V Litvě za sovětské éry fungovala Ignalinská jaderná elektrárna, kterou ale úřady s ohledem na nízké bezpečnostní standardy a na výzvu Evropské unie před třemi lety uzavřely. Zvažovaná náhrada má snížit vysokou závislost pobaltských států na ruských energetických surovinách. Nová elektrárna má být vybudována u města Visaginas na východě země v areálu zakonzervované Ignalinské elektrárny.
Litevské úřady označují referendum za „konzultativní“, protože jeho výsledky nejsou pro vládu závazné. Novou jadernou elektrárnu chce Litva na svém území vybudovat společně s Estonskem a Lotyšskem. Strategickým investorem projektu, jehož hodnota dosahuje šesti miliard dolarů (116 miliard korun), má být japonská společnosti Hitachi. Počítalo se s tím, že elektrárna by měla být spuštěna mezi lety 2020 a 2022.
O elektrárně rozhodne levice, ve vobách vítězí
Podle výsledků parlamentních voleb bude o osudu litevské jaderné energetiky zřejmě rozhodovat nová levicová vláda. V prvním kole voleb po sečtení asi 85 procent hlasů vede levicová Strana práce s 21,34 procenta hlasů, na druhém místě je sociální demokracie s 19,08 procenta. Až třetí je dosavadní vládní Vlastenecký svaz premiéra Andriuse Kubiliuse s 13,83 hlasů.
Kubiliusova strana konzervativní orientace se v minulých letech rozhodujícím způsobem podílela na nalezení cesty z hluboké ekonomické krize, která Litvu postihla srovnatelnou silou jako Řecko. Tvrdý program úspor sice v Litvě rozpočtový propad vyrovnal a nastartoval hospodářský růst, nicméně obyvatelstvo už podle místních médií nemá pro další škrty pochopení.
Litevský parlament má 141 míst a v neděli se poměrným způsobem rozhodovalo o 70 z nich. Zbývajících 71 poslanců se bude volit za dva týdny v 71 jednomandátových volebních obvodech většinovým způsobem. Předpovědi analytiků se shodují v názoru, že na vítězství levice druhé kolo mnoho nezmění.