Číňané blokují Google

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Carlos Luna CC BY 2.0 Flickr

Daniel Deyl
Těsně před pětadvacátým výročím masakru demonstrantů na pekingském náměstí Nebeského klidu začala čínská vláda blokovat služby internetové společnosti Google. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na server greatfire.org, jenž se zabývá monitorováním cenzury v Číně.

Hlavní vyhledávač a elektronická pošta Gmail patřily o víkendu ke službám, které se podle všeho staly terčem útoku čínských úřadů, napsal server. V důsledku toho jsou uvedené služby (plus některé další v menším rozsahu) značnému procentu čínských uživatelů nepřístupné.

Naposledy se čínská vláda uchýlila k podobnému opatření v roce 2012. Tehdy však blokovala Google a jeho služby pouze přibližně dvanáct hodin. „Není jasné, jestli je zablokování služeb trvalé, nebo jestli je to jen dočasné opatření v souvislosti s výročím Thcien-an-men,“ napsal greatfire.org. „Ale protože už to trvá čtyři dny, považujeme za pravděpodobnější, že služby Googlu budou od nynějška vážně narušeny a budou prakticky k nepoužití.“

Zástupci Googlu nebyli schopni k narušení svých služeb v Číně říci nic konkrétního. „Pořádně jsme všechno překontrolovali a zjistili jsme, že na naší straně chyba rozhodně není,“ odpověděl jeden z firemních mluvčích na dotaz serveru.

Nedostupné služby

Že jsou však v Číně služby Googlu špatně dostupné, potvrzuje i zpráva samotné firmy o celosvětovém provozu na její stránce. Ukazuje sníženou četnost aktivity v Číně, což naznačuje, že služby jsou záměrně blokovány.

Čínské úřady na dotazy agentury Reuters nereagovaly. Obvykle reagují nicneříkajícím sdělením, že „všechny internetové společnosti v Číně musejí dodržovat zákony“.

V roce 2010 se Google rozhodl přemístit vedení své čínské pobočky z vlastní Číny do Hong-kongu v reakci na „nepokrytou cenzuru“. Čínská vláda v současné době blokuje některé populární internetové stránky, jako je Facebook, Twitter nebo YouTube, jež vlastní Google.

Masakr na pekingském náměstí Nebeského klidu, při němž v roce 1989 zemřelo při zásahu armády několik set (podle vládního tvrzení) či několik tisíc (podle odhadů mezinárodních organizací a disidentů) demonstrantů, zůstává pro čínskou vládou oficiálně tabu.