Pro další Putinovo prezidentské období se vyslovilo 57 procent dotázaných, 11 procent by si přálo vidět jinou hlavu státu, která by však pokračovala v Putinově politice. Osm procent by dalo přednost prezidentovi, který by problémy Ruska řešil jinak než Putin. Zbytek se nevyjádřil. Podle poloviny dotázaných není v Rusku nikdo, kdo by Putina mohl nahradit. Třetina si myslí, že náhrada by se v případě nutnosti našla, šest procent by ji rovnou mohlo jmenovat.
Podíl dotázaných, kteří považují pravidelné střídání u moci za nezbytné, meziročně klesl z 60 na 45 procent. Současně ze 17 na 22 procent se zvýšila podpora názoru, že sami vládci by si měli najít své nástupce, podpora přívrženců myšlenky co nejdelšího setrvání u moci se pak zvýšila z 11 na 19 procent.
Téměř polovina Rusů si podle průzkumu myslí, že Rusko potřebuje takového lídra, který je schopen „tvrdou rukou usměrňovat práci vlády, parlamentu, soudů a regionálních úřadů“. Naproti tomu 45 procent by si přálo vůdce respektujícího ústavu a schopného spolupracovat se všemi společenskými a politickými silami země, včetně opozice.
Třetina dotázaných je přesvědčena, že ruský lid nad sebou ustavičně potřebuje „silnou ruku“, zatímco podle dvou pětin taková potřeba vyvstává jen občas, „například teď“. Pětina respondentů je přesvědčena, že veškerou moc nelze svěřit jedinému člověku. Průzkum byl zveřejněn před dnešním Putinovým poselstvím o stavu země.
