Krize, která vedla k vysoké nezaměstnanosti a poklesu mezd, totiž donutila mnoho mladých lidí, aby se vrátili domů a žili s rodiči. Krize tak paradoxně posílila vazby mezi generacemi, upevnila rodinné hodnoty a udělala radost Řekyním, které mají pověst velmi starostlivých maminek.
Starým vtipům o „mamáncích“ už se ale podle agentury AFP dnes nikdo nesměje. Nechat se hýčkat a živit v dospělém věku rodiči se stalo společensky přijatelným. Dokonce to bylo podnětem ke vzniku firmy Vanakias, která zajišťuje dopravu jídel připravených maminkami studentům na univerzitách.
Výhodnější je dávat dětem jídlo než peníze
„Pro rodiče je ekonomicky výhodnější posílat dětem jídlo, než jim každý měsíc dávat peníze,“ zdůrazňuje Dimitris Balomenos, jeden ze zakladatelů tohoto malého rodinného podniku, který vznikl loni v září. Podobně to vidí i další. „Když synovi posílám jídlo, které sama uvařím, je to dobré pro jeho zdraví a přijde mě to levněji, než kdybych posílala peníze,“ libuje si Matula Davinuová, připravující pokrmy ve své kuchyni v Aténách.
Díky firmě Vanakias neztratila kontakt se svým jediným synem, který odešel studovat do Patrasu na Peloponésu, a který tak není odkázán na nekvalitní rychlé občerstvení. „Mladí lidé se tradičně snaží opustit rodné hnízdo, ale dnes ti z nich, kdo žijí sami, bolestně pociťují krizi. Někteří mladí lidé, kteří byli přijati na vzdálenější školy, nemohou z finančních důvodů odjet studovat,“ říká Balomenos.
Bez práce je přes 60 procent mladých
Míra nezaměstnanosti mezi Řeky ve věku od 15 do 24 let prudce vzrostla a nyní je na 64,2 procenta. V zemi, kde jsou rodinná pouta tradičně velmi silná, je hospodářská krize dobrou výmluvou pro maminky, aby mohly dále pečovat o své potomstvo. „Naši rodiče si velmi cení toho, že u sebe mohou mít naše děti,“ svěřuje se osmatřicetiletá Maria Stavrosová. Mnoho řeckých rodičů se však muselo smířit s tím, že jejich děti odešly na sever Evropy, aby si tam hledaly zaměstnání.
„V Řecku má systém sociální péče četné slabiny, a proto tu rodina vždy hrála velmi významnou úlohu. Dnes se lidé zase k rodinným vazbám vracejí, aby tak spíše mohli čelit finančním problémům,“ vysvětluje Laura Maratuová-Aliprantiová z řeckého Centra pro sociální studia. „Žít u rodičů už dnes není nijak ponižující, dokonce máme reklamy vychvalující rodinná jídla a kuchyni. Řekové se mění,“ dodává.
V úspěšném spotu pro jednu firmu s mobilními telefony, který se vysílal v televizi v roce 2011, se Jorgos Adamantidis vysmíval mladému muži, který se chlubil, že je nezávislý, ale žil pod ochranou rodinného domu a maminka mu vyvařovala jeho oblíbená jídla. „Před pěti lety by lidé řekli, že to je trouba. Reklama se ale stala velmi realistickou. V měsících, které uplynuly mezi prvním a druhým vysíláním, se taková věc stala realitou,“ říká.
Od počátku krize v roce 2010 lze podle Maratuové-Aliprantiové konstatovat, že se snížil počet mladých lidí žijících pospolu. Zvýšil se naopak průměrný věk pro uzavírání sňatku.
Počet obyvatel neklesá jen díky imigrantům
Z těchto důvodů klesá i porodnost. Zatímco v roce 2008 bylo v Řecku registrováno 118 tisíc porodů, loni jich bylo už jen 101 tisíc, uvádí ředitel jedné z největších soukromých školek v Aténách Leonidas Papadopulos. S porodností 1,4 dítěte na jednu ženu vděčí Řecko jen imigrantům za to, že počet jeho obyvatel neklesá.
