Jednání na Ukrajině se rozjíždějí, Jaceňuk zve do vlády i Tymošenkovou | E15.cz

Jednání na Ukrajině se rozjíždějí, Jaceňuk zve do vlády i Tymošenkovou

Jednání na Ukrajině se rozjíždějí, Jaceňuk zve do vlády i Tymošenkovou
ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk
• 
ZDROJ: čtk/AP

ČTK

Prezidentský Blok Petra Porošenka předal návrh koaliční smlouvy Lidové frontě premiéra Arsenije Jaceňuka a hnutí Svépomoc. S vlastním návrhem následně přišel i Jaceňuk, který by do vlády rád přizval i stranu Vlast expremiérky Julije Tymošenkové a radikální stranu.

Porošenkův návrh počítá se zavedením přísné rozpočtové kázně. Výdaje státního rozpočtu se mají snížit o čtvrtinu, mimo jiné i díky snížení počtu státních úředníků a orgánů státní moci. Veřejné finance se mají zvyšovat jen v případě, že vláda dokáže kompenzovat schodek v příjmové části rozpočtu. Větší pravomoci při kontrole finančních toků bude mít ukrajinský Nejvyšší kontrolní úřad.

Z návrhu vyplývá, že pokud nově zvolený parlament ve výdajové části rozpočtu zásady rozpočtové deklarace poruší, je vláda povinna podat demisi. Koalice by pak měla vytvořit novou vládu, nebo oznámit své rozpuštění.

Porošenko žádá změnu vojenské doktríny

Součástí Porošenkova návrhu je i formování systému místních samospráv a nová definice rozpočtového určení daní. Ukrajinské oblasti mají mít větší rozpočtovou samostatnost, objem prostředků, jimiž budou disponovat, se má zvýšit o dvacet procent.

Ukrajinský prezident navrhuje také revizi vojenské doktríny a strategie národní bezpečnosti „s přihlédnutím ke změnám vojenské a politické situace kolem Ukrajiny“. Změnit se mají mobilizační plány i fungování zbrojního průmyslu s důrazem na potřeby jednotek rychlého nasazení a ochranu státních hranic. Ukrajinská armáda má postupně přecházet na standardy Severoatlantické aliance.

Sčítání hlasů pokračuje, těsně vede Jaceňuk

Ústřední volební komise ještě nedokončila sčítání hlasů, odevzdaných v nedělních mimořádných parlamentních volbách. Po sečtení 98 procent odevzdaných volebních lístků je ale zřejmé, že Blok Petra Porošenka, Lidová fronta a Svépomoc získaly dohromady víc než 50 procent hlasů.

Na prvním místě je Lidová fronta, pro níž hlasovalo 22,2 procenta voličů, druhý Blok Petra Porošenka má 21,8 procenta hlasů a třetí Svépomoc 11 procent.

Pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do sněmovny zřejmě ještě překonají proruský Opoziční blok s 9,4 procenta, populistická Radikální strana se 7,5 procenta a strana Vlast expremiérky Julije Tymošenkové s 5,7 procenta hlasů.

Kdo je kdo v ukrajinských volbách
Blok Petra Porošenka - Do letošního srpna se formace jmenovala Solidarita. Tu kdysi založil současný ukrajinský prezident Petro Porošenko. Jelikož hlava státu nemůže být členem politické strany, Porošenko je jejím „čestným vůdcem“ a oficiálním vůdcem strany je Porošenkův poradce a bývalý ministr vnitra Jurij Lucenko. Program strany se shoduje s tím, co ve funkci prezidenta prosazuje Porošenko, tedy jednotu ukrajinského státu, decentralizaci moci a plné členství v EU.
Lidová fronta - Proevropská strana, kterou zformoval letos v březnu premiér Arsenij Jaceňuk (40). Ten do čela vlády nastoupil po pádu proruské vlády prezidenta Viktora Janukovyče. Členy strany je řada bývalých spolustraníků expremiérky Julije Tymošenkové z její strany Vlast (Baťkivščyna); kromě Jaceňuka také například šéf parlamentu Oleksandr Turčynov, který po útěku Janukovyče ze země převzal jeho úřad.
Svépomoc - Křesťansky zaměřená a proevropská strana, kterou založil v prosinci 2012 starosta Lvovu Andrij Sadovyj. Na její kandidátce v těchto volbách je i velitel jednoho z vládních dobrovolnických praporů Donbas Semen Semenčenko.
Radikální strana - Populistická a současně proevropská strana, založená v srpnu 2010. V jejím čele stojí poslanec, novinář a vystudovaný pedagog Oleh Ljaško (42), jehož jméno je již roky synonymem skandálů. Celý oficiální název strany zní Radikální strana Oleha Ljaška. V dosud posledních parlamentních volbách v roce 2012 strana získala jeden mandát, do parlamentu usedl právě Ljaško, který v letošních prezidentských volbách skončil na třetím místě se ziskem 8,32 procenta hlasů.
Opoziční blok - Sdružuje stoupence bývalého režimu, zejména z bývalé vládní proruské Strany regionů. Strana byla založena v roce 2010; předchozích voleb v roce 2012 se neúčastnila. V jejím čele stojí Jurij Bojko, jenž byl od prosince 2012 do letošního únoora vicepremiérem Ukrajiny a předtím ministrem energetiky.
Svoboda (Všeukrajinské sdružení Svoboda) - Nacionalistická strana, podle oponentů až krajně pravicové. Vystupuje proti vlivu Ruska na Ukrajině a ostře se vymezuje vůči komunistické minulosti své země. Vznikla v roce 1991; zaregistrována byla v roce 1995 jako Sociálně-národní strana Ukrajiny; současný název má od února 2004, kdy se šéfem strany stal Oleh Ťahnybok. V předchozích parlamentních volbách v roce 2012 získala přes deset procent hlasů a stala se čtvrtou nejsilnější stranou v parlamentu. Byla jednou z hlavních sil protivládních demonstrací na přelomu loňského a letošního roku; v současné vládě má tři ministry.
Vlast - Stranu Vlast (Baťkivščyna) založila expremiérka Julija Tymošenková v roce 1999. Ve volbách většinou kandidovala v rámci Bloku Julije Tymošenkové (BJuT). Strana je proevropsky a umírněně nacionalisticky zaměřená. V uplynulých třech volbách se BJut vždy umístil na druhém místě a zakladatelka a předsedkyně strany Tymošenková, hlavní tvář takzvané oranžové revoluce, byla v roce 2005 a v letech 2007 až 2010 premiérkou. Začátkem roku 2010 svedla boj o prezidentské křeslo s letos sesazeným proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem a těsně prohrála. Také v letošních prezidentských volbách skončila na druhém místě. V říjnu 2011 byla odsouzena k sedmi letům vězení a vysoké pokutě za předražený dovoz ruského plynu v roce 2009. Letos v únoru byla během revolučních změn propuštěna.

Autor: ČTK
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud