Členské státy NATO: Mapa, počet vojáků a srovnání s Ruskem

Členové NATO 2024: Státy, mapa, počet vojáků (ilustr. foto)

Členové NATO 2024: Státy, mapa, počet vojáků (ilustr. foto) Zdroj: profimedia.cz

North Atlantic Treaty Organization, tedy Severoatlantická aliance nebo zkráceně NATO, je aliance evropských a severoamerických zemí, jejímž účelem je zajistit svobodu a bezpečnost svých členů politickými a vojenskými prostředky. Členové aliance spolupracují a radí se při řešení bezpečnostních otázek. Všechna přijatá rozhodnutí jsou výsledkem diskuze členských zemí, jsou tedy konsenzem neboli kolektivním rozhodnutím svých členů.

Organizace NATO

V současnosti má aliance třicet dva členských zemí, z nichž každou zastupuje jeden delegát v Severoatlantické radě se sídlem v Bruselu. Severoatlantická rada je Nejvyšším rozhodovacím orgánem NATO. Předsedá jí generální tajemník, který je nejvýše postaveným civilistou v alianci, odpovídá za její řízení a veřejně ji reprezentuje. Od roku 2014 zastává tuto funkci norský ekonom a politik Jens Stoltenberg.

Členské státy NATO a proces rozšiřování

V současnosti tvoří Severoatlantickou alianci 32 členských zemí.

Zakládajícími členy aliance bylo v roce 1949 dvanáct států:

  • Belgie
  • Dánsko
  • Francie
  • Island
  • Itálie
  • Kanada
  • Lucembursko
  • Nizozemsko
  • Norsko
  • Portugalsko
  • USA
  • Velká Británie  

V padesátých letech se přidaly další tři země:

  • Řecko
  • Turecko
  • Německo  

V roce 1982 se Aliance rozšířila o Španělsko. To svoje vojenské síly do integrovaného vojenského systému ale zařadilo až v listopadu 1996.

V roce 1999 se novými oficiálními členy staly:

  • Česká republika
  • Maďarsko
  • Polsko  

V roce 2004 do NATO vstoupilo dalších sedm států:

  • Bulharsko
  • Estonsko
  • Litva
  • Lotyšsko
  • Rumunsko
  • Slovensko
  • Slovinsko 

V roce 2009 smlouvu podepsaly také Albánie a Chorvatsko, v roce 2017 Černá Hora a v roce 2020 Severní Makedonie. Zatím nejmladším členem je Finsko, které se přidalo v roce 2023. V roce 2024 se k němu přidalo Švédsko. S NATO spolupracuje v různých otázkách také přes čtyřicet nečlenských zemí.

Severoatlantická smlouva neboli Washingtonská smlouva

Washingtonská smlouva je zakládajícím a hlavním dokumentem Severoatlantické aliance. Jméno nese podle místa podepsání, hlavního města Spojených států amerických Washingtonu, kde ji 4. dubna 1949 podepsalo dvanáct zakládajících členů. Při vstupu do NATO ji podepisuje každá členská země a dává tím najevo souhlas s principy v ní zakotvenými. Česká republika tak učinila v roce 1999.

Členové NATO: Založení, rozšířování a jak organizace funguje

Video placeholde
NATO - jak funguje a pomáhá? • Videohub

Článek 4 a článek 5

V případě, že bude ohrožena bezpečnost, celistvost nebo politická nezávislost kterékoliv členské země, bude podle článku 4 aliance společně konzultovat situaci a možné varianty řešení.

NATO prosazuje diplomatická vyjednávání a mírová řešení. V případě jejich selhání disponuje vojenskými silami pro krizová jednání. Útok proti jednomu nebo několika svým členům považuje organizace za útok proti všem. Tento princip kolektivní obrany je zakotven v článku 5 Washingtonské smlouvy.

Členství Ukrajiny v NATO a Evropské unii

Členství v Severoatlantické alianci bylo Ukrajině přislíbeno v roce 2008 na summitu v Bukurešti. Dosud ale nemá od NATO schválený plán kroků, které by jí vstup do aliance zajistily. Zůstává tak pouhým partnerem a nemůže využít principů uskupení.

Právě příslib členství Ukrajině vyvolal již před lety nesouhlas Ruska, které ho dokonce označilo za hrozbu. Tento postoj přetrvává dosud a je údajně jedním z hlavních důvodů ruské invaze. Zástupci Ruska tvrdí, že vstřícnost země k Západu ho ohrožuje, a žádá její neutralitu a demilitarizaci.

Ukrajina je kandidátskou zemí EU. Status získala od premiérů a prezidentů v Radě EU na konci června 2022 spolu s Moldavskem. Její kandidaturu podpořil také Evropský parlament. Ukrajina přihlášku podala 28. února, čtyři dny po invazi ruských vojsk, její prezident Volodymyr Zelenskyj ve svých projevech opakovaně žádal o okamžité přijetí své země do Evropské unie podle nové speciální procedury.

Srovnání armád

Tip: Pro zobrazení všech údajů pro jednotlivé státy klikněte do mapy.

Kandidátský status sám o sobě není zárukou rychlého přijetí. Nyní Ukrajinu čeká splnění mnoha podmínek v oblasti ekonomiky, stavu demokratického systému a právního státu nebo ochrany základních lidských práv a menšin. Poté s ní mohou být, opět po udělení jednomyslného souhlasu všech členských států, zahájeny přístupové rozhovory. 

V těch bude muset země přijmout veškerou platnou legislativu EU a provést mnoho zásadních reforem. Vše následně projde detailní kontrolou. Teprve až jednání dosáhne dohody ke spokojenosti obou stran, členství Ukrajiny v EU nabere reálných obrysů. 

Její vstup následně schválí Evropský parlament a jednomyslně se na něm budou muset shodnout i všechny členské státy v Radě EU. Na závěr smlouvu o přistoupení ratifikují jednotlivé země v souladu se svými zákony, což v některých z nich znamená i vyhlášení referenda. Ukrajina si tak na své členství pravděpodobně počká minimálně několik let.

Východní blok NATO

V rámci aliance je Česká republika členem takzvaného východního bloku spolu s Rumunskem, Maďarskem, Polskem, Slovenskem, Bulharskem a třemi pobaltskými státy Litvou, Lotyšskem a Estonskem. V reakci na ruskou agresi aliance tyto země vojensky posiluje, aby byly v případě nebezpečí připraveny bránit svá území, a tedy celou alianci. Na summitu následujícím den po začátku ruského útoku na Ukrajinu se na posílení východního bloku dohodly všechny členské země NATO.

Na třídenním summitu v Madridu bylo rozhodnuto o výrazném posílení obrany pobaltských zemí a Polska. Na jejich území byly vyslány další tři až pět tisíc vojáků, změnil se i způsob přítomnosti Aliance. Ze symbolické vojenské podpory ve formě předsunuté přítomnosti se stala předsunutá obrana, v rámci níž by vojáci NATO měli být schopni země ochránit i v případě rozpoutání dlouhodobějšího konfliktu.

Finsko a Švédsko v NATO

Finsko oficiálně vstoupilo do NATO v úterý 4. dubna 2023. Původně mělo alianci posílit společně se Švédskem, druhou severskou zemi však dlouho brzdily členské státy Maďarsko a Turecko. Parlamenty obou zemí však po prodlevách nakonec 23. ledna a 26. února 2024 schválily vstup severské země do aliance. Švédsko se stalo členem NATO oficiálně 7. března 2024.

Obyvatelé Finska a Švédska  byli dlouhodobě proti vstupu do aliance. Ještě v lednu 2022 si členství přálo jen 28 procent Finů a i tato nízká podpora představovala oproti předchozímu údaji z roku 2017 nárůst o devět procent. 

Podle finského prezidenta Sauli Niinistöho diskuzi oživila ruská invaze na Ukrajinu. V únoru už bylo podle průzkumů veřejnoprávní finské televize Yle pro vstup do aliance 53 procent dotázaných, v květnu dokonce 76 procent.

Ještě zatvrzelejší bylo Švédsko, které si posledních dvě stě let drželo status neutrální země a nezúčastnilo se ani jedné ze světových válek. Veřejnost se ještě na začátku roku 2022 dělila na dva stejně velké tábory, kdy 37 procent bylo pro vstup a 35 procent proti. I tady se vlivem situace na Ukrajině nálady změnily ve prospěch vstupu do NATO.

Úmysl Finska vstoupit do NATO oznámili prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová v polovině května 2022. O čtyři dny později se ke stejnému kroku rozhodla i švédská premiérka Magdalena Anderssonová.

Jelikož jsou tyto státy dlouhodobě blízkými spojenci, postup během vstupu do aliance obě země úzce koordinovaly. Oficiální žádost o přijetí v Bruselu generálnímu tajemníkovi Aliance Jensi Stoltenbergovi předali jejich zástupci společně 18. května 2022.

Schvalovací proces vstupu Finska a Švédska do NATO

Schvalování přihlášek stávajícími členskými zeměmi se nobešlo bež potíží. Zatímco Finsko formálně vstoupilo do aliance 4. dubna 2023, švédskou žádost brzdilo Turecko a Maďarsko. Výhrady obou zemí se podařilo překonat až na začátku roku 2024, kdy jejich parlamenty vstup Švédska ratifikovaly.

Prezident Recep Tayyip Erdogan v minulosti vyhrožoval, že vstup Finska a Švédska neodsouhlasí. Obě země podle něj drží ochrannou ruku nad teroristickými skupinami, na mysli měl například Stranu kurdských pracujících (PKK) a další uskupení usilující o samostatný Kurdistán.

Turecká diplomatická blokáda nakonec po několika týdnech skončila, dvojice severských zemí tak na konci června 2022 dostala na summitu NATO v Madridu oficiální pozvánku. Turky obměkčilo memorandum, v němž oba národy slíbily konec podpory organizace syrských Kurdů YPG/PYD, která měla zásadní význam pro porážku ISIS, i potlačení aktivit kurdské teroristické skupiny PKK a všech jejích odnoží. Zrušeno bylo i finskošvédské embargo na vývoz zbraní do Turecka. Za hlavní důvod trvajících průtahů lze označit volby v Turecku, které se konaly v květnu 2023.

Maďarsko kritizovalo Švédsko zejména v otázkách migrační politiky a představitelům země vyčítalo i silný tlak na vyloučení strany Fidesz z Evropské lidové strany. Nelíbila se mu ani švédská kritika instititucí v Maďarsku, zástupci Švédska se navíc v minulosti zasazovali o stopnutí evropských dotací pro Orbánův režim.

Zástupci všech členských zemí tak sice 5.července 2022 podepsali protokol o přistoupení Finska a Švédska, pro úspěšné dokončení vstupního procesu ho však musel každý členský stát ještě samostatně ratifikovat. Tato fáze skončila 26. února 2024, kdy vstup Švédska do NATO ratifikovalo jako poslední Maďarsko. Turecko švédský vstup umožnilo o měsíc dříve. Švédsko se stalo členem aliance 7. března 2024.

Co říká na rozšíření NATO Rusko?

Aliance vstupem obou zemí výrazně posílí. Baltské moře se tak například stane „jezerem NATO“ s velkým strategickým významem. Rusům přidělalo vrásky i zdvojnásobení hranice s členským státem, kterým je od roku 2023 Finsko. Snaha nemít potenciálního člena NATO za souseda bývá uváděna jako jeden z důvodů, proč Rusko zaútočilo na Ukrajinu.

„Co se týče rozšiřování (aliance), včetně nových členů Finska a Švédska, Rusko s těmito státy nemá žádný problém – žádný. Ale rozšíření vojenské infrastruktury na toto území by rozhodně vyvolalo naši odpověď. Uvidíme, jaké hrozby před námi vyvstanou,“ komentoval rozšíření NATO ruský prezident Vladimir Putin na summitu lídrů zemí sdružených v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). 

Na konci roku mluvil ruský prezident už jinak: „Měli jsme nějaké spory s Finskem? Všechny spory včetně těch, které byly o území, byly vyřešeny dávno v polovině 20. století. Žádné problémy nebyly. Teď budou, protože vytvoříme Leningradský vojenský okruh a rozmístíme tam vybrané vojenské jednotky,“ uvedl Putin v rozhovoru pro televizi Rossija 1.