„Utrácíme více a utrácíme lépe. Ale je před námi stále ještě dlouhá cesta a je třeba vytrvat,“ poznamenal Stoltenberg. Aliance se na změně dlouhodobého trendu poklesu výdajů na obranu dohodla před dvěma lety na posledním summitu ve Walesu. V loňském roce statistiky ukázaly v meziročním srovnání nárůst jen o 0,6 procenta. Na letošní rok pak čísla, aktualizovaná naposledy k počátku července, ukazují nárůst těchto výdajů o tři procenta.
Přesto stále jen několik členů NATO vydává na svou obranu více, než jsou dlouhodobě doporučovaná dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Těch by podle dohody z Walesu měli všichni členové aliance dosáhnout do deseti let - nyní tedy už jen za osm let.
Stoltenberg dnes připomněl, že ve Walesu byl domluven třístupňový postup: nejprve konec škrtů a pak postupný nárůst výdajů s cílem dostat se za desetiletí na kýženou hodnotu. „Jsme jen dva roky po tomto závazku. A vidíme, že se podařilo zastavit pokles a postupně zvýšit výdaje,“ upozornil generální tajemník aliance. Podle něj je však stále „celkový obrázek smíšený“, protože některé země zatím stále škrtají.
USA volají po větším zapojení Evropy
Změnu přístupu hlavních měst k výdajů na obranu pokládá Stoltenberg za jednu ze svých základních priorit nejen pro summit ve Varšavě, ale i dlouhodobě. Výjimkou z trendu jsou dlouhodobě Spojené státy, kde obranné výdaje představují přibližně 3,5 procenta HDP. Spojené státy také už roky nesou hlavní tíži výdajů NATO a stále silněji volají po vyšším podílu Evropy na její vlastní obraně.
Přes dvě procenta HDP se podle statistiky, kterou dnes NATO poskytlo novinářům, dostalo také Řecko, Británie, Estonsko a přesně na dvou procentech HDP by se mělo letos udržet Polsko.
Česko dává kolem jednoho procenta HDP
Pro Českou republiku uvádí tabulka v loňském roce hodnotu 1,06 procenta HDP, odhad pro letošní rok je 1,04 procenta HDP. V reálných číslech však vzhledem k vývoji hrubého domácího produktu v Česku armádní výdaje o něco stoupnou.
Česká republika, jejíž vláda chce do roku 2020 výdaje na obranu zvýšit na 1,4 procenta HDP, se tak v tabulce členských zemí NATO dostala na sedmou nejnižší příčku. Menší procentuální podíl na obranu než ČR vydávají Maďarsko, Kanada, Slovinsko, Španělsko, Belgie a Lucembursko.
