Hospodářské starosti a nevypočitatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa sbližují Čínu s Japonskem. Překážkami v cestě ke spolupráci však zůstávají územní spory i společná historie. Na námluvy každopádně se znepokojením hledí Tchaj-wan.
Do císařství na jaře zavítá čínský prezident Si Ťin-pching a očekává se, že jeho cesta bude více než pouhou zdvořilostní návštěvou. „Japonsko a Čína mají obrovskou zodpovědnost za regionální i globální mír a prosperitu. Mezinárodní společenství má velká očekávání, že projevíme vůli tuto zodpovědnost v současné asijské situaci naplnit,“ prohlásil v pondělí premiér Šinzó Abe, když v parlamentu hovořil o nové éře japonské diplomacie.
Abe je pragmatik
Už během Vánoc debatoval s čínskými představiteli na summitu za účasti Jižní Koreje o spolupráci v oblasti finančnictví, turistiky, technologických inovací, zdravotnictví, ochraně životního prostředí a řešení problému stárnutí populací. Také zástupci hospodářských sdružení vyzývají politiky obou zemí, aby společně čelili narůstajícímu protekcionismu, který ohrožuje světový obchod.
Odborníci podotýkají, že Japonsko se snaží jednat co nejvíce pragmaticky. „Abe je k Číně podezíravý, ale je natolik realistický, aby chápal, že trvalé velké napětí ve vztahu s Čínou není v japonském zájmu. K USA má samozřejmě blízko v mnoha bezpečnostních otázkách týkajících se Číny, ale obává se, že Washington poškozuje současný mezinárodní obchodní řád,“ míní podle The Japan Times britský odborník na Japonsko Christopher Hughes z univerzity ve Warwicku.
Citlivá válečná minulost
Je však otázkou, nakolik se plány lídrů zhmotní do praxe. Peking, Tokio a Soul by chtěly uzavřít dohodu o volném obchodu, ohledně jejího brzkého dosažení ale panuje skepse. Sbližování zemí brání řada překážek, některé z minulosti. Císařství má napjaté vztahy se Soulem kvůli verdiktu jihokorejského soudu z roku 2018, podle něhož mají japonské firmy odškodnit oběti nucených prací během okupace Korejského poloostrova.
Čína se snaží pomoci spor urovnat, pro ni samotnou jsou přitom historické otázky citlivé. V minulosti kupříkladu kritizovala japonskou nechuť vzdát se uctívání válečníků. Tokio zase naznačilo, že pokrok ve spolupráci může nastat až poté, co se Čína vzdá nároku na ostrovy Senkaku ve Východočínském moři.
Tchaj-wan nechce přijít o japonskou přízeň
Prohlášení o nutnosti sblížení Japonska a Číny přesto se znepokojením sleduje Tchaj-wan, pro který je Japonsko klíčovým obchodním partnerem. Obává se, že se Peking pokusí tento vztah narušit. Spekuluje se totiž o tom, že by Abe, který dosud nemá na kontě výraznější diplomatický úspěch, během návštěvy čínského prezidenta rád dosáhl široké politické dohody s mocným sousedem.
„Za těchto okolností může Čína využít Japonsko ke své snaze o sjednocení s Tchaj-wanem. Premiér Abe by měl být při schvalování politického dokumentu velmi opatrný,“ řekl zmíněnému japonskému listu nejmenovaný diplomat. I někteří japonští konzervativní zákonodárci hledí na plánovou návštěvu s nelibostí. Obávají se mimo jiné, že bude mít negativní dopad na dodržování lidských práv v Hongkongu.
