritiky. Ti tvrdí, že na rozdíl od Světové banky nebo Asijské rozvojové banky nebude AIIB zohledňovat při výběru projektů ochranu životního prostředí či pracovních podmínek. Půjde pouze o budování infrastruktury, která umožní Číně zvyšovat svůj vliv v regionu.

AIIB ohlídáme nejlépe, když budeme členy, tvrdí evropské země

Vytvoření AIIB má také politický podtext. Zatímco ve Světové bance dominují při rozhodování Spojené státy a v Asijské rozvojové bance Japonsko, v AIIB bude mít hlavní slovo Čína. Spojené státy se proto snažily podle deníku New York Times přesvědčit evropské spojence, aby do projektu s Číňany nevstupovaly a neoslabovaly tak roli Světové banky nebo Mezinárodního měnového fondu.

Evropané ovšem tvrdí, že jejích členství pomůže AIIB, aby dodržovala nejlepší standardy a praktiky, kterými se řídí i starší rozvojové instituce. Číňané se také už dříve nechali slyšet, že chtějí při výběru projektů dbát na dodržování nejlepších standardů. Na rozdíl od Evropanů se zatím vstupu do AIIB vyhýbají Japonsko, Jižní Korea a Austrálie.

Ministři zahraničí a financí Německa, Francie a Itálie ve společném prohlášení uvedli, že se zasadí o to, aby nová instituce „dodržovala nejvyšší standardy a praktiky“. Americký ministr financí Jack Lew ale vyzval země, které se k projektu přidávají, aby si nejprve položily otázky, zda se bude tato instituce držet vysokých měřítek z hlediska bránění korupci, ochrany práv zaměstnanců a životního prostředí.

O vstupu do AIIB údajně uvažují rovněž Jižní Korea, Švýcarsko a Lucembursko

Lew v Kongresu prohlásil, že Čína a další nové mocnosti útočí na vedoucí pozici v globálních finančních institucích. Ministr proto Kongres vyzval, aby urychleně přikročil ke dlouho odkládané ratifikaci reforem rozhodování v Mezinárodním měnovém fondu (MMF). Kvůli těmto odkladům „některé země, včetně našich spojenců, zpochybňují naše závazky vůči MMF a dalším institucím“, řekl Lew.

Čínská tisková agentura Nová Čína uvedla, že o vstupu do AIIB uvažují rovněž Jižní Korea, Švýcarsko a Lucembursko. Představitel indické vlády řekl, že zakládající členové AIIB se sejdou na konci března v Almaty v Kazachstánu. Poslední den března je také podle Číny konečný termín pro přijímání zakládajících zemí.

Nová hedvábná stezka
AIIB volně navazuje na čínský projekt Nové hedvábné stezky, která by měla propojit Čínu se zbytkem Eurasie, a to po souši i po moři. V únoru už začal fungovat Fond hedvábné stezky, který do začátku dostal kapitál 10 miliard dolarů.