Kyjev nevidí důvod pro vyhlášení válečného stavu, příměří platí

ukrajinští vojáci po vyhlášeném příměří

ukrajinští vojáci po vyhlášeném příměří Zdroj: ctk/AP

Velení ukrajinské armády zatím nevidí důvody pro vyhlášení válečného stavu, o jehož zavedení hovořil v minulých dnech prezident Petro Porošenko pro případ nezdaru dojednaného příměří. Podle generálního štábu se dosavadní případy porušení klidu zbraní omezují na lokální incidenty a provokace separatistů.

„Ukrajinská armáda bude na útočné akce povstalců odpovídat až v případě, že budou jejich zjevným terčem ukrajinské jednotky nebo civilní objekty,“ prohlásil v Kyjevě armádní mluvčí Vladyslav Selezňov. Dosavadní palba je podle něj vedena bez očividného taktického cíle.

Pozice ukrajinské armády byly od začátku platnosti příměří šedesátkrát terčem ostřelování, řekl mluvčí ukrajinské armády Anatolij Stelmach. „Ozbrojené skupiny mířily na naše jednotky šedesátkrát všemi typy zbraní včetně (raketometů) Grad,“ doplnil Stelmach a potvrdil, že strategicky důležité město Debalceve je od vyhlášení příměří nejvíce horkým bodem. Povstalci u Debalceve zase tvrdí, že byli celou noc na dnešek ostřelováni ukrajinskou armádou.

Příměří na Ukrajině je v zásadě dodržováno
Francouzský prezident François Hollande, německá kancléřka Angela Merkelová a prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Petro Porošenko během telefonní konference konstatovali, že příměří na východě Ukrajiny je v zásadě dodržováno. Příměří mezi vládními silami a proruskými separatisty, dohodnuté ve čtvrtek za účasti kancléřky a prezidentů v Minsku, začalo platit v noci na dnešek kyjevského času.
Státníci v telefonickém rozhovoru „konstatovali, že dodržování příměří“ na východě Ukrajiny „je celkově uspokojivé navzdory místním incidentům, které se musejí urychleně urovnat“, informoval úřad francouzského prezidenta. Rozhovor se údajně uskutečnil několik hodin poté, co příměří vstoupilo v platnost.

Podle Andrije Lysenka, mluvčího protipovstalecké operace, už armáda připravuje stanoviště pro dislokaci odsunuté těžké bojové techniky. Její stažení z frontové linie do vzdálenosti 50 až 70 kilometrů ukládají oběma stranám dohody z běloruského Minsku. Mělo by se tak stát do dvou týdnů počínaje pondělím.

Vzbouřenci ale podle Lysenka v tomto ohledu zatím žádnou aktivitu nevykazují. Armáda začne techniku stahovat z fronty až v okamžiku, kdy se ke stejnému kroku odhodlají separatisté, řekl mluvčí.

Problémy u Debalceve

Mluvčí vzbouřenců Eduard Basurin ale naopak deklaroval právo povstaleckých oddílů na další bojové operace ve strategicky položeném městě Debalceve. Důležitá železniční křižovatka prý leží uvnitř povstaleckého území a dohoda o klidu zbraní se na ni nevztahuje. Podle kyjevských médií se i dnes ráno z okolí města ozývaly výstřely a výbuchy.

Na Basurinovo prohlášení dnes reagoval kremelský mluvčí Dmitri Peskov, který obě strany konfliktu vyzval k bezpodmínečnému dodržení všech bodů minské smlouvy. „Postup jednotlivých akcí obsahuje balík opatření z Minsku. Všechny jeho body musejí být naplněny bez podmínek,“ zdůraznil Peskov.