„Jsme vážně znepokojeni smýšlením potenciální nové vlády,“ řekl listu Financial Times před pár dny pod podmínkou anonymity jeden z největších polských zaměstnavatelů. „Nikdo přesně neví, jak pojmou roli státu v ekonomice.“ Konzervativní strana Právo a spravedlnost získala v parlamentních volbách těsnou nadpoloviční většinu mandátů a může tak vládnout sama.
Podle dosavadních prohlášení představitelů strany se dá očekávat navýšení veřejných výdajů a větší role státu v polské ekonomice. Navrhuje například zdanění bankovních aktiv ve výši 0,39 procenta, jak píše agentura Reuters. Nové daně by se měly dotknout také supermarketů. Tato opatření by chtěla strana nové premiérky Beaty Szydlové zavést už od začátku příštího roku.
Banky v zahraničním vlastnictví by podle odhadů Société Générale mohly zaplatit až 44 miliard zlotých za vynucený převod hypoték ze švýcarských franků na polskou měnu. Ty si vzalo půl milionu Poláků hlavně v letech 2007 a 2008, kdy chtěli vydělat na nízkých úrokových sazbách. Jenže od té doby frank posílil ke zlotému zhruba o 80 procent a náklady na splátky tak vzrostly.
Nové vedení centrální banky
Právo a spravedlnost také může získat vliv na polskou centrální banku, příští rok parlament zvolí většinu členů bankovní rady, včetně nového guvernéra. Národní banka Polska by podle plánů Práva a spravedlnosti měla zahájit program levných půjček ve výši 350 miliard zlotých po dobu šesti let k podpoře růstu. Toto ohlášené opatření vyvolává obavy o budoucí nezávislost centrální banky.
A to rozhodně nebude poslední krok k navýšení vládních výdajů, které vítězové voleb chystají. Plánují také například snížit věk odchodu do důchodu, podpořit těžbu uhlí nebo zvýšit hranici pro daňové úlevy.
Na trzích proto existují obavy z toho, že by se Polsko pod vedením nové premiérky Beaty Szydlové mohlo vydat podobnou cestou jako Maďarsko Viktora Orbána. Od Práva a spravedlnosti se očekává politika podpory polských společností skrze daňové úlevy a pobídky od centrální banky.
Poměr polského deficitu k HDP
source: tradingeconomics.com
Podle výpočtů polského ministerstva financí citovaných serverem Global Capital by náklady na navrhovaná opatření dosahovala 400 miliard zlotých, což je téměř polovina polského dluhu na úrovni loňského roku. Odhady KBC Bank jim připisují zvýšení poměru polského deficitu k HDP o jeden až dva procentní body. A dle výpočtů ekonoma banky Crédit Agricole Poland by mohla Polsko připravit o půl procentního bodu ročního růstu HDP.
Agentura Standard and Poor´s tvrdí, že ohlašovaná opatření by mohla v budoucnu narušit důvěru investorů. Podle zdrojů Financial Times se nyní pozdržuje investice v hodnotě miliardy dolarů. Investor chce počkat na další vývoj na polské politické scéně a připravil si alternativní plány pro investici v dalších zemích regionu.
Rýsuje se tak příležitost i pro Česko. Podle dalších zdrojů britského ekonomického deníku tento investor rozhodně není výjimkou, investice do Polska se měly pozastavit už během léta.
Ohrožení deficitu
Polsko se letos dostalo z procedury při nadměrném schodku, ve kterém jsou ty státy Evropské unie, jejichž deficit překračuje tři procenta. Panují obavy, že s plány konzervativní strany v sociální politice se do něj může zase rychle vrátit. Ekonomický expert Práva a spravedlnosti Zbigniew Kuzmiuk ovšem slibuje, že se schodek státního rozpočtu v požadované hranici i přes ohlašované změny udrží.
„Právo a spravedlnost nemusí nutně znamenat ohrožení pro polský deficit,“ myslí si Agata Urbanska-Ginerová, ekonomka HSBC pro střední a východní Evropu. „Maďarsko prokázalo, že je možné vysoké výdaje doplnit vysokým daněmi a tak splnit přísná rozpočtová pravidla.“
Rapidní zvýšení finančních výdajů nedovolí polské vládě v nejbližší době ani zákon omezující fiskální politiku, který v roce 2013 prosadila Občanská platforma. Vláda podle něho nemůže zvýšit své výdaje více než o míru průměrného růstu v osmiletém období. Tento zákon ovšem polská vláda může zrušit.
