Číňané blokují Google

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Carlos Luna CC BY 2.0 Flickr

Těsně před pětadvacátým výročím masakru demonstrantů na pekingském náměstí Nebeského klidu začala čínská vláda blokovat služby internetové společnosti Google. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na server greatfire.org, jenž se zabývá monitorováním cenzury v Číně.

Hlavní vyhledávač a elektronická pošta Gmail patřily o víkendu ke službám, které se podle všeho staly terčem útoku čínských úřadů, napsal server. V důsledku toho jsou uvedené služby (plus některé další v menším rozsahu) značnému procentu čínských uživatelů nepřístupné.

Naposledy se čínská vláda uchýlila k podobnému opatření v roce 2012. Tehdy však blokovala Google a jeho služby pouze přibližně dvanáct hodin. „Není jasné, jestli je zablokování služeb trvalé, nebo jestli je to jen dočasné opatření v souvislosti s výročím Thcien-an-men,“ napsal greatfire.org. „Ale protože už to trvá čtyři dny, považujeme za pravděpodobnější, že služby Googlu budou od nynějška vážně narušeny a budou prakticky k nepoužití.“

Zástupci Googlu nebyli schopni k narušení svých služeb v Číně říci nic konkrétního. „Pořádně jsme všechno překontrolovali a zjistili jsme, že na naší straně chyba rozhodně není,“ odpověděl jeden z firemních mluvčích na dotaz serveru.

Nedostupné služby

Že jsou však v Číně služby Googlu špatně dostupné, potvrzuje i zpráva samotné firmy o celosvětovém provozu na její stránce. Ukazuje sníženou četnost aktivity v Číně, což naznačuje, že služby jsou záměrně blokovány.

Čínské úřady na dotazy agentury Reuters nereagovaly. Obvykle reagují nicneříkajícím sdělením, že „všechny internetové společnosti v Číně musejí dodržovat zákony“.

V roce 2010 se Google rozhodl přemístit vedení své čínské pobočky z vlastní Číny do Hong-kongu v reakci na „nepokrytou cenzuru“. Čínská vláda v současné době blokuje některé populární internetové stránky, jako je Facebook, Twitter nebo YouTube, jež vlastní Google.

Masakr na pekingském náměstí Nebeského klidu, při němž v roce 1989 zemřelo při zásahu armády několik set (podle vládního tvrzení) či několik tisíc (podle odhadů mezinárodních organizací a disidentů) demonstrantů, zůstává pro čínskou vládou oficiálně tabu.