Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov dnes prohlásil, že ozbrojené síly Ukrajiny byly kvůli hrozbě vypuknutí války s Ruskem uvedeny do stavu plné bojové pohotovosti. Vyzval všechny regiony, aby se připojily k obraně země a vytvářely prapory územní obrany. „Musíme mít možnost v případě ohrožení operativně tyto jednotky přemísťovat k podpoře jiných oblastí,“ poznamenal. Turčynov zároveň přiznal, že Kyjev nekontroluje situaci v Doněcké a Luhanské oblasti.
Potvrzují to zprávy z východu Ukrajiny, kde proruští separatisté během dneška obsadili další administrativní budovy. Podle listu Ukrajinska pravda se skupina asi 20 ozbrojenců v maskovacích uniformách zmocnila radnice ve městě Horlivka. Stejný list později oznámil, že radnice ve více než stotisícovém Alčevsku, ležícím mezi Luhanskem a Doněckem, je také v rukou separatistů.
Vůdce proruských separatistů ve východoukrajinském Slavjansku Vjačeslav Ponomarjov dnes zchladil očekávání ohledně brzkého propuštění vojenských inspektorů OBSE včetně jednoho Čecha zadržovaných radikály. V rozhovoru poskytnutém německému listu Bild uvedl, že osvobození nečeká dnes ani ve čtvrtek. Navíc popřel, že by do situace kolem rukojmích jakkoli zasahoval ruský prezident Vladimir Putin. Německá kancléřka Angela Merkelová z Berlína opět naléhala na okamžité propuštění inspektorů.
Na okupovaný Krym se údajně poprvé od ruské anexe chystá Putin. Šéf Kremlu by se podle listu Kommersant mohl 9. května na poloostrově zúčastnit oslav vítězství ve druhé světové válce. Podle zdrojů agentury Ukrinform se cesta uskuteční na 90 procent, ale definitivně se prý Putin rozhodne až na poslední chvíli.
Konflikt se podepisuje na ruském hospodářství
Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem se nepříznivě projevuje na stavu jejich hospodářství. Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes snížil odhad letošního růstu ruské ekonomiky na 0,2 procenta z dříve očekávaných 1,3 procenta. MMF zároveň očekává, že odliv kapitálu z Ruska letos dosáhne 100 miliard dolarů (1,9 bilionu korun). Šéf mise MMF v Rusku Antonio Spilimbergo řekl, že mezinárodní sankce uvalené kvůli ukrajinské krizi a hrozba dalších restrikcí poškozují ruské hospodářství a ohrožují investice.
Ruský plynárenský monopol Gazprom dnes upozornil, že dluh Ukrajiny za dodaný ruský plyn po započtení dubnových nedoplatků stoupne na 3,5 miliardy dolarů (téměř 70 miliard korun), z nynějších 2,2 miliardy dolarů. Společně s nedávno ohlášeným požadavkem platby za neodebraný plyn by se tak celkové pohledávky uplatňované Gazpromem vůči Ukrajině vyšplhaly na téměř 15 miliard dolarů (zhruba 300 miliard korun).
Zásobování Ukrajiny zemním plynem má napomoci dohoda se Slovenskem o zpětných dodávkách plynu na Ukrajinu. Prezident Evropské unie Herman Van Rompuy dnes v Bratislavě po schůzce se slovenským premiérem Robertem Ficem prohlásil, že bez této dohody by EU „musela udržet tlak na Ruskou federaci, a pokud by to bylo třeba, tak tento tlak i zvýšit“.
