Kořeny současné krize na Ukrajině sahají až do roku 2004
Nepokoje v Kyjevě mají další mrtvé, dvě stovky zraněných
• Zdroj: CTK
ČTK
19. února 2014
·
10:52
Kde mají kořeny současné ukrajinské nepokoje? Proč se situace vyostřila právě teď, co požaduje opozice a co prezident? Dění na Ukrajině přehledně v otázkách a odpovědích.
Jaké jsou příčiny současných nepokojů?
Ukrajina vře od loňského 21. listopadu, kdy vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s EU a vyzvala k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Zdůvodnila to tím, že zatím není jasné, jakou kompenzaci obdrží Kyjev od EU za ztráty způsobené oslabením ekonomické spolupráce s Moskvou. Protesty postupně přerostly v požadavek na odstoupení vedení země.
Kolik si protesty vyžádaly obětí?
První oběti z řad protestujících si srážky s policií vyžádaly 22. ledna; do konce ledna se počet zvýšil asi na čtyři. Jen za poslední dva dny ale zemřelo při střetech demonstrantů s policií 25 lidí, včetně asi sedmi policistů. Zastřelen byl podle opozice i novinář listu Vesti Vjačeslav Veremij. S vážným zraněním je nyní hospitalizováno 241 osob, včetně 79 policistů a pěti novinářů.
Proč situace eskaluje právě teď?
Situace se vyhrotila v úterý poté, co se demonstranti pokusili proniknout do sídla parlamentu, kde vládní většina nechtěla zařadit do jednání debatu o ústavní reformě. Podstatou úpravy ústavy má být návrat ke stavu z roku 2004, kdy hlavní výkonné pravomoci měl v rukou parlament, ne prezident jako nyní.
Kde se na Ukrajině protestuje?
Protesty začaly v Kyjevě a postupně se rozšířily především na západ země do regionů, které se obávají vlivu Ruska a požadují proevropské směřování Ukrajiny. Naopak ruskojazyčné oblasti na východě a jihu země integraci s Ruskem podporují.
Jaké jsou hlavní opoziční síly?
Opozici vedou několikanásobný světový šampion v boxu a zakladatel Ukrajinské demokratické aliance pro reformy UDAR (Úder) Vitalij Kličko, právník, ekonom a exministr hospodářství a zahraničí Arsenij Jaceňuk, šéf poslanců opoziční strany Vlast vězněné expremiérky Julije Tymošenkové, a Oleh Ťahnybok, šéf strany Svoboda.
V lednu ale převzaly iniciativu v ulicích krajně pravicové skupiny Pravý sektor a Společná věc, jejichž členové stojí za násilnými akcemi a komplikují tak jednání oficiálních opozičních vůdců s vedením země. Jádrem hnutí Pravý sektor, jež nemá oficiální politickou doktrínu a členství země v EU údajně jejím cílem není, jsou militantní fanoušci fotbalového klubu Dynamo Kyjev a jejich maskovaní členové útočí při demonstracích na policisty železnými tyčemi, kamením a zápalnými lahvemi.
Členy méně radikálního hnutí Společná věc jsou údajně bývalí aktivisté národně orientované strany Svoboda, které její vůdce Ťahnybok pro neposlušnost ze strany vyhnal. Vůdcem hnutí Společná věc je Oleksandr Danyljuk, bývalý advokát exprezidenta Viktora Juščenka a jeden z aktivistů oranžové revoluce.
Učinila vláda prezidenta Janukovyče nějaké ústupky?
Prezident přijal koncem ledna demisi vlády Mykoly Azarova (ministři zůstávají v úřadech do vytvoření nové vlády) a podepsal zákon o amnestii pro zatčené při protivládních protestech, pokud demonstranti do 15 dnů vyklidí budovy úřadů, jež obsadili v Kyjevě a regionech (což se stalo, ale v úterý demonstranti znovu obsadili mimo jiné budovu kyjevské radnice).
Co požaduje opozice a co prezident?
Janukovyč se několikrát sešel s předáky opozice a nabídl opozičnímu vůdci Jaceňukovi post premiéra a Kličkovi úřad vicepremiéra; oba odmítli. Naposledy dnes v noci Kličko prohlásil, že opozice je připravena sestavit novou vládu, ale prezident musí vyhlásit mimořádné parlamentní volby.
Janukovyč dnes vyzval opoziční vůdce, aby se distancovali od radikálů, někteří členové protivládní opozice podle něj překročili hranici, když vyzvali své příznivce k vyzbrojení.
Jaký je postoj Západu?
EU kritizovala údajný tlak Ruska na Ukrajinu, sankce vůči představitelům Janukovyčovy administrativy ale unie zatím zavádět nehodlá. První sankční opatření oznámilo 22. ledna v reakci na první oběti konfliktu americké ministerstvo zahraničí, když sdělilo, že ruší vstupní víza pro osoby odpovědné za policejní zásah proti demonstrantům; konkrétní jména ale neuvedlo. EU i USA vyslaly do Kyjeva několik neúspěšných misí k jednání s prezidentem i s opozičními předáky.
Jak reaguje Moskva?
Ruské ministerstvo zahraničí naposled dnes opět obvinilo z vyprovokování konfrontace západní státy. Již dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil EU, že se snaží vytvořit na Ukrajině svou sféru vlivu, a varoval Západ, aby do krize na Ukrajině nezasahoval.
Moskva v polovině prosince mimo jiné snížila Kyjevu nákupní cenu ruského zemního plynu o třetinu a uvolnila ve prospěch Ukrajiny 15 miliard dolarů. Tento týden Rusko oznámilo, že poskytne Ukrajině druhou půjčku - nákupem dluhopisů za dvě miliardy dolarů (40 miliard Kč).
Jaké jsou kořeny současných nepokojů?
Ukrajina marně čeká na klid od „oranžové revoluce“, již vyvolalo druhé kolo prezidentských voleb z roku 2004. Jejich vítězem byl vyhlášen současný prezident Janukovyč, ale opozice se kvůli údajnému zfalšování voleb vzbouřila a země se tak rozdělila na dva tábory. Převážně agrární a chudší západ podporoval opozičního kandidáta Viktora Juščenka a rusky mluvící průmyslové regiony na východě se postavily za Janukovyče.
