Moskva kvůli NATO pohrozila eskalací konfliktu na Ukrajině

Ukrajinští vojáci

Ukrajinští vojáci Zdroj: ctk

Rusko dnes varovalo před další eskalací ukrajinské krize. Reakci Moskvy předcházela slova ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, který veřejně přislíbil referendum o případném členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci (NATO). Ukrajina je podle stávající ústavy neutrálním státem, stojícím mimo vojenské pakty.

„Jsem přesvědčen, že oznámení ukrajinského vedení povede jedině k další eskalaci situace okolo Ukrajiny,“ řekl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. NATO naopak dnes oznámilo nadcházející návštěvu velitele aliančních sil v Kyjevě. Americký generál Philip Breedlove má ve středu jednat s ukrajinským vedením o situaci na východě země, americké podpoře a armádních reformách.

Porošenko po pondělním jednání s litevskou prezidentkou řekl, že účast Ukrajiny ve vojenských blocích je výhradní záležitostí ukrajinského lidu a že o ní rozhodne referendum. Ukrajině prý bude trvat nejméně šest let, než se její ekonomika přiblíží standardům Evropské unie a její ozbrojené síly standardům Severoatlantické aliance.

Nová ukrajinská koaliční vláda, která má vzniknout během několika dnů, v programovém prohlášení označuje vstup do NATO za jeden ze svých cílů. Moskva ale s takovým krokem zásadně nesouhlasí, výhrady ale mají i některé členské státy NATO v čele s Německem.

Například český prezident Miloš Zeman soudí, že Ukrajina by měla být neutrální a že by mělo dojít k její takzvané finlandizaci. Ta je s ohledem na poválečný vztah Finska a Sovětského svazu chápána jako podřízení zahraniční politiky jinému státu se zachováním vlastní svrchovanosti.

Minulý týden mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru se stanicí BBC prohlásil, že Rusko chce získat stoprocentní záruku toho, že nikdo neuvažuje o členství Ukrajiny v NATO. Alianční mluvčí ale do Moskvy vzkázala, že takový požadavek je nereálný a není v souladu s mezinárodními úmluvami, které podepsalo i Rusko. Moskva totiž jejich podpisem uznala, že každý stát má možnost sám rozhodnout o svých bezpečnostních smlouvách, a Kreml proto musí respektovat svrchovanost Ukrajiny.

Spor o finlandizaci
Termín finlandizace se dostal do politického slovníku po druhé světové válce jako označení pro komplikovaný vývoj vztahu poválečného Finska k Sovětskému svazu. V zájmu zachování své svrchovanosti tehdy Finsko řídilo svou zahraniční politiku s ohledem na stanoviska sousední komunistické mocnosti. Finlandizace se od té doby chápe jako dobrovolné uznání vlivové sféry mocného souseda.

Jiný výklad pojmu nabízí prezidentský mluvčí. Podle Jiřího Ovčáčka je finlandizace označením pro neutrální status. „Finlandizace není definována jako podřízení zahraniční politiky jinému státu, ale jako neutrální status, tedy pomyslný most,“ vzkázal mluvčí.

Podle Hynka Kmoníčka, ředitele zahraničního odboru Pražského hradu, je finlandizací rozuměno „samostatné, dobrovolné sebeomezení některých ambicí ve prospěch ochrany vlastních vyšších národních zájmů“.