Chorvatsko se stane dvacátou zemí Evropské unie, která se vzdá národní měny a přijme euro. Na turistiku silně orientovaný člen sedmadvacítky se do eurozóny začlení relativně rychle, přesně deset let po vstupu do evropského společenství. Zastánci tohoto kroku věří, že společná měna přispěje k vyšší životní úrovni Chorvatů, přílivu investic a k tvorbě pracovních míst. Země se zároveň připravuje na další významný unijní krok; v lednu by ráda vstoupila do schengenského prostoru.
Ministři financí Evropské unie 12. července naplnili chorvatské ambice a definitivně schválili vstup země do eurozóny. Současné chorvatské platidlo kuna se podle jejich rozhodnutí smění za euro v kurzu 7,5345 ku jedné. Chorvatský šéf financí Zdravko Marić hovořil o historickém dni své země.
„Je to jasný signál, že evropská integrace pokračuje navzdory všem výzvám, kterým čelíme,“ prohlásil s narážkou na složité časy, které EU v důsledku ruské invaze na Ukrajinu zažívá. „Silná a větší eurozóna posílí mezinárodní vliv Evropy,“ poznamenal místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.
- Od kdy začne platit v Chrovatsku euro?
- Obchody a dvojí ceny
- Zdraží v Chorvatsku kvůli euru?
- Jak vypadají chorvatská eura?
- Politický boj o euro
- Proč právě kuny? Spor o plagiátorství
- Které země v EU neplatí eurem?
- Euro v Česku
- Videospeciál: Na co si dávat pozor během dovolené v Chorvatsku
Od kdy začne platit euro?
Euro začne být oficiální měnou Chorvatska 1. ledna 2023. Období do 13. ledna však bude etapou oběhu dvojí měny, kdy budou podniky muset přijímat jak euro, tak kunu. Ve všech bankách a na poště bude možné původní bankovky a mince směnit v určitém objemu zdarma do konce příštího roku, větší převody budou zpoplatněny. Poté budou moci lidé ještě stále nosit kuny do Chorvatské národní banky, za mince bude vydávat eura během tří let od jeho zavedení, u bankovek časový limit stanoven nebyl.
V některých přímořských hotelech či při objednávce určitých typů služeb jako pronájem auta se dá v Chorvatsku platit eurem už nyní. Nelze však spoléhat na to, že se už toto léto příležitosti použít jednotnou měnu výrazně rozšíří.
Obchody a dvojí ceny
Už od 5. září letošního roku budou muset nejen obchodníci uvádět dvojí ceny, tedy v kunách i eurech. Tato povinnost platí až do konce příštího roku, aby si Chorvati na změnu zvykli a měli nad cenami kontrolu. Nevztahuje se přitom jen na zboží vystavené v kamenných obchodech, ale také na internetu, reklamní letáky, faktury či na výplatní pásky.
Chystáte se do Chorvatska autem? Čtěte >>>
Zdraží v Chorvatsku kvůli euru?
Spotřebitelé se zpravidla obávají, že přijetí eura s sebou nese zdražení. Formálně je zvyšování cen zboží a služeb ryze z důvodu přijetí jednotné měny (například zaokrouhlování nahoru) zakázáno a zákazníci mohou podezření na tyto kroky hlásit úřadům, které mají možnosti aktéry pokutovat. Asociace zabývající se ochranou spotřebitelů ujišťují, že budou cenový vývoj bedlivě monitorovat a zveřejňovat seznamy provinilců.
Někteří experti proto varují, že obchodníci by mohli využít období do zavedení povinnosti uvádět dvojí ceny a zdražit pod záminkou globálního růstu cen během léta, což by dopadlo i na české turisty. „Předpokládám, že právě tato specifická situace zvýší motivaci obchodníků svézt se na inflační vlně,“ domnívá se podle deníku Sme ekonomický analytik Tatra banky Andrej Martiška. I později však může být v této turbulentní době velice těžké rozpoznat, co je příčinou zvyšování cen.
Jak vypadají chorvatská eura?
Na vítězné návrhy euromincí se můžete podívat na následující infografice. Nové mince zdobí mapa Chorvatska, hlaholice a podobizna Nikoly Tesly, o jehož původ Chorvati vedou letitý spor se Srby.
Infografikou listujte pomocí dolního tlačítka:
Politický boj o euro
Chorvatsko o zavedení eura začalo vážně uvažovat v roce 2013, kdy přistoupilo do EU. Příznivci od počátku argumentovali ekonomickými důvody, mimo jiné tím, že je země silně závislá na turistice. Příjmy z ní před pandemií tvořily až čtvrtinu jejího HDP a tento sektor dával práci každému pátému Chorvatovi. Na předních místech návštěvníků se přitom objevují Němci, Rakušané a Italové, tedy obyvatelé zemí platících eurem.
„Členství v eurozóně nám přinese více bezpečnosti, sníží rizika, zvýší investice a životní standard obyvatel,“ je podle Bloombergu přesvědčen guvernér centrální banky Boris Vujčić. Zastánci přijetí eura odkazovali i na to, že země už je stejně z velké míry „euroizovaná“ – tedy že se v ní částečně dá platit eurem už nyní. Přijetí jednotné měny tak některé aktivity, například nákupy apartmánů a aut v eurech, pouze formalizuje.
Krok v současnosti podporují téměř všechny politické strany, pouze odpůrci z menších radikálně pravicových stran tvrdí, že země v době dozvuků pandemie koronaviru a inflace není na jednotnou měnu připravená a krok povede k prohloubení chudoby a sociálních rozdílů.
Z loňského průzkumu Eurobarometru vyplývá, že si euro přeje 61 procent Chorvatů a více než polovina jich očekává pozitivní dopad. Sonda ale zároveň odhalila, že ještě před rokem se téměř dvě třetiny tázaných domnívaly, že země na jednotnou měnu není připravená.
Proč právě kuny?
Přechodem na euro přijde země o svou měnu se zajímavým původem. Kuna se v novodobé historii do oběhu dostala v červnu 1994, kdy nahradila chorvatský dinár. Název platidla ale odkazuje na středověk, kdy se ve Slavonii, Přímoří a v Dalmácii používala k placení daní vysoce ceněná kuní kožešina zvaná kunovina. Podobizna kuny se od první poloviny 13. století až téměř do konce 14. století nacházela na chorvatské minci zvané banovac.
Název pro setinu kuny lipa zase odkazuje na strom, jehož symbolika je obsažena v četných slovanských legendách a národních pověstech. V souvislosti s těmito názvy obsahují chorvatské mince v kunách zvířecí motivy a všechny mince v lipách rostlinné motivy.
Kuna však vzbudila pozornost i v poslední době během přípravy nových bankovek a mincí. Na jednom z vítězných návrhů se tak nepřekvapivě objevilo i toto zvíře. Jenomže uživatelé sociálních sítí si začali všímat, že vyobrazená kuna na větvi nápadně připomíná snímek britského fotografa Iaina Leache, a v médiích se tak začalo spekulovat o plagiátorství autora, který nakonec svůj výtvor stáhl.
As Croatia plans to switch to the Euro, a contest to design the country's first one Euro coin has turned into a plagiarism debacle.https://t.co/GH4vgQqzFF#Croatia#plagiarism#Euro
— Jonathan Bailey (@plagiarismtoday) February 8, 2022
Které země v EU neplatí eurem?
Chorvatsko vstoupí do eurozóny přesně osm let po poslední zemi, Litvě. Po začátku příštího roku zůstane už pouze sedm zemí, které eurem neplatí. Jejich chuť zavést společnou měnu je rozdílná. Největší zájem má Bulharsko. Rádo by na euro přešlo v roce 2024, i když politická debata vzhledem k současným evropským hospodářským potížím začíná být poměrně vyhrocená.
Někteří členové EU se k euru stavějí dost odmítavě, kupříkladu nedávno na nové šestileté období zvolený guvernér polské centrální banky Adam Glapiński tvrdí, že zemi nedovolí přijmout jednotnou měnu, dokud bude ve funkci. „Nejstarším“ unijním členským státem se svou vlastní měnou je Dánsko, které si vyjednalo trvalou výjimku.
| Země neplatící eurem (mimo Chorvatsko) | Přijetí do EU |
| Dánsko | 1973 |
| Švédsko | 1995 |
| Česko | 2004 |
| Maďarsko | 2004 |
| Polsko | 2004 |
| Bulharsko | 2007 |
| Rumunsko | 2007 |
Euro v Česku
Debata o euru v České republice není příliš živá, současná vládní koalice neplánuje korunu opustit. „Pro ČR to momentálně není téma, které by leželo na stole, ani pro to nemáme dosaženy všechny podmínky, ale my to ani nemáme jako cíl pro funkční období vlády,“ zdůraznil premiér Petr Fiala na nedávném summitu EU.
Z již zmíněného průzkumu Eurobarometru vyplývá, že proti jednotné měně jsou i dvě třetiny Čechů a zhruba stejný podíl tázaných si myslí, že by to pro Česko mělo neblahé důsledky. Více než třetina respondentů dokonce vyslovila názor, že by Česká republika nemělo euro vůbec přijímat.
Videospeciál: Na co si dát pozor během dovolené v Chorvatsku?
