Měnový fond ve zprávě dal celkově dobré známky ruskému ministerstvu financí, které si jeho analýzu vyžádalo. Uvedl ale, že ruské údaje o veřejných financích vůbec nezahrnují státní podniky nebo státem ovládané firmy, jejichž finanční závazky dosahovaly v roce 2012 nejméně 127 procent hrubého domácího produktu Ruska.
„Velikost sektoru veřejných korporací a nedostatek transparentnosti ohledně jejích financí vytváří pro vládu značná fiskální rizika,“ uvedl měnový fond. Ruský veřejný sektor, který tvoří dvě třetiny celé ekonomiky, zahrnoval k loňskému roku 81 954 organizací, z toho 31 092 firem.
Vláda sama podle MMF poskytuje relativně dostatečné informace o svých financích, žádné souhrnné zprávy o veřejných financích ale nezahrnují státem vlastněné podniky. „Pochopení finanční situace těchto subjektů a jejich vztahů s vládou je proto klíčové ke zhodnocení finanční pozice a udržitelnosti ruského veřejného sektoru jako celku,“ napsal fond.
MMF konstatoval, že řízení fiskálních rizik v Rusku se podstatně zlepšilo. Informace o krátkodobých rizicích a jejich analýzy jsou ale neúplné a roztříštěné a předpovídání dlouhodobých rizik není podle fondu zaměřeno na dostatečně dlouhé období.
„Nízký vládní dluh a vysoké rezervy ropy a plynu poskytují ochranu před fiskálními šoky, rizika pro veřejné finance jsou ale velká a početná,“ upozorňuje MMF. Hlavní rizika podle něj plynou z nestability cen ropy a plynu, protože energetický sektor se na ekonomice podílí více než pětinou a na vládních příjmech plnou třetinou.
„Vzhledem k nestálosti světových cen energie není překvapením, že HDP Ruska spolu s růstem vládních výdajů patřily v posledním desetiletí k nejrozkolísanějším ze skupiny G20,“ uvedl fond.
